Do parlamentních voleb zbývá ještě čtvrt roku. Zdá se ale, že mnoho politiků zahajuje kampaň už nyní. A některým v tom mají být zřejmě nápomocni squateři. Ti jsou totiž v posledních deseti dnech hojně zmiňováni takřka ve všech médiích a v Praze se ze squatingu stálo politické téma.

Někteří si tak budou chtít takzvaně přihřát polívčičku, snadno se zviditelnit a získat politické body. Problematika squaterů je totiž pro veřejnost velmi ožehavým tématem.

Hračky nebudeme

„Určitě se z toho politická věc stala. Někteří lidé se najednou angažují a hodně o nás mluví. My ale nechceme být žádné loutky. Zároveň se budeme chtít, aby na naších problémech někdo nezískával politické body,“ řekla Deníku teta Milada, tisková mluvčí squaterů, která pod tímto pseudonymem oficiálně vystupuje.

Narážela tím například na radního hlavního města Jiřího Janečka (ODS), který mimo jiné řekl: „Jsem připraven nájemníkům v Truhlářské v případě potíží nabídnout pomoc,“ řekl.

„Jenže ti nájemníci zde měli problémy už mnohem dříve, ale to se nikdo hlasitě neozýval. Současná situace v podstatě otevřela hodně palčivá témata, jako například vystěhovávání nájemníků z bytů v centru města za vidinou větších zisků. To je dlouhodobý problém a dále také celková problematika bydlení a bezdomovectví,“ konstatoval Marek Eibl, který vystudoval politologii a dění okolo squaterů se zajímá.

Podle jeho slov v případě radního Janečka by jeho aktivita neměla vyznít tak, že za každý dobrý skutek bude člověk po zásluze potrestán. „On nabídl pomoc, možná ji měl těmto a dalším nájemníkům s podobnými potížemi nabídnout už mnohem dříve,“ doplnil Eibl.

Petice a politická aktivita

Hned po vystěhování squaterů z Milady se za ně postavili například radní hlavního města pro životní prostředí Petr Štěpánek a zastupitelka Petra Kolínská (oba SZ). Ti se squaterů zastávali mimo jiné v tom smyslu, že vytvářejí zajímavou kulturní alternativu. „Jsme pro to, aby se města vytvářela podmínky pro tento druhu kultury. Majitelé chátrajících domů, kteří se o ně nestarají, by měli být ke squaterům tolerantní,“ informovala Petra Kolínská.

Zřejmě nejaktivnější byl v tomto ohledu ministr pro lidská práva Michael Kocáb, kterému se pro squatery podařilo vyjednat zmíněné náhradní bydlení v centru města v Truhlářské ulici. Jenže u mnoha politiků v tomto ohledu pochybil. S jeho činností nesouhlasili například již zmíněný radní Janeček, ale i jeho kolega 1. náměstek primátora Rudolf Blažek (ODS). „Konání ministra Kocába bylo velmi neuvážené,“ řekl také.

Asi nejzářnějším případem, že do squatingu vstoupila politika je však případ radního Prahy 1 Antonína Kazdy a jeho kolegy ze zastupitelstva Jana Arnsteina (oba ODS), kteří jsou iniciátorem petice. Tu chtějí užít pro tlak na státní orgány a konkrétní instituce zajišťující ochranu práv nájemníků a jejich sousedů. V e-mailu pro novináře, který o petici informoval, ale nechyběla informace o tom, že Antonín Kazda, je také kandidátem do poslanecké sněmovny. To je jasným důkazem toho, jak lze politickou aktivitu využít v kampani před volbami.

Vyjadřovali se i další politici a v následujících dnech to bude zřejmě pokračovat dále.

Bude to běh na dlouho trať

Samotní squateři se hodlají i nadále zatahování do takového druhu politiky bránit. „Určitě ale budeme dále upozorňovat na problematiku bydlení, bezdomovectví či vysidlování bytů v centru města, což je velký problém Prahy. V tomto ohledu zůstaneme nadále aktivní,“ slibuje teta Milada.

Ta potvrdila, že se už uskutečnila schůzka s nájemníky v Truhlářské ulici. „Dohodli jsme se ale, že podrobnosti sdělovat nebudeme,“ řekla s odkazem na oficiální prohlášení na webových stránkách Milady. Tam squateři píší, že nehodlají nijak narušovat život nájemníků ve zmíněném domě.

Nový objekt k bydlení si zatím squateři nevybrali. „Vedeme o tom velké diskuze, ale zatím nemáme nic vytipovaného,“ potvrdila mluvčí s tím, že zajímavým projektem jsou například stránky www.realitka.squat.net, kde je seznam objektů, které jsou dlouhodobě nevyužívané.

„Bude to zřejmě dlouhý boj, kterým si museli projít nebo procházejí squateři v celé Evropě. Nikde to nebyl nebo není ideální stav. V České republice je ale téma squatingu nově otevřené a mnoho lidí se o něm teprve nyní dozvídá. I proto je nutné, abychom v našich aktivitách pokračovali a aby lidé věděli, kdo opravdu jsme a co děláme,“ uzavřela teta Milada.