VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Telefonní budky? Proti roku 2000 je jich polovina

Praha - Mobily telefonní budky z ulic nevyhubily. Nejvíc je jich kvůli turistům v centru, v některých částech naopak chybějí.

9.2.2012 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Dimír Šťastný

Potřebuji zavolat, ale mám vybitý mobil, co teď? Naštěstí je tamhle telefonní budka automat v ní funguje a je na mince. Pak už se s kolegou domluvíme na potřebném, jenom při loučení poznamená: „Co je to za číslo, ty máš nový mobil?“

S rozšířením mobilních telefonů význam telefonních budek, či lépe řečeno automatů podstatně poklesl, nicméně existují dále. Ne každý má mobil a ne každý jej chce či umí užívat. K těm druhým patří většinou starší lidé, anebo ti, jež děsí jakékoli technické zařízení, které má více než jedno tlačítko.

Ostatně, na tomto principu pracují různá zařízení pro seniory, jež umožňují v případě potřeby zavolání pomoci po zmáčknutí jediného tlačítka.

„Víte, já volám z budky snad po letech. Ale zapomněla jsem mobil u dcery a doma mám telefon hluchý. Já nevím proč, možná kvůli tomu, jak tady kopou,“ říká stará paní a ukazuje rukou dozadu za sebe.

Telefonních automatů je kolem náměstí Bratří Synků více, ale tento je tak trochu jiný: Jde vlastně jen o jakýsi přístřešek ze silného plexiskla zavěšený na zdi domu, který je schopen skrýt alespoň částečně člověka před nepohodou tedy od pasu vzhůru. Hlavně ale ukrývá automat, v tomto případě kombinovaný pro příjem plateb telefonními kartami i tradičně mincemi.

Paní se dovolala, vysvětluje dceři, co se jí přihodilo a jak má v jejím mobilu najít nějaké číslo. Odcházím, abych nerušil soukromí, a pátrám po dalších budkách.

Boxy, budky, polobudky

„V Praze je nyní 2010 telefonních automatů, které jsou umístěny buď na zdi, nebo v samostatném boxu, či v klasických kabinách a polokabinách,“ vysvětluje rozdělení telefonů po Praze mluvčí jejich provozovatele Telefoniky O2 Hany Farghali.

Uvnitř budov se většinou telefonní automaty dávají volně na stěnu, případně do boxu pro zajištění alespoň minimálního soukromí.

Na ulicích jsou umisťovány kabinky a polokabinky, které volajícího trochu chrání i před nepohodou. Už dávno však neplatí, že by se v nich člověk ohřál stěny budek totiž nesahají až k zemi a vzniklou mezerou dovnitř fouká. Polobudkám pak chybí celá přední stěna.

Rozmístění automatů po Praze je tak trochu alchymií. Podle Telefoniky se řídí zkušenostmi a momentální potřebou, ale konzultuje se i se zastupiteli konkrétní oblasti. Dodnes je řada telefonních automatů instalovaná ve veřejných budovách. Například jsou téměř ve všech nemocnicích, v budovách některých vysokých škol a telefonní automat funguje dokonce i v lobby Národního divadla.

Od roku 2002 zájem o ně klesá

V celém Česku je asi 16 tisíc telefonních automatů, v samotné Praze 2010. Z toho nejvíce v Praze 4 ( 314 ), v Praze 5 (264) a v Praze 6 (259). Automaty se dělí podle charakteru umístění: 623 je na zdi, 138 je v boxech a 1249 je v kabinách a polokabinách. Největší zájem o služby automatů byl v letech 1993 až 2002, od té doby klesá. Ze všech druhů automatů se ročně uskuteční na 300 000 tísňových volání.

Nejvíc se volá v centru

Rozmístění automatů se neustále mění. Je tak například pravdou, že v některých částech Vinohrad budky zcela chybí, zatímco v jiných je jich nadbytek.

Příkladem je křížení ulic Bělehradská, Bruselská a Koubkova, kde je na vzdálenost půldruhé stovky metrů ve třech ulicích pět budek (a polobudek).

Nejvytíženější automaty jsou v turisticky exponovaných oblastech a na nádražích, z těch se volá i třicetkrát denně. Jinde však budky čekají na volající i několik dnů.

Značná část telefonátů připadá na turisty i když se to v Praxi nedá spočítat, zkušenosti z praxe to potvrzují. Proto jsou také nejmodernější automaty vybaveny nejen pro příjem telefonních karet a mincí české měny (od jedné koruny až po padesátikorunu), ale také pro příjem mincí euroměny od deseticentových až po dvoueura.

Platba kreditními kartami, jako je tomu v některých zemích, není u nás v telefonních automatech možná, stejně jako volání na účet volaného.

Naproti tomu volání do budky známé například z amerických filmů možné je, ale volající musí znát číslo automatu, jež je na každém uvedeno v jeho horní části. Takže, když budete vědět, že například zítra v deset dopoledne budete stát u budky na Újezdě, může vám tam klidně někdo zavolat…

Další vymožeností nových automatů jsou indukční smyčky pro přenos hovoru do naslouchátka pro nedoslýchavé osoby. Přístroje takto vybavené jsou označeny mezinárodním symbolem hluchoty.

Budoucnost určitě ještě mají

Telefonní automaty mají ve světě komunikace stále své místo. Kromě určitého objemu komerčních volání budou mít pořád významnou roli při voláních na tísňové linky a v obdobích krizových situací. „Tísňových volání zaznamenáváme až 300 000 ročně. Telefonní automaty mají také nenahraditelnou úlohu jako náhradní či doplňkové řešení v případě rozbitého, zapomenutého, ztraceného či vybitého mobilu,“ míní mluvčí Telefoniky.

V celé České republice je nyní přes 16 000 veřejných telefonních automatů. Největší zájem o jejich služby byl v letech 1993 až 2002, tehdy jich bylo asi dvakrát tolik. V posledních letech ale jejich provoz již výrazně klesá, současně s rozšířením mobilů. Provozovatel automatů se však snaží udržet jejich síť i kvalitu. Jak se mu to daří, může subjektivně posoudit každý z nás. Pravdou je, že utržená sluchátka nejsou dnes již tak častým jevem jako dříve. Buď je méně vandalů, anebo si našli jiné formy zábavy.

Kolik stojí volání z telefonní budky?

Cena volání z automatu závisí na tom, do kterého směru se volá a jak dlouhý je hovor. Účtování je na základě tzv. tarifních impulsů. Cena jednoho impulsu je 15 korun a při volání do pevných sítí České republiky naskakují impulsy po 180 sekundách, při volání do mobilní sítě v ČR po 60 sekundách.

Autor: Jan Horák

9.2.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Předvolební debata Deníku

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Patronem soutěže se stal Jakub Štáfek Lavi z kultovního seriálu Vyšehrad (na snímku). „Chance je zábavná, odvážná a drzá, stejně jako on,“ řekla mluvčí firmy Markéta Světlíková.

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Nový šéfdirigent České filharmonie Byčkov má smlouvu na pět let

Ředitel České filharmonie (ČF) David Mareček dnes v pražském Rudolfinu za přítomnosti ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) podepsal pětiletou smlouvu s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Čtyřiašedesátiletý Američan ruského původu filharmonii povede po zesnulém Jiřím Bělohlávkovi. Semjon Byčkov byl jmenován šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie od sezony 2018/2019. Orchestru se současně ujmou dva hlavní hostující dirigenti Jakub Hrůša a Tomáš Netopil.

Soud zaslal lobbistovi Dalíkovi výzvu k nástupu pětiletého trestu

Městský soud v Praze zaslal v pátek lobbistovi Marku Dalíkovi výzvu k nástupu pětiletého trestu. ČTK to řekla mluvčí soudu Markéta Puci. Kdy musí Dalík nastoupit do vězení, sdělí mluvčí až poté, co si lobbista zásilku vyzvedne.

Středoškoláci půjdou volit. Chtějí o zemi rozhodovat

Maturitní třída pražského víceletého gymnázia. Skupina dívek, které letos poprvé půjdou volit, se baví, komu dá hlas. Katka váhá mezi TOP 09 a ODS, Karolína, Vendula a Veronika to hodí Pirátům, Anna topce.

Bývalá ministerská náměstkyně žaluje stát kvůli svému odvolání

Bývalá náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Taie Kolaříková podala žalobu na stát kvůli svému odvolání z funkce. Tvrdí, že ji ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) odvolal v rozporu se služebním zákonem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení