Jak vypadal neolitický rondel v Ruzyni či pravěké osady na místě dnešních domů v Nové Liboci? Jak pracovali středověcí řemeslníci na Novém Městě? Existují doklady o přítomnosti Keltů v centru města? Jak probíhal výzkum století na náměstí Republiky? Co nového víme o podobě středověké Prahy? Jaké poklady nacházíme ve starých studnách a jímkách? Jak pracuje archeologie a co všechno najdeme na archeologickém výzkumu?

Cesta do hlubin

Odpovědi na tyto otázky a mnoho dalších zajímavostí najdou návštěvníci na výstavě Cesta do hlubin města, aneb 12 nej objevů pražské archeologie, která ode dneška až do 10. ledna 2010 probíhá v Muzeu hlavního města Prahy. Výstava, mapující unikátní nálezy za poslední čtvrtstoletí, reaguje na přibývající archeologické nálezy posledních let, které s sebou přináší stavební boom v metropoli.

„Archeologie není jen o movitých nálezech, i když ty jsou pro většinu lidí to nejzajímavější. Archeologové a historici ale pracují především s okolnostmi nálezu. To jsou informace, které jsou pro nás důležité a dávají nám věci do souvislostí,“ říká spoluautor výstavy Jaroslav Podliska z Národního památkového ústavu v Praze a dodává: „Díky stoupající stavební činnosti posledních let jsme tak našli takové unikáty, jako je například doklad o opevnění dnešní Malé Strany již v 9. století. Odkryli jsme největší germánské kostrové pohřebiště ve Zličíně, nalezli jsme nejstarší doklady o osídlení Kelty na Slupi či provedli největší archeologický výzkum vůbec na náměstí Republiky. Ten trval tři roky a prozkoumány byly dva hektary souvislého území.“

Archeologické instituce v Praze

K tradičním pražským archeologickým institucím – Muzeu hlavního města Prahy a Archeologickému ústavu AV ČR Praha přibylo v 60. letech Pražské středisko památkové péče a ochrany přírody, dnešní Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze. Po roce 1989 vznikly další archeologické organizace, takže dnes se v Praze záchraně archeologických památek věnuje více než deset institucí.

„Výstava, mapující pražskou archeologii, je rozčleněna do čtyř oddílů. Začíná na Pražském hradě, který je prvořadou a zároveň i nejdéle systematicky zkoumanou archeologickou lokalitou nejen v Praze, ale i v České republice. Zde také začínala česká archeologie jako věda,“ pokračuje vedoucí oddělení archeologických sbírek Muzea hlavního města Prahy Miroslava Šmolíková.

Šperky z hrobů

Hlavní oddíl výstavy provede návštěvníky dvanáctkou vybraných nejvýznamnějších archeologických objevů učiněných v poslední době na území Prahy. Vystavené jsou mimo jiné šperky z keltských hrobů z ulice Na Slupi na Novém Městě a soubor skleněných pohárů, keramických nádob a ozdob z germánského pohřebiště ve Zličíně.

Každý si může prohlédnout skleněné číše a dřevené i kožené předměty ze středověkých studní a jímek Starého a Nového Města nebo výjimečný soubor keramiky a kachlů z historicky doložené hrnčířské dílny z 15. století v Truhlářské ulici na Novém Městě. V expozici jsou vystavené unikátní dlaždice z rotundy sv. Václava, nejstaršího malostranského kostela z 10. století a také nejstarší architektonické články z Pražského hradu i spálené obilí ze 14. století ze zaniklé tvrze v Třeboradicích.

Najděte si objevy u svého bydliště

Návštěvníci tu najdou vedle předmětů také instalace keltského a germánského hrobu, model neolitického rondelu z Ruzyně či románského domu ze Starého Města a rovněž kresebné rekonstrukce, vizualizace a filmové projekce k vybraným tématům.

Archeologické lokality například v okolí svého bydliště si mohou návštěvníci vyhledat na dotykových obrazovkách.

Sbírky není kde vystavit

„Výběr nejatraktivnějších archeologických objevů byl velice těžký. Jsme ale limitováni prostorem historické budovy,“ dodává Šmolíková.

„Více než dvě třetiny našeho sbírkového fondu tvoří archeologické nálezy, které bývají pro návštěvníky nejatraktivnější. Není je ale kde vystavit,“ potvrzuje ředitelka muzea Zuzana Strnadová. Právě proto se uvažuje o zřízení samostatného archeologického muzea, což je ale zatím hudbou daleké budoucnosti.

Historička a spoluautorka výstavy Cesta do hlubin města Miroslava Šmolíková Deníku řekla:

Archeologie je zajímavá věda a velké dobrodružství

Vedoucí oddělení archeologických sbírek Muzea hlavního města Prahy Miroslavy Šmolíkové jsme se zeptali na unika pražské archeologie a zároveň na její současné největší problémy.

V čem je Praha výjimečná, co se týče archeologických nálezů?

Praha je výjimečná hned z několika důvodů. Od pravěku je zdejší lokalita vyhledávanou sídelní oblastí kvůli velice dobrým životním podmínkám. Na malém prostoru zde fungovaly hned tři brody, což je opravdu unikátní. Další vltavský brod byl až v oblasti dnešních Českých Budějovic. Proto bylo území Prahy hojně a hustě osídleno, například oblast Bubenče je jednou velkou archeologickou lokalitou. V evropském a celosvětovém měřítku je také unikátem, že oblast Prahy byla po tisíc let nepřetržitě centrem celého státu.

Spočívá práce archeologů v Praze pouze v záchranných archeologických pracích nebo máte i předem vytipovány některé lokality, kde se předpokládají hojné nálezy?

Již od počátku 70. let 20. století, kdy začal v metropoli stavební boom, si bohužel nemůžeme dovolit ten luxus, abychom zkoumali předem vytipované oblasti. Provádíme téměř výhradně záchranné archeologické práce před stavebními pracemi. Těch je ale dnes opravdu obrovské množství, stále častěji nám stavebníci neoznamují svůj úmysl stavět, i když to mají ze zákona povinné. Snad i právě zahájená výstava v Muzeu hlavního města Prahy o archeologických nálezech posledních let pomůže změnit pohled veřejnosti na naši práci, a lidé budou vše pečlivě oznamovat a zároveň tím zachraňovat cenné informace o naší minulosti.

Zmínila jste projekt nového archeologického muzea. V jakém stádiu se nachází a proč by měla Praha takové muzeum mít?

Praha již v minulosti podobné muzeum měla. Mezi léty 1912 a 1941 provozoval amatérský archeolog a nadšenec Josef Antonín Jíra své archeologické muzeum na Hanspaulce v dnešní Praze 6. V poválečném období jeho sbírky přešly do Muzea hlavního města Prahy. Další sbírky přibývají a přibývat budou a naše budova z roku 1900 nemá dostatečné kapacity na vystavení podobných nálezů. Proto je naším snem vzik archeologického muzea. Předložili jsme tento plán našemu zřizovateli, kterým je Praha a dostali jsme za úkol rozpracovat to v podobě studie. Praha nám tak vyšla vstříc a doufám, že za několik let zde nové archeologické muzeum vznikne.

Proč jste vlastně přišli s výstavou Cesta do hlubin města, aneb 12 nej objevů pražské archeologie právě nyní? Výstava má jistý bilanční charakter.

Je to z několika důvodů. Především stavební boom prožívá svůj vrchol a nálezů, často unikátních a přelomových přibývá. Potřebujeme také změnit postoj veřejnosti k práci archeologů, která je často vnímána jako nutné zlo zdržující stavbu. Začal také platit zákon o přebírání nálezů od nesbírkotvorných institucí a tak nám bobtnají depozitáře a konečně za týden se v muzeu koná vědecká konference Praha archeologická.