Spory o Karlův most trvají, městu hrozí pokuta

Hlavní město porušuje zákon o státní památkové péči v souvislosti s opravami Karlova mostu. Takové bylo listopadové vyjádření inspekce ministerstva kultury. Praze tak hrozí pokuta až čtyři miliony korun.

Pražský památkový odbor ale s vyjádřením inspekce nesouhlasí a žádnou pokutu udělit nehodlá.

Úřad by pokutoval sám sebe

I nadále tak trvají spory, zda při opravách Karlova mostu k pochybení došlo či nikoli. Hlavní město totiž údajně archeologickému ústavu v době příprav včas neoznámilo, že bude most opravovat, nemělo aktuální stavebně-historický průzkum a ani dokumentaci, jak bude řešit opravu zábradlí.

Lenka Svobodová z památkové inspekce ministerstva kultury informovala, že v tomto případě není o čem diskutovat. Podle jejích slov kontrolní orgány jednoznačně konstatovaly, že došlo k pochybení a porušení zákona. Zajímavé je, že pokud by pražský památkový odbor pokutu udělil, dal by ji v podstatě sám sobě. Odbor totiž spadá pod hlavní město, proto odmítá jakoukoli pokutu udělit. Proti tvrzení inspekce se ohradil.

„Nikdo po nás nikdy nechtěl, abychom jakoukoli pokutu udělovali. V případě Karlova mostu se jednalo pouze o drobné formální pochybení,“ řekl Deníku ředitel odboru Jan Kněžínek. Podle něj nebylo ani nutné zahajovat správní řízení s městem, jelikož nedostatky byly odstraněny. „Například opravu zábradlí by nikdo nezahájil bez toho, abychom měli kompletní dokumentaci,“ doplnil.

Dokumentace až po roce oprav

Jak ale informovala Česká televize, z odborných spisů vyplývá, že hlavní město mělo dokumentaci až po roce od začátku oprav. Podle Ondřeje Ševců z Národního památkového ústavu pak je problémem současná praxe, kdy se projektová dokumentace dopracovává podle toho, v jakém skutečném stavu konstrukce vlastně je.

Takový postup ale podle inspekce není správný.

„Pokud vyšší instance, v tomto případě inspekce ministerstva kultury, rozhodla, že byl porušen zákon, měl pražský památkový odbor pokutu udělit. A je směšné, že se tak nestalo. Na druhou stranu mě nepřekvapilo, že se tak nestalo. Je zde jasně cítit politický tlak ze strany hlavního města právě na památkový odbor, který spadá do jeho kompetence,“ myslí si zastupitel hlavního města a místopředseda finančního výboru Jiří Witzany (SNK ED).

Delší a dražší

Do záležitosti se možná ještě vloží ministerstvo kultury, které může nakonec pražskému památkovému odboru nařídit, aby pokutu hlavnímu městu udělil. Město ale také reagovalo například tím, že většina výhrad ministerské inspekce byla formálního rázu. Mluvčí magistrátu Jiří Wolf již dříve uvedl, že kdyby investor oprav dodržoval některé požadavky inspekce, rekonstrukci by protáhl a prodražil.

Ministerská inspekce v listopadu mimo jiné konstatovala, že práce na mostě výrazně narušily autenticitu národní kulturní památky.

Významná pražská památka má pohnutou historii

Od pravěku lidé přecházeli Vltavu přes několik brodů. U nich se zakládala osídlení. Jeden z nich se táhl od náměstí Jana Palacha šikmo přes řeku k Hergetově cihelně.

Později byl na místě dnešního Karlova mostu postaven most dřevěný, který byl ale roku 1157 stržen povodní. Poté dal král Vladislav II. vybudovat první pražský kamenný most, který byl dokončen v roce 1172 a dostal jméno po králově manželce Juditě. Tento most zničila povodeň při jarním tání ledů 3. února 1342.

Stavba nového mostu začala v roce 1357 pod záštitou krále Karla IV. a byla dokončena v roce 1402. Karlův most byl až do roku 1841, kdy byl dostavěn most císaře Františka I., jediným pevným komunikačním spojením přes řeku Vltavu v Praze. Most byl v době baroka postupně ozdoben třiceti sochami a sousošími. Původně se mu říkalo jen Kamenný nebo Pražský most. Název Karlův most se vžil až kolem roku 1870 na základě dřívějšího podnětu Karla Havlíčka Borovského.

Most je 515,76 metru dlouhý a jeho šířka činí 9,40 až 9,50 metru. Je tvořen šestnácti oblouky. Ve své délce je třikrát zalomen a proti proudu je nepatrně vypouklý. Mostní pilíře byly založeny na dřevěných roštech, na něž byly položeny mlýnské kameny. Při stavbě se podle pověstí, které byly v poslední době potvrzeny, použila i vejce a jiné potraviny, například mléko.

Most byl od začátku nejvíce ohrožován povodněmi. V červenci 1432 veliká povodeň zaplavila větší část Starého Města, bylo zbořeno pět pilířů. Most byl poté opravován až do roku 1503. Další povodně jej ohrožovaly v letech 1655, 1784, 1845, 1872 a 1890. Zejména povodně v letech 1784 a 1890 významně poničily most, pod jehož pilíři se nashromáždily klády z plaveného dřeva a voda proto strhla celou prostřední část mostu.

Od roku 1883 jezdila na mostě koňka. V roce 1905 ji vystřídala elektrická tramvaj, která byla v roce 1908 nahrazena autobusy. Veřejná doprava zde fungovala až do druhé světové války. Automobilům byl vjezd zakázán v roce 1965 a od té doby slouží jen pro pěší.