Hlavní město porušuje zákon o státní památkové péči v souvislosti s opravami Karlova mostu. Takové bylo listopadové vyjádření inspekce ministerstva kultury. Praze tak hrozí pokuta až čtyři miliony korun.

Pražský památkový odbor ale s vyjádřením inspekce nesouhlasí a žádnou pokutu udělit nehodlá.

Úřad by pokutoval sám sebe

I nadále tak trvají spory, zda při opravách Karlova mostu k pochybení došlo či nikoli. Hlavní město totiž údajně archeologickému ústavu v době příprav včas neoznámilo, že bude most opravovat, nemělo aktuální stavebně-historický průzkum a ani dokumentaci, jak bude řešit opravu zábradlí.

Lenka Svobodová z památkové inspekce ministerstva kultury informovala, že v tomto případě není o čem diskutovat. Podle jejích slov kontrolní orgány jednoznačně konstatovaly, že došlo k pochybení a porušení zákona. Zajímavé je, že pokud by pražský památkový odbor pokutu udělil, dal by ji v podstatě sám sobě. Odbor totiž spadá pod hlavní město, proto odmítá jakoukoli pokutu udělit. Proti tvrzení inspekce se ohradil.

„Nikdo po nás nikdy nechtěl, abychom jakoukoli pokutu udělovali. V případě Karlova mostu se jednalo pouze o drobné formální pochybení,“ řekl Deníku ředitel odboru Jan Kněžínek. Podle něj nebylo ani nutné zahajovat správní řízení s městem, jelikož nedostatky byly odstraněny. „Například opravu zábradlí by nikdo nezahájil bez toho, abychom měli kompletní dokumentaci,“ doplnil.

Dokumentace až po roce oprav

Jak ale informovala Česká televize, z odborných spisů vyplývá, že hlavní město mělo dokumentaci až po roce od začátku oprav. Podle Ondřeje Ševců z Národního památkového ústavu pak je problémem současná praxe, kdy se projektová dokumentace dopracovává podle toho, v jakém skutečném stavu konstrukce vlastně je.

Takový postup ale podle inspekce není správný.

„Pokud vyšší instance, v tomto případě inspekce ministerstva kultury, rozhodla, že byl porušen zákon, měl pražský památkový odbor pokutu udělit. A je směšné, že se tak nestalo. Na druhou stranu mě nepřekvapilo, že se tak nestalo. Je zde jasně cítit politický tlak ze strany hlavního města právě na památkový odbor, který spadá do jeho kompetence,“ myslí si zastupitel hlavního města a místopředseda finančního výboru Jiří Witzany (SNK ED).

Delší a dražší

Do záležitosti se možná ještě vloží ministerstvo kultury, které může nakonec pražskému památkovému odboru nařídit, aby pokutu hlavnímu městu udělil. Město ale také reagovalo například tím, že většina výhrad ministerské inspekce byla formálního rázu. Mluvčí magistrátu Jiří Wolf již dříve uvedl, že kdyby investor oprav dodržoval některé požadavky inspekce, rekonstrukci by protáhl a prodražil.

Ministerská inspekce v listopadu mimo jiné konstatovala, že práce na mostě výrazně narušily autenticitu národní kulturní památky.

Mluvčí stavební firmy Stavba mostů Praha Pavel Kameník Deníku řekl:

Jedná se o technickou rekonstrukci, nikoli restaurování

V souvislosti se vzájemným osočováním ministerských a magistrátních památkářů o odbornosti rekonstrukce Karlova mostu jsme se zeptali mluvčího stavební firmy, která rekonstrukci přímo provádí.

Jaké práce nyní na Karlově mostě probíhají? Co se dá dělat při mrazivém počasí?

V současné době probíhají takové práce, na které nemají negativní dopad klimatické vlivy. Znamená to, že jsou v souladu s plánem přerušeny všechny tzv. „mokré“ procesy jako např. zdění, provádění izolací apod. Co tedy v tomto počasí děláme? Stavba jede v souladu s harmonogramem v útlumovém režimu a v podstatě se připravujeme na to abychom až bude opět vhodné klimatické období mohli naplno začít pracovat. Rozebíráme zábradelní zídku a odstraňujeme, v souladu s projektem, vozovkové vrstvy.

S jakými nečekanými problémy se při rekonstrukci Karlova mostu setkáváte?

Nelze hovořit o nečekaných problémech, určitě ale nebudu hovořit jen za sebe, když řeknu, že mě překvapila mnohdy až hysterická kampaň hanící snad všechny zainteresované strany, které se na opravě podílejí – od objednatele, technický dozor, přes NPÚ až po nás, SMP CZ jako zhotovitele díla.

Kromě opravy zábradlí a povrchu, opravuje se i vnitřek mostu, případně opláštění mostních oblouků?

Ne, předmětem této opravy je pouze mostovka, tzn. zábradelní zídky a vozovková souvrství. Výjimkou jsou pouze záchranné práce pod obloukem na Čertovce, kde byla situace tak kritická, že hrozilo zranění lidí procházejících pod mostem odpadajícími kusy poškozených pískovcových kvádrů. Proto jsme zde vytvořili ochranné dřevěné bednění. Tento příklad dokresluje skutečně špatný stav Karlova mostu.

Kolik bylo zatím demontováno kvádrů a kolik z nich se jich vrátilo na původní místo?Kde skončí ty, které se nepoužijí a proč se nepoužijí?

Jsme zhruba v polovině opravy, z parapetních zídek bylo demontováno něco přes 2000 původních kamenů, cca polovina se vrátila zpět na most, dalších více než 800 je uloženo ve zvláštním skladu na tzv. monitoring, kdy se bude ještě dále hodnotit, zda se tyto kameny mohou nějak využít, či nikoliv a zbytek jsou kameny, které jsou pro další využití na mostě nepoužitelné. Musíme si uvědomit, že se jedná o kameny, které se v podstatě rozpadly a tzv. slepence, tzn. téměř zdravé pískovcové desky slepené tvrdou cementovou směsí.

Jak staré jsou kameny, se kterými pracujete?

Zábradelní zídky jsou nejčastěji opravovanou částí Karlova mostu a nejedná se o původní kameny. Původní kameny v zábradlí už hodně dlouhou dobu nejsou vyjma předpolí mostu, při řadě předchozích oprav byly vyměněny, v polích nad vodou se původní kameny v parapetních zídkách vůbec nevyskytují.

Co říkáte na námitky kontroly památkářů ministerstva kultury?

Rekonstrukce prý probíhá neprofesionálně. Nesouhlasím s tímto tvrzením a je mi líto, že nedostáváme takový prostor v médiích jako druhá strana. I když chápu, že třeba novinový titulek „Oprava Karlova mostu probíhá bez chyb“ nepůsobí šokujícím dojmem a je pro někoho nezajímavý. Jako příklad uvedu třeba kritiku dodržení / nedodržení spárořezu. Oprava v podstatě dodržuje původní spárořez. Při předchozích opravách v posledních staletích však nebyl proveden správně a nyní jsou na parapetních zídkách místa, která mají průběžnou spáru třeba přes 3 pole. My vyměníme špatné kameny a zachováme původní spárořez a kritici opravy okamžitě křičí, že oprava je neprofesionální. Pokud bychom však nedodrželi původní spárořez, křičela by jiná strana, že Karlův most ničíme. A takto to je s většinou připomínek. SMP CZ je firmou, která realizuje opravu podle odsouhlasené projektové dokumentace, v souladu se stavebním povolením, podle schválených technologických postupů. A svou práci dělá profesionálně a správně.

Jak si vysvětlujete, že se památkáři min. kultury a magistrátu ve svých posudcích na rekonstrukci tolik liší?

Musíme odlišit dvě věci. Oprava Karlova mostu je technickou opravou, nikoliv restaurováním. Myslím si, že zde je příčina těch rozdílných pohledů.

Je pravdou, že magistrát nedodal potřebnou dokumentaci k opravě zábradlí a neměl zkompletovaný a aktualizovaný stavebně historický průzkum?

Na tuto otázku nejde odpovědět jednoznačně ano nebo ne. Dokumentace předaná magistrátem je dostačující k provedení opravy. Archeologický průzkum pochopitelně probíhal - k dispozici je celá řada záznamů-nebyl pouze formálně nahlášen Archeologickému ústavu. Zda tytodvě skutečnosti jsou důvodem k tomu, aby někteří novináři psali články o tom, že se porušuje zákon, či je oprava zfušovaná, nechám na posouzení jiných.

Významná pražská památka má pohnutou historii

Od pravěku lidé přecházeli Vltavu přes několik brodů. U nich se zakládala osídlení. Jeden z nich se táhl od náměstí Jana Palacha šikmo přes řeku k Hergetově cihelně.

Později byl na místě dnešního Karlova mostu postaven most dřevěný, který byl ale roku 1157 stržen povodní. Poté dal král Vladislav II. vybudovat první pražský kamenný most, který byl dokončen v roce 1172 a dostal jméno po králově manželce Juditě. Tento most zničila povodeň při jarním tání ledů 3. února 1342.

Stavba nového mostu začala v roce 1357 pod záštitou krále Karla IV. a byla dokončena v roce 1402. Karlův most byl až do roku 1841, kdy byl dostavěn most císaře Františka I., jediným pevným komunikačním spojením přes řeku Vltavu v Praze. Most byl v době baroka postupně ozdoben třiceti sochami a sousošími. Původně se mu říkalo jen Kamenný nebo Pražský most. Název Karlův most se vžil až kolem roku 1870 na základě dřívějšího podnětu Karla Havlíčka Borovského.

Most je 515,76 metru dlouhý a jeho šířka činí 9,40 až 9,50 metru. Je tvořen šestnácti oblouky. Ve své délce je třikrát zalomen a proti proudu je nepatrně vypouklý. Mostní pilíře byly založeny na dřevěných roštech, na něž byly položeny mlýnské kameny. Při stavbě se podle pověstí, které byly v poslední době potvrzeny, použila i vejce a jiné potraviny, například mléko.

ČTĚTE VÍCE:Malta Karlova mostu je plná vajec

Most byl od začátku nejvíce ohrožován povodněmi. V červenci 1432 veliká povodeň zaplavila větší část Starého Města, bylo zbořeno pět pilířů. Most byl poté opravován až do roku 1503. Další povodně jej ohrožovaly v letech 1655, 1784, 1845, 1872 a 1890. Zejména povodně v letech 1784 a 1890 významně poničily most, pod jehož pilíři se nashromáždily klády z plaveného dřeva a voda proto strhla celou prostřední část mostu.

Od roku 1883 jezdila na mostě koňka. V roce 1905 ji vystřídala elektrická tramvaj, která byla v roce 1908 nahrazena autobusy. Veřejná doprava zde fungovala až do druhé světové války. Automobilům byl vjezd zakázán v roce 1965 a od té doby slouží jen pro pěší.