VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Státníci a politické špičky navštíví Havlův pohřeb

Praha - Na pražském letišti v Ruzyni v pátek dopoledne přistane zhruba 30 leteckých speciálů, které přivezou zahraniční státníky a jejich delegace na pohřeb bývalého prezidenta Václava Havla.

22.12.2011
SDÍLEJ:

Vzpomínka na zesnulého exprezidenta, spisovatele a dramatika Václava Havla.Foto: DENÍK/Martin Vokurka

Další smuteční hosté z ciziny přicestují pravidelnými linkami. Přílety státních letů výrazně neovlivní pravidelný provoz na ruzyňském letišti, sdělila dnes ČTK jeho mluvčí Eva Krejčí.

Státní speciály budou odbavovány v areálu Jih, na takzvaném starém letišti. Jejich přílet letiště očekává mezi 09:00 až 11:00, odlety jsou pak plánovány na dobu mezi 15:00 a 17:00.

Standardní provoz letiště bude podle mluvčí v běžném režimu, cestující by přesto měli vyjet na letiště s dostatečnou časovou rezervou, a to hlavně kvůli možným dopravním omezením při příjezdu na Ruzyni.

Havlův pohřeb se koná v pátek v poledne ve svatovítské katedrále na Pražském hradě. Smuteční obřad začne minutou ticha, poté bude následovat zádušní mše.

Přijede například ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová, bývalý prezident a její manžel Bill Clinton, britský premiér David Cameron a někdejší šéfka americké diplomacie Madeleine Albrightová. V seznamu hostů je i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Svou účast potvrdili také prezidenti Slovenska, Rakouska, Německa, Maďarska, Slovinska, pobaltských států či Gruzie. S příjezdem počítají šéf Evropské komise José Manuel Barroso a europarlamentu Jerzy Buzek. Podle ruských médií povede delegaci Moskvy federální ombudsman Vladimir Lukin. Například za Polsko se smutečního obřadu zúčastní mimo jiné legendární vůdce odborové organizace Solidarita a první nekomunistický prezident Lech Walesa.

Podle ministerstva zahraničí přijede do Prahy celkem asi padesátka delegací z celého světa.

Seznam oficiálních delegací na zádušní mši za Václava Havla


Seznam oficiálních delegací, které mají přijet na páteční pohřeb Václava Havla (řazeno abecedně podle zemí, zdroj: ministerstvo zahraničních věcí):

Albánie – předseda vlády Sali Berisha

Arménie – místopředseda parlamentu Eduard Šarmazanov

Belgie – korunní princ Philippe, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Didier Reynders

Británie – předseda vlády David Cameron

Bulharsko – ministr zahraničních věcí Nikolaj Mladenov, bývalí prezidenti Želju Želev a Petar Stojanov

Černá Hora – prezident Filip Vujanović, náměstek ministra zahraničních věcí Ramiz Bašić

Dánsko – ministr zahraničních věcí Villy Sovndal

Estonsko – prezident Toomas Hendrik Ilves (kvůli nemoci nakonec nepřiletí)

Evropská komise – předseda EK José Manuel Barroso, komisař EU pro rozšíření a evropskou sousedskou politiku Štefan Füle

Evropský parlament – předseda Jerzy Buzek

Finsko – prezidentka Tarja Halonenová

Francie – prezident Nicolas Sarkozy

Gruzie – prezident Michail Saakašvili a náměstek předsedy vlády a státní ministr pro evropskou a euroatlantickou integraci Giorgi Baramidze

Chorvatsko – prezident Ivo Josipović

Irsko – bývalá prezidentka Mary Robinsonová

Island – předsedkyně parlamentu Ásta Ragnheidur Jóhannesdóttirová

Izrael – ministr bez portfeje Josi Peled

Japonsko – náměstek ministra zahraničních věcí Rjúdži Jamane

Jordánsko – princ Hasan bin Talál, princezna Šarvas Hasanová

Kanada – generální guvernér David Johnston

Kosovo – prezidentka Atifete Jahjagová

Litva – prezidentka Dalia Grybauskaitéová, bývalý předseda parlamentu Vytautas Landsbergis

Lotyšsko – prezident Andris Bérziňš, bývalá prezidentka Vaira Víkeová-Freibergová

Lucembursko – velkovévoda Jindřich, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí a pro záležitosti přistěhovalců Jean Asselborn

Maďarsko – prezident Pál Schmitt

Malta – bývalý prezident Ugo Mifsu Bonnici

Makedonie – prezident Ďorďe Ivanov

Moldavsko – bývalý prezident Petru Lucinschi

NATO – zástupce generálního tajemníka Claudio Bisogniero

Německo – prezident Christian Wulff

Nizozemsko – ministr zahraničních věcí Uri Rosenthal

Norsko – předseda parlamentu Dag Terje Andersen

Polsko – maršálek Senátu Bogdan Borusewicz, bývalý prezident Lech Walesa, bývalý předseda vlády Tadeusz Mazowiecki

Portugalsko – ministr zahraničních věcí Paulo Portas

Rakousko – prezident Heinz Fischer, vdova po bývalém prezidentovi Thomasu Klestilovi Margot Klestilová-Löfflerová

Rumunsko – prezident Traian Basescu, bývalý prezident Emil Constantinescu

Rusko – zmocněnec pro lidská práva Vladimir Lukin

Slovinsko – prezident Danilo Türk, bývalý prezident Milan Kučan

Slovensko – prezident Ivan Gašparovič, předsedkyně vlády Iveta Radičová, místopředseda parlamentu Milan Hort, expremiér Mikuláš Dzurinda, bývalý prezident Rudolf Schuster a vedoucí Kanceláře prezidenta SR Milan Čič

Suverénní řád maltézských rytířů – zvláštní vyslanec Johannes Lobkowicz

Španělsko – předseda Senátu Pío García-Escudero a generální ředitel ministerstva zahraničí pro zahraniční politiku Santiago Cabanas

Švédsko – ministr zahraničních věcí Carl Bildt

Švýcarsko – viceprezidentka (a prezidentka pro rok 2012) Eveline Widmerová-Schlumpfová

Ukrajina – ministr zahraničních věcí Kosťantyn Hryščenko

USA – ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová s manželem, exprezidentem Billem Clintonem, bývalá ministryně zahraničních věcí Madeleine Albrightová

Vatikán – zvláštní vyslanec papeže kardinál Giovanni Coppa, apoštolský nuncius Mons. Giuseppe Leanza

Přehled řečníků na pátečním rozloučení s Václavem Havlem

Přehled řečníků na pátečním posledním rozloučení s bývalým prezidentem Václavem Havlem ve svatovítské katedrále (řazeno abecedně):

Josef Abrhám - filmový a divadelní herec, mimo jiné hrál v Havlových hrách Audience a Žebrácká opera; představuje ústřední postavu odcházejícího kancléře v Havlově filmu Odcházení. Byl také jedním z aktérů tříhodinového pásma Pocta Václavu Havlovi, které pro svého muže připravila Dagmar Havlová v roce 2003 při příležitosti jeho odchodu z prezidentské funkce.

Madeleine Albrightová - bývalou šéfku americké diplomacie a pražskou rodačku pojilo s Havlem dlouholeté přátelství. Hned po listopadu 1989 byla jeho poradkyní. V roce 1997 převzala z Havlových rukou nejvyšší české státní vyznamenání Řád Bílého lva I. třídy. Havel Albrightovou dokonce zmínil jako jednu z několika osobností, které by rád viděl jako své nástupce na Pražském hradě. Po Havlově odchodu z prezidentské funkce v roce 2003 prohlásila, že "Havel dokázal, jak i malý stát, pokud má morálního vůdce, může změnit plno věcí… Doufám, že čeští lidé, až si vše přeberou, uvidí, že měli fantastického prezidenta, který je převedl přes složité období po sametové revoluci".

Dominik Duka - pražský arcibiskup se s Havlem poznal v roce 1981 v Plzni na Borech ve vězení. Duka tu strávil 15 měsíců za trestný čin maření státního dozoru nad církvemi. Havel mu prý ve vězení vydával čaj a postupně se začali setkávat ke společným rozhovorům a při tajných mších. Po Havlově smrti Duka mimo jiné řekl, že s Havlovým odchodem "končí jedna z nejkrásnějších etap mého života, ve které Václav a jeho statečné postoje se staly neodmyslitelnou součástí".

Václav Klaus - vztah mezi současným prezidentem a bývalým premiérem za ODS Klausem a Havlem byl po roce 1989 jedním z nejvýraznějších faktorů na politické scéně v ČR. A v řadě případů se jejich názory různily. "Troufal bych si říct, že boj o charakter naší země po listopadu 1989 do dneška je nepochybně v jistém slova smyslu možné symbolicky převést na spor Václava Havla a Václava Klause. Ani jeden z nás za to desetiletí nebojoval s komunismem, ale bojoval s koncepcí toho druhého," řekl v dubnu 2001 Klaus.
Zlomem ve vztahu obou politiků byl v prosinci 1997 Havlův projev před zákonodárci v pražském Rudolfinu, kdy tvrdě kritizoval technokratické pojetí transformace bez prosazování mravních a právních zásad. Přestože projev nebyl formulován adresně, většina veřejnosti jej vnímala jako zúčtování s Klausem.
V posledních letech však mediální přestřelky obou prezidentů utichly a ve středečním projevu Klaus ocenil Havlovu roli po listopadu 1989 a mimo jiné uvedl, že se "jako nikdo jiný zasloužil o mezinárodní postavení, prestiž a autoritu České republiky ve světě".

Václav Malý - biskup a Havlův přítel. Malý byl jednou z výrazných postav sametové revoluce v roce 1989 a moderoval například velké demonstrace na pražské Letné. Mimo jiné byl také, spolu s Havlem, jedním s účastníků legendární snídaně disidentů s francouzským prezidentem Françoisem Mitterrandem na francouzském velvyslanectví v Praze v roce 1988. Malý Havla v minulosti například označil za stále nedoceněného politika a v roce 2009 o něm mimo jiné řekl, že byl "zárukou politické kultury bez ohledu na chyby, které dělal".

Karel Schwarzenberg - současný ministr zahraničí a předseda strany TOP 09 byl mimo jiné šéfem kanceláře prezidenta Václava Havla (1990-1992). V 80. letech, kdy žil v Rakousku a Německu, předsedal Mezinárodní helsinské federaci pro lidská práva a v rodinném sídle v bavorském Scheinfeldu umístil archiv literatury, která byla tehdy v Československu zapovězená. Podle Schwarzenberga byl Havel "nejslavnějším Čechem, na celém světě uznávaným".

Provoz na Letišti Praha v době příletů a odletů smutečních hostů pohřbu Václava Havla

Letiště Praha očekává na páteční dopoledne přílet zhruba třiceti speciálů se státníky a jejich delegacemi, kteří se zúčastní pohřbu prezidenta Václava Havla. Druhá polovina smutečních hostů využije pravidelné linky a služby VIP Servisu Letiště Praha. Přílety státních letů budou odbavovány v areálu Jih, tedy v tzv. starém letišti, což znamená, že tato mimořádná situace nebude mít výrazným vliv na denní pravidelný provoz.

Státní lety budou v převážné většině přistávat na Ruzyniv pátekmezi devátou a jedenáctou hodinou dopoledne, odlety jsou pak plánovány na období mezi patnáctou a sedmnáctou hodinou. K vyhlášenému třídennímu státnímu smutku se včera připojilo také Letiště Praha. Státní vlajky jsou staženy na půl žerdi, jsou vyvěšeny černé vlajky. Památku zesnulého bývalého prezidenta Václava Havla mohou uctít minutou ticha zaměstnanci letiště spolu s celou Českou republikou v pátek 23. prosince ve 12 hodin všude tam, kde to provoz umožní.

Standardní provoz bude probíhat v běžném režimu, cestujícím Letiště Praha doporučuje vyjet na letiště s dostatečnou časovou rezervou, zejména z důvodu možných dopravních omezení při příjezdu na Ruzyni. (TISKOVÁ ZPRÁVA)

Autor: ČTK

22.12.2011
SDÍLEJ:
Marek Dalík.

Dalík obnovu řízení nenavrhl, informace soudu byla chybná

Finalistky a finalisty ankety Zlatý Ámos přijal 23. března na Hradě prezident Miloš Zeman

V soutěži Zlatý Ámos se dnes bude volit nejoblíbenější učitel

V Praze začal 24. ročník mezinárodního festivalu Febiofest

Praha - Na 155 snímků z pětapadesáti zemí uvede v Praze a pak v rámci ozvěn v dalších 13 městech mezinárodní filmový festival Febiofest. Jeho 24. ročník zahájila ve čtvrtek večer v Obecním domě česká premiéra filmu polské režisérky Agnieszky Hollandové Přes kosti mrtvých. Před projekcí ve Smetanově síni převzali ceny Kristián za přínos světové kinematografii americký kultovní režisér Abel Ferrara a herec Jan Tříska. Loňský osmdesátník přijel do Prahy z USA, kde žije.

KRÁTCE: Uzavírka na Budějovické: místo po schodišti přes přechod

Praha – Až do konce víkendu se cestující musí přizpůsobit dočasnému omezení přístupu ve stanici Budějovická na červené trase C metra, které platí od pátku až do ukončení nedělního provozu. V souvislosti s pokračující rekonstrukci pohyblivých schodů bude zcela uzavřeno i pevné schodiště vedle odstaveného eskalátoru – mezi obchodní pasáží u severního vestibulu a zastávkou autobusů mířících do Michle, do Nuslí či na Spořilov.

V Obecním domě v Praze začne večer 24. ročník festivalu Febiofest

Praha - Česká premiéra filmu polské režisérky Agnieszky Hollandové Přes kosti mrtvých zahájí ve čtvrtek večer 24. ročník mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest. Před projekcí ve Smetanově síni Obecního domu převezmou ceny Kristián za přínos světové kinematografii americký kultovní režisér Abel Ferrara a herec Jan Tříska.

Zemřel spisovatel a publicista Alexandr Kliment, signatář Charty

Praha - V Praze ve středu po dlouhé těžké nemoci zemřel spisovatel, publicista a dramatik Alexandr Kliment. Bylo mu 88 let. Sdělili to jeho synové Lukáš a Petr. Literatuře a publicistice, v níž dominuje žánr fejetonu, se Kliment věnoval od konce 50. let. Později podepsal Chartu 77, nesměl publikovat a tak až do roku 1990 jeho knihy vycházely v samizdatových edicích nebo v zahraničí. Některá z jeho děl byla zfilmována.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies