Na akci, kde se symbolicky rozdávaly pěnové sladkosti, se dostavily stovky lidí. Mezi nimi i zastupitelé magistrátu: radní pro kulturu Jan Wolf a náměstek primátorky Matěj Stropnický. Všem vadilo, že hned vedle Anežského kláštera na Starém Městě by měla vzniknout podle návrhu architekta Zdeňka Fránka šestipatrová bytovka, která díky rozmístění oken připomíná „smajlíky".

Architekt Pavel Kalina stavbu popsal jako „nepříjemně agresivní právě tím, jak je antropomorfní." Podle odpůrců je na příkladu Anežského kláštera možné ukázat, jak je možné zničit památku bez fyzické demolice. „Stačí, když vedle ní postavíte výškovou budovu," řekl Vítězslav Praks ze sdružení Občanský monitoring, jež svolalo demonstraci a vytvořilo petici, kterou za několik dní od založení podepsalo už přes tisíc lidí.

K určité demolici v okolí by však dojít mělo dům - zasahuje deseti metry do sousedního areálu. Má se proto zbořit kus klášterní zdi. Výtek proti domu mají odpůrci více.

Budova má mít šest nadzemních podlaží, garáže a plochou střechu. Ta podle architektky Marie Švábové z Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR, jež se na protestu podílí, ničí pohled z Letné. V okolí jsou totiž klasické sedlové střechy s červenou barvou, zatímco plochá střecha mezi nimi má vybočovat.

Neúměrný objekt

Plochá střecha však není jedinou věcí, která vadí odpůrcům. „I z hlediska místní struktury se jedná o naprosto neúměrný objekt, který potlačí jak špitál u svatého Judy a Tadeáše, tak udělá směšný suvenýr ze svaté Anežky," míní víceprezidentka památkové asociace Švábová.

Budova má podle návrhu převyšovat špitál asi o tři metry, klášter z 13. století zhruba dvojnásobně. Tím má budova kazit panorama města, pokud se člověk bude dívat na lokalitu z Letné.

Přese všechno projekt prošel přes památkáře. Ondřej Šefců, ředitel Národního památkového ústavu pro Prahu, odmítl, že by stavba mohla pohled poškodit, neboť jeden z domů na místě je vyšší. Stejně tak podle něj nemá vadit ani plochá střecha.

Šefců zároveň uvedl, že ústav předtím odmítl mnoho návrhů, jak má dům vypadat. Výslednou podobu označil za kompromis mezi představami investora a požadavky památkové péče. „S investorem ještě budeme řešit barevné a materiálové pojednání fasád," ujistil. Podoba prý není ještě nutně definitivní. Stejně tak jistá není ještě ani stavba.

Stavební povolení

Investorem domu, který má stát na rohu ulic U Milosrdných a Kozí, je firma Praga Progetti e Investment italského architekta Francesca Augusta Razetti. Aby se na místě mohlo stavět, je potřeba razítko stavebního úřadu Prahy 1.

Dům už dostal od první městské části územní rozhodnutí. Chybí mu už jen stavební povolení od Prahy 1. „V této chvíli probíhá stavební řízení, kdy se zaslané námitky vypořádávají, až budou vyřízené ve standardním termínu, se rozhodne o stavebním povolení," uvedla Veronika Blažková, mluvčí Prahy 1.

Ačkoli odpůrci podali své námitky, nevěří, že něčemu pomohou. Už minule jim byly zamítnuty a nyní očekávají stejný výsledek. Sama Praha 1 už dříve uvedla, že by obecně nový bytový dům uvítala. Díky tomu by se mohl na první městské části navýšit počet obyvatel.

I podle architekta Petra Kučery je bytovka vhodná. „Člověk může namítnout, že zde budou luxusní byty, ale centrum je drahé, to už k městu patří," vysvětlil Kučera.

Problémová smlouva

Investor zatím vlastní jen jeden z deseti potřebných pozemků. Za vlády primátora Pavla Béma v roce 2007 však podepsal magistrát smlouvu o smlouvě budoucí s dotyčnou firmou s tím, že pozemek se jí prodá, až bude stavba zkolaudována. Společnost by měla městu za pozemek zaplatit okolo 28 milionů korun.

Odpůrci však chtějí dosáhnout toho, aby celou věc prošetřil kontrolní výbor a smlouva byla zrušena. Problém vidí kupříkladu v ceně za kterou mají být pozemky prodány. Podle jejich pátrání je nižší, než je obvyklé u ostatních parcel v dané lokalitě.

„Zákon připouští prodat pozemek za méně, než je cena obvyklá. Ale musí to být zdůvodněné, což ve smlouvě ani rozhodnutí zastupitelstva není. Pokud Praha neprokáže, že záměr existoval, je smlouva neplatná," vysvětlil Vítězslav Praks. Pokud by odpůrci neuspěli, hodlají se obrátit o pomoc na UNESCO.

Budova má spojit dva světy

Architekt Petr Kučera.Postavit budovu u Anežského kláštera je podle architekta Petra Kučery třeba. Sám v tom však vidí výzvu. Musí se dobře spojit dva architektonické světy. Jak se s tím plánovaný dům vypořádal, prozradil v krátkém rozhovoru.

Je dobře, že se vedle Anežského kláštera bude stavět?

Místo si zástavbu zaslouží, protože tam historicky byla. Šlo o jednopatrové chudinské domky. Že tam má vyrůst vícepatrový dům, se dá pochopit, protože jednopatrová budova zde není vhodná. Zároveň je to pro architekta výzva.

Proč?

Jde o místo na předělu dvou světů: nízkého středověkého města, což je klášter a na něj navazující jednopatrové domky, a vysokého blokového města z 19. století, kde mají budovy více podlaží.

A jak hodnotíte navrhované dílo?

Přijde mi, že budova vzala tupě výšku římsy nejvyššího domu a na tu navázala. Ale u Anežského kláštera na druhé straně už tomu tak není. S výškami a světy se vlastně autor nevyrovnal.

Jak se dají dva světy spojit?

Dokázal bych si představit, což by se investorovi nelíbilo, ale město by to mělo hájit, aby dům reagoval na ten konflikt. Na jedné straně by byl vyšší, ale směrem ke klášteru by se o patro či dvě snížil. Čímž by tvořil plynulejší přechod. Takhle se má nad dvoupatrovými domy tyčit jednou tak větší krabice.

Ale spíše než z krabice to vychází z pražského golema.

Většinou jméno budovy, jak jí budou lidé říkat, vychází z toho, co je při prvním pohledu napadne. Příkladem je Kaplického Chobotnice. On by to tak nenazval, ale lidé ji v tom viděli. Krabice, nebo ještě hůř maršmeloun, nejsou pro budovu lichotivé názvy.

Byla v historii Prahy taky nějaká krabice, bez které si ale teď lidé nedokáží město představit?

Jednou z asi nejbrutálnějších bezohledných staveb je Černínský palác. Masivní tupá krabice se šikmou střechou, která dvojnásobně převyšuje okolní domy a zastiňuje Loretu. Také nerespektuje terén, protože náměstí je z kopce a palác je hezky rovně. I tak si teď bez něj lidé město už nedokážou představit.

Mohou si lidé zvyknout i na tuto budovu?

Lidé si zvyknou na všechno. Nemyslím si, že by ten návrh byl tak děsivý, aby se do okolí nakonec nezačlenil. Být to dům ve vnitrobloku, tak ho možná vnímáme jinak už teď.

Čtěte také: Stovky lidí demonstrovaly proti stavbě u Anežského kláštera