VYBERTE SI REGION

Stará čistírna v Bubenči postupně otevírá veřejnosti další prostory

Praha - Stará čistírna odpadních vod v Bubenči má za sebou poměrně pohnutou historii. Byla postavena v roce 1906 a po více než šedesát let sloužila jako hlavní čistírna odpadních vod pro celé hlavní město. Chátrající budovu na konci osmdesátých let začala opravovat skupina nadšenců, kterým se podařilo také zachránit a začít uvádět do provozu původní parní stroje.

18.3.2016
SDÍLEJ:

Stará čistírna v Praze-Bubenči.Foto: www.stara-cistirna.cz

V Evropě naprosto unikátní dochovaná průmyslová stavba byla v roce 2010 prohlášena národní kulturní památkou. Objekt nyní patří, stejně jako v době svého vzniku, hlavnímu městu, které ho pronajímá obecně prospěšné společnost TOVARNA (dříve Muzeum Stará Čistírna).

Na základě nájemní smlouvy platí nájem ve výši dvaceti tisíc měsíčně a je smluvně zavázán k udržování památky a jejímu provozování pro veřejnost. „Účelem smlouvy je provozování stálé expozice v oblasti stokování a čistírenství odpadních vod, renovace a opravy exponátů, pořádání přednášek, výstav a kulturních a společenských akcí," uvedl mluvčí magistrátu Vladimír Řepka. Smlouvu má sdružení uzavřenou do roku 2025.

V současnosti si tak návštěvníci Staré čistírny mohou prohlédnout původní parní stroje i podzemní prostory, kde probíhalo čištění odpadních vod. Čistírna pořádá také různé akce pro veřejnost, nabízí například průjezd nádržemi na raftech či možnost slézt komínem do objektu. Zároveň se podle ředitele společnosti TOVARNA Zdeňka Bruny kontinuálně pracuje na rozšiřování prostor přístupných veřejnosti a restauraci technologií.

„Snažíme se celou památku dát dohromady a zpřístupnit lidem. V současné době se velmi brzy budou otevírat nové prostory, kde jsou velké kalové pumpy, které už jsme rozchodili, a tak se otáčejí. Další úkol, který je před námi, je zprovoznění obrovských elektromotorů. Celé by se to mělo propojit a fungovat jako v minulosti," vysvětlil.

Zisk z večírků se nevrací do objektu

Společnost TOVARNA, která objekt spravuje od roku 2011, v podstatě od začátku čelí kritice. Už v roce 2010 vzniklo sdružení Zachraňme Starou čistírnu, které kritizovalo tehdejšího provozovatele například za to, že začal rušit stálé expozice sanitární techniky. Zásadním terčem kritiky se stal také fakt, že se objekt pronajímá na různé večírky a soukromé akce, aniž by se to podle stěžovatelů adekvátně odráželo na rozvoji památky.

Tato linie kritiky pokračuje v podstatě dodnes. „Pronájmy by byly v pořádku, kdyby zisk směřoval především na opravu objektu a rozvoj muzea. To se však nedělo tehdy a myslím, že se neděje ani dnes," míní Jan Molič ze sdružení Zachraňme Starou čistírnu.

Dalším výrazným argumentem kritiků je i to, že Stará čistírna v současnosti není muzeem, i když za tím účelem vznikla. „Podle nás má čistírna veliký potenciál, který je zcela nevyužit. Jako muzeum by mohla nabídnout mnohem více, než je pouhé provádění podzemím," myslí si Molič. V objektu by podle něj mohla vzniknout například stálá expozice o historii a současnosti pražské kanalizace.

Podle Bruny je však hlavní prioritou dát celý objekt dohromady a zpřístupnit ho veřejnosti. To podle něj nejde dost dobře skloubit s muzejní činností.

„My vlastně muzeum nejsme. Můžeme to brát tak, že jsme de facto hrad, který prezentuje budovu a v našem případě i technologii. To samo o sobě je tak náročný úkol, že nelze ještě dělat muzejní činnost. Pokud ji děláme, tak jenom v podobě krátkodobých expozic. Základní cíl je ale rozpohybovat vše, co tu je a dát objekt dohromady," uvedl s tím, že to se jim v průběhu času a v rámci finančních možností postupně daří.

Soukromé akce jsou běžná praxe

Co se týče pronájmů na soukromé akce, to je podle Bruny úplně běžná praxe všech kulturních památek. „Soukromé akce tu byly od začátku, protože to je základní zdroj peněz k tomu, aby se vůbec mohlo něco dělat," vysvětlil s tím, že objekt musí být ekonomicky soběstačný a uživit provoz i investice do rekonstrukce a restaurování.

V minulosti v objektu na základě podnětů od sdružení Zachraňme Starou čistírnu proběhly i kontroly například z Národního památkového ústavu (NPÚ), které podle Bruny neobjevily nic negativního.

To potvrdil i ředitel pražského NPÚ Ondřej Šefců „My jsme prověřovali stížnost, která nám dorazila, ale na žádný problém jsme nenarazili. Je to poměrně specifická průmyslová budova, ale nemáme ani v současnosti žádné indicie, že by byla nesprávně užívaná," uvedl.

Žádné stížnosti či problémy s plněním podmínek smlouvy o podnájmu podle mluvčího Řepky nezaznamenal ani magistrát. Město má zájem objekt v budoucnosti důkladně revitalizovat, zatím jde však jen o záměr a žádné konkrétní rozhodnutí nepadlo.

Evropská cesta průmyslového dědictví

Letos Stará čistírna získala certifikát Evropské cesty průmyslového dědictví, což je organizace, která sdružuje významné technické památky celé Evropy. V Čechách jsou pouze tři takzvané kotevní body této organizace - plzeňský pivovar, Důl Michal v Ostravě a od prvního ledna právě Stará čistírna.

I přes kritiku nevypadá, že by současné vedení mělo v nejbližší době končit. Má také různé plány do budoucna. Pomoci by mohla i chystaná revitalizace Císařského ostrova, která by měla zvýšit množství lidí, kteří do přece jenom poněkud zapadlé oblasti Bubenče zavítají třeba na procházku.

A další návštěvníky by mohlo přivést i nyní nefunkční přístaviště, které sloužilo k odvážení odpadu. Přilehlý most přes Vltavu by se totiž mohl v budoucnu dočkat zvýšení. „Pokud se to podaří, tak se zprůplavní cesta na Podbabu a my bychom potom chtěli znovu zprovoznit přístaviště, aby k nám mohl jezdit parníček," zakončil Bruna.

Stručná historie Staré čistírnyČistírna odpadních vod v Bubenči byla dokončena v roce 1906 podle plánů stavebního inženýra britského původu sira Williama Heerleina Lindleyho. K čištění většiny odpadních vod Prahy sloužila až do roku 1967, kdy byla nedaleko na Císařském ostrově uvedena do provozu současná Ústřední čistírna odpadních vod.

Po revoluci byl tento objekt významný jak z architektonického, tak technického hlediska určen k demolici, ke které nakonec nedošlo. O budovu se začali starat nadšenci z tehdejšího Ekotechnického musea, kteří zachránili i původní stroje.

V Evropě unikátní prostor je nyní otevřen prohlídkám veřejnosti, často ho vyhledávají i filmaři z Česka i zahraničí. V roce 2010 byla budova prohlášena národní kulturní památkou.

Čtěte také: U Dejvické vyrostou kanceláře, historická stavba nepadne

Autor: Petr Schreib

18.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Havlovo výročí připomene festival, koncert i veřejné shromáždění

Praha - Letošní dvojí jubileum bývalého českého prezidenta Václava Havla si lidé i řada institucí připomíná celý rok. Oslavy nedožitých osmdesátin a připomínky pátého výročí Havlova úmrtí vyvrcholí koncem roku. V narozeninový den 5. října se uskuteční shromáždění na Václavském náměstí. O deset dní později přijde do pražské Lucerny Havlovi k nedožitému jubileu popřát 80 gratulantů.

Špatné ovzduší loni zahubilo 5540 Čechů

Celkem 5540 předčasných úmrtí si v loňském roce vyžádalo nadměrné znečištění ovzduší v České republice. Jde o odhad, který bere v úvahu objem emisí zdraví škodlivých látek – jemných prachových částic (známé pod zkratkou PM10), rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a dalších. Problém se týká hlavně severovýchodní Moravy a středního Polabí, nejmenší znečištění naopak má Jihomoravský a Karlovarský kraj.

AKTUALIZOVÁNO
Oslavy svátku sv.Václava.

Z Hradu vyrazilo svatováclavské procesí s reliéfem Panny Marie

Praha/FOTOGALERIE/ - Prahou prošlo procesí poutníků s kopií kovového reliéfu Panny Marie, takzvaným palladiem země české. Z Hradu mířilo přes další pražské kostely na Václavské náměstí, zastavilo se i u Sněmovny a magistrátu. Procesí předznamenalo středeční Národní svatováclavskou pouť ve Staré Boleslavi, která se tradičně koná při příležitosti svátku svatého Václava.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies