VYBERTE SI REGION

Studánky ve městě desetiletí pustly. Nadšenci nyní mění situaci k lepšímu

Praha - Křišťálových studánek, kam by ptáci, laně či lidé v hlavním městě chodili pít, moc není. Spíše naopak. V minulém století v Praze zanikla podle odhadů až polovina studánek a pramenů. Sice je město stále bohaté na přírodní zdroje vody, ty jsou však mnohdy za léta chátrání ve špatném stavu. Situace se však v poslední době začíná zlepšovat, často díky lidem, kteří péči berou jako koníček.

17.3.2016
SDÍLEJ:

Petřínka, studánka na Petříně, je jednou z asi šesti studánek v Praze, které se dají považovat za pitné.Foto: DENÍK/Benedikt Lederer

Podle odhadu magistrátu je na území okolo 130 studánek. Přestože jde o velké množství, tak jich byl v minulosti na území hlavního města dvojnásobek. V blízkosti pramenů - nijak neupravených přírodních výtoků vody - se v dávných dobách stavěla hradiště, či se kolem nich rozvíjelo zemědělství. Postupem doby se tvořily studánky - lidskou činností upravené pramínky třeba zastřešením, vydlážděním.

„Prameny sloužily běžně lidem při práci na polích, k napájení dobytka. Jsou vlastně pozůstatkem zemědělské kulturní krajiny Prahy,“ popsal Petr Slavík, specialista péče o chráněné území v oddělení péče o zeleň hlavního města. I proto je nejvíce pramenů a studánek v okrajových částech metropole, které byly dříve zemědělskými oblastmi.

Plast má přednost před přírodou

Jakmile se však začala Praha rozšiřovat a zastavovat, znamenalo to pro mnoho vodních výtvorů konec. „S rozvojem Prahy bohužel ve většině klesala kvalita a se ztrátou hospodářského významu o ně zájem upadal,“ řekl architekt Petr Lešek.

Jeho slova potvrdil i Michal Kulík z Mladých ochránců přírody, který prameny a studánky mapuje. „Lidé jsou čím dál lhostejnější k odsunu vody, protože je pro ně pohodlnější koupit si balenou vodu, než se spoléhat na studánku,“ dodal Kulík.

Mnoho jich proto za zhruba 50 let nezájmu neslouží svému původnímu účelu, čili jako zdroj vody. A jelikož se ani neudržovaly, tak jsou často v žalostném stavu. Někdy i na hranici existence, jako je například Libušin pramen pod Vyšehradem, jenž je podle Leška příkladem postupné devastace.

Libušinu vodu zničila zástavba

„Dříve populární a vyhledávaná voda je v poslední době znečištěná dusičnany. Regulační plán z roku 1930 v jeho prameništi vymezoval park. Od 60. let se tento prostor postupně zastavoval. První dům byl postaven právě v 60. letech v ulici Na Topolce, následoval druhý v 90. letech také v ulici Na Topolce, který zrušil návaznost parku na ulici," přiblížil architekt Petr Lešek.

„Poslední ránou pak byl třetí dům postavený v těsné blízkosti pramene po roce 2003. Je s podivem, že pramen vůbec vyvěrá,“ pokračoval a doplnil, že hlahol okolo torza parku spolehlivě přehluší pramen, který vyvěrá ze zídky nerezovou trubkou a padá do kanalizační vpusti.

Ne u všech studánek a pramenů může za jejich špatný stav člověk. Určitou měrou se na jejich zániku podílí i sama příroda. Hladina spodní vody klesá, a tak přírodní přirozené zdroje pomalu ztrácí na vydatnosti a mizí. Je to i kvůli zpevněnému povrchu ve městě, jako jsou chodníky a silnice, přes které se dešťová voda špatně vsakuje do země. „Spíše teče do potoků a Vltavy, 
s čímž se nedá nic dělat,“ uvedl Slavík.

Desítky tisíc ročně na údržbu

Za posledních zhruba deset let se však podle Kulíka blýská na lepší časy, neboť se stav pražských studánek zlepšuje. „Před deseti roky nebyly studánky řádně zmapované, vědělo se o nich jen lokálně. Dnes už o nich máme přehled. Zároveň se o ně začínají lidé starat,“ zmínil. 

Jejich dobrovolnou činnost podporuje i magistrát. „Na údržbu studánek se vynakládají řádově desítky tisíc korun ročně. Při úpravách preferujeme účast neziskových organizací, jako jsou Český svaz ochránců přírody, Hnutí Brontosaurus a další. Finanční prostředky poskytuje město jednak z grantů pro životní prostředí, případně přímo z rozpočtu Odboru ochrany prostředí hlavního města,“ sdělil mluvčí magistrátu Vladimír Řepka.

Jednoduchá uprava pramenů

Praha pak dává přednost především úklidu a jednoduché „přírodní“ úpravě pramenů bez náročných stavebních prací. V nejbližší době bude upraveno okolí, pítko pro ptáky a zvěř a stříška studánky Ovčí v Divoké Šárce, což by mělo vyjít na 12 tisíc korun. Další úpravy studánek město chystá.

V budoucnu by se měl dočkat rekonstrukce i Mariánský pramen v Malé Chuchli. Jakmile jsou studánky na pozemcích patřících Praze, město se o ně snaží pečovat. Problém je na soukromých pozemcích, kde je domluva s majitelem na údržbě obvykle obtížná.

Na některých místech lze 
v Praze narazit na prameny, které vytékají z rour. Podle Slavíka jde o historické úpravy, které vznikly v době, kdy si lidé chodili pro vodu z pramenů a díky tomuto řešení pro ně bylo snazší vodu nabrat. S takovým řešením pramenů není příliš spokojený architekt Lešek, protože by studánky a prameny mohly hrát důležitou městotvornou roli.

Vítané zpestření parků

„Je příjemné moci si u pramene odpočinout a posedět. Jsou vítanými zpestřeními parků a mnohem přirozenější a levnější než nově vytvářené umělé vodní prvky,“ řekl architekt, který se s ateliérem Projektil architekti podílel na nové podobě lesoparku Belveder na Zbraslavi. Tam jsou prameny využity právě jako hlavní motiv parku a spojeny s besídkami a altány.

Inspiraci pro další proměny Praha má. Kromě lázeňských měst je nejlepším evropským příkladem Řím, který je proslulý svými veřejnými prameny, které často napájí slavné a obdivované fontány. Řada dalších, často i malých měst, jako například švýcarský Chur, o své prameny a studánky podle Leška pečuje a zapojuje je do veřejného prostoru. Česká metropole by se podle něj měla z takového přístupu poučit.

ZajímavostiMnohem více studánek je v západní části Prahy. Největší koncentraci studánek nalezneme 
v okolí Zbraslavi. Dále pak 
v Kunratickém lese, v Modřanské rokli, v okolí Vinoře, v Zadní Kopanině, v Divoké Šárce.

Asi nejznámější z pražských studánek je břevnovská Vojtěška, ke které se váže pověst o založení Břevnovského kláštera.

Některé z pražských studánek jsou v lidové tradici považovány za léčivé - studánce v Lysolajském údolí se přímo říká Zázračná.

Mariánský pramen v Chuchli napájel v 18. a 19. stol. malé lázně. 
V jeho vodě je tolik rozpuštěných minerálů, že z nich vysrážený travertin tvoří již několik desítek metrů pod pramenem mohutnou hráz.

Je pravděpodobné, že některé 
z dodnes zachovaných pramenů sloužily jako pitné zdroje již obyvatelům prehistorických hradišť. V této souvislosti se nejčastěji uvádí dnešní studánka Na Troníčku.

Před zavedením centrálního pražského vodovodu byla nejedna studánka významným zdrojem vody pro okolní obyvatele, později i pro první obecní vodovody.

Čtěte také: Pražská TSK opravila a zazimovala pítka a fontány v ulicích

Autor: Benedikt Lederer

17.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Musel vyjít na kopec, aby zjistil, jak se žije pod ním

Praha /ROZHOVOR/ - Střídavě cestuje mezi Prahou a Ostravou. Na prknech, která znamenají svět, se objevuje jako Jidáš v Jesus Christ Superstar nebo Fantom Londýna alias Jack Rozparovač. Jeho herecký um ale lze zhlédnout i v muzikálu Alenka v kraji zázraků, který měl minulý týden premiéru. Dále se intenzivně věnuje činohře a uměleckému přednesu, v němž se cítí svobodný. Takový je třiadvacetiletý herec Lukáš Adam.

Cenu Havlovy nadace letos dostane filozof Jan Sokol

Praha - Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 dostane letos přední český filozof, vysokoškolský profesor a publicista Jan Sokol. Ocenění převezme 5. října, v den Havlových nedožitých 80. narozenin, sdělil v pondělí ředitel nadace Vangelis Zingopis. Nadace ocenila Sokola za jeho přínos ke svobodě slova a rozvoji vzdělanosti, současně vyzdvihla i jeho osobní statečnost v době komunismu. Při příležitosti předání ceny vydává sborník Sokolových esejí a textů nazvaný Nežít jen pro sebe

Odvrácená tvář potravinových doplňků

Jsou snadno dostupné a slibují úlevu od mnoha obtíží a problémů. Výrobci je prezentují jako „přírodní prostředky" a vzbuzují u klientely falešný pocit neškodnosti a bezpečí. Ve skutečnosti číhá v chabě regulovaných vodách trhu s potravinovými doplňky na konzumenty celá řada nebezpečí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies