Paradoxní je situace, do které se dostal památkářský spor o obnovu Karlova mostu. Vedení města nesouhlasí se závěry památková inspekce ministerstva kultury, podle níž je památka trvale poškozena.
„Zaráží nás způsob kontroly, byla předpojatá, inspektoři přišli s jasným názorem, stanoviska našich odborníků je nezajímala,“ rozčiloval se v úterýMartin Trnka, ředitel pražského magistrátu, který poslal dopis ministru kultury Václavu Jehličkovi (KDU-ČSL), v němž si na postup inspektorů stěžuje. Krom dopisu město ministerstvu kultury minulý pátek odeslalo podrobné námitky k závěrům památkové inspekce.
Dám sám sobě pokutu?
V čem je ale paradox celého sporu? Pokud by se památková inspekce vůči magistrátním námitkám odvolala, spor by skončil na městském odboru památkové péče, jemuž šéfuje Jan Kněžínek. Právě jeho oddělení ale obnovu památky zajišťuje. Samo sobě by si tak podle správního postupu mělo udělit za chyby při rekonstrukci památky sankce.
Klíčový problém ohledně rekonstrukce Karlova mostu spočívá podle ředitele památkové inspekce Jiřího Varhaníka v tom, že město kvalifikovaně nerozhodlo, kolik kamenů a na základě jakých parametrů se bude měnit. „Takové jednání se dá označit za svévolné,“ sdělil Deníku Varhaník s tím že tato kritéria měla být známa před začátkem prací.
Opravy se možná prodraží
Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu ale jakoukoli kritiku odmítá. „Vytýká se nám nadměrná výměna kamenů. Nechceme ale dělat rekonstrukci tak, že v zábradlí necháme kameny, které by ještě deset až dvacet let vydržely,“ reagoval Šefců.
Rekonstrukce nejvýznamnější pražské památky bude stát asi 220 milionů korun. O kolik finančních prostředků se náklady kvůli výměně většího množství kamenů zvednou, ale nechtěl nikdo komentovat. „Zatím se navýšení ceny nejednalo,“ sdělil Deníku ředitel magistrátu Trnka.