VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Studenti zkrachovalé literární školy stále neví, kde dostudují

Praha - Soukromých vysokých škol jsou v České republice desítky, v poslední době jim však ubývá studentů a zdá se, že jejich velký boom skončil. Školy se tak můžou dostat do finančních problémů a ti, kteří to odnesou, jsou jejich studenti. Své o tom ví posluchači Literární akademie Josefa Škvoreckého, která v květnu ohlásila insolvenci a minulý týden na ni byl vyhlášen konkurz.

11.11.2015
SDÍLEJ:

Soukromá Literární akademie v Praze je v konkurzu, studentům by mohla pomoci nová škola.Foto: archiv VLP

Tato vysoká škola je navíc jedinou v republice, která nabízela studium oboru literární tvorba. Jeho studenti, i když škola pořád právně existuje, jsou nyní v nezáviděníhodné situaci, protože jinde obor studovat nemůžou a hrozí jim proto, že po investicích v řádech statisíců do školného možná vůbec nebudou moci dostudovat.

Tito studenti nyní mnoho možností nemají. Ti, kteří na škole studovali mediální studia, mohou zkusit přestoupit na jinou soukromou či veřejnou školu, studenti literární tvorby však tuto možnost nemají. „Cesty jsou pouze dvě, a to buď úplně změnit obor, anebo počkat a doufat, že se podaří otevřít novou školu," uvedla studentka Anna Štičková. Studentů, kteří neví, jestli budou moci dostudovat, je nyní kolem dvaceti nebo třiceti. Někteří z nich mají před státnicemi.

Zachránit situaci se snaží střední a vyšší odborná škola Michael, která by se ráda stala školou vysokou. V minulosti se pokoušela Literární akademii koupit, ale podle slov jejího jednatele Ondřeje Štěpánka se nakonec ukázalo, že dluhy školy, kterou vlastní němečtí majitelé, jsou příliš velké. „Zjistili jsme, že závazky vůči věřitelům jsou mnohem větší, než jsme očekávali, a tak zachránit školu by bylo nad naše síly," uvedl Štěpánek.

Obor literární tvorby by proto chtěl otevřít na nově založené vysoké škole. Její návrh nyní bude hodnotit akreditační komise, která doporučí ministerstvu, jestli má založení schválit. „Nyní čekáme na stanovisko akreditační komise a na rozhodnutí ministerstva," uvedl Stěpánek.

Komise návrh posoudí standardně

Komise bude podle předsedkyně Vladimíry Dvořákové o nové škole rozhodovat na zasedání v listopadu nebo únoru. „Budeme návrh posuzovat naprosto standardně, proto nebudeme řešit problémy studentů, ale budeme posuzovat, jestli škola splní všechny kritéria," vysvětlila Dvořáková.

Protože se nejedná o úplně nový obor a v podstatě by kopíroval původní obsah výuky na Literární akademii, která fungovala od roku 2000, s koncepcí výuky by neměl být problém. Musí si pochopitelně zajistit vyučující. „Není většinou velký problém s obsahem výuky, když už obor předtím někde existoval. Problém je, kdo tam bude učit, jestli se podaří přitáhnout klíčové osobnosti," sdělila Dvořáková.

To by v tomto případě nemuselo být náročné, protože na přípravě návrhu nové školy spolupracovali i pedagogové z Literární akademie, kteří teď sami často nemají kam přejít.

Mnozí si museli najít nové zaměstnání

„Situace trvá už víceméně půl roku, tudíž si mnozí museli najít nové zaměstnání. Všichni bývalí učitelé jsou zapsáni v materiálu pro akreditační komisi a počítají s tím, že na nové škole minimálně externě působit budou. Máme tu školu rádi, stejně jako studenty, a bereme to trochu jako morální povinnost," uvedl bývalý učitel na akademii Pavel Šidák, který, stejně jako většina ostatních na škole, skončil v květnu tohoto roku.

Před tím již učitelé zaznamenávali delší dobu problémy s jednatelem školy Miroslavem Doležalem. Ten například odvolal proti vůli studentů i učitelů rektora školy Petra Kaňku, chtěl také na škole zavést nový obor managementu ve zdravotnictví a sociálních službách, za což čelil kritice ze strany akademické obce. Vyučujícím navíc škola přestala od září loňského roku platit sociální a zdravotní pojištění, od února přestaly chodit i výplaty.

Pokud by se novou školu podařilo založit, studentům by měla uznat všechny zkoušky a zápočty, které splnili na Literární akademii. „Ze zákona budou muset splnit rozdílové zkoušky, ale mělo by jim být uznáno vše, co měli," sdělil Štěpánek.

Škola v konkurzu, jednat není s kým

Pokud jde o Literární akademii, je v současnosti v konkurzu a čeká se na přidělení konkurzního správce. Původně přidělený případ odmítl. Studenti můžou situaci řešit občanskoprávně a přihlásit se do konkurzního řízení proti škole, v této fázi však nemají s kým jednat.

Doležal už jednatelem školy není a nového škola nemá. Podle studentů se nedá spojit vůbec nikým z majitelů nebo managementu. V občanskoprávním sporu navíc musí studenti přesně vyčíslit škodu, která jim vznikla a nést důkazní břemeno, což je pro běžného člověka poměrně náročné.

Situace Literární akademie ukazuje, jak bezbranní jsou studenti soukromých vysokých škol v případě, že dojde k jejich krachu. Škole sice zatím nebyl odňat státní souhlas a akreditace vyučovaných oborů, vzhledem k jejímu stavu se tak pravděpodobně velmi brzy stane. V tomto případě bude mít podle zákona o vysokých školách povinnost zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na jiné vysoké škole.

Obtížně vymahatelná formulace v zákoně

Tato obecná formulace v zákoně je obtížně vymahatelná. „Zákon není dostatečně definován, je v něm jedna věta a žádné konkrétní sankce," míní Jana Fleglová, která komunikuje s ministerstvem školství a spolu s dalšími studenty se pokouší situaci řešit. Samo ministerstvo si s nastálou situací neví moc rady.

Podle předsedy Studentské komory Hynka Roubíka by měla být zavedena opatření, aby k podobným situacím v budoucnu nedocházelo. „Domníváme se, že je nevyhnutelné, aby se takovýmto problémům předcházelo legislativní formou, například skrze povinné pojištění vysokých škol, které by mohlo studentům vykompenzovat alespoň potenciální materiální náklady, které pro ně z takovýchto situací mohou plynout," popsal.

Školy by měly být podle něj pojištěny proti úpadku podobně, jako se pojišťují cestovní kanceláře. „Pro studenta by pak bylo mnohem dosažitelnější získat finanční odškodnění za újmu i za zaplacené školné," zakončil.

S tím, že by stát měl něco udělat pro ochranu studentů v podobných případech, souhlasí i předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer. „Rada na tento problém delší dobu upozorňuje, je nutné hledat zákonné nástroje k napravení této věci. Řešení není jednoduché, neboť část rizika nese student výběrem vysoké školy, na níž chce studovat, část rizika by měl nést i stát," míní Fischer.

Čtěte také: Studenti Literární akademie stávkují, její rektor byl odvolán

Autor: Petr Schreib

11.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Křišťálová Lupa 2017

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Předseda Senátu Milan Štěch.
AKTUALIZOVÁNO
13

Prezidentské volby proběhnou 12. a 13. ledna

Vysněné dětské postele

Dětský pokoj potřebuje pořádnou postel. Ale obyčejné postele jsou plné nesplněných dětských snů. Zkuste splnit nějaké ty sny i vysněnou postelí.

KRÁTCE: Doubravka vyroste do konce září

Praha - První pražská veřejně přístupná rozhledna po 25 letech se brzy otevře veřejnosti. Doubravka XIV. z pera architekta Martina Rajniše vyroste do konce září v lesoparku Čihadla na Černém mostě.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Kde rodit? Dilema i pro Pražanky

Praha - Některým středočeským nemocnicím podstatně přibývají klientky z Prahy. Na druhou stranu jsou i velké pražské nemocnice cílem pro mnoho rodiček ze Středočeského kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení