Soudy se musí zabývat poměry v ODS v Praze 5

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti Jiřího Vithy a Petra Stejskala, kteří kritizovali praktiky v době starostování kontroverzního Milana Jančíka. Justice se původně nechtěla jejich výhradami blíže zabývat, protože prý nesmí přezkoumávat dění uvnitř politických stran. ÚS vrátil případ k novému projednání u Obvodního soudu pro Prahu 1. V tomto případě se justice situací ve straně zabývat mohla a měla, vyplývá z nálezu ÚS.

„Má-li fungovat demokracie na té celostátní úrovni, musí nutně fungovat v politických stranách,“ řekla soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová. Soudy proto musejí mít pravomoc ve sporných případech pravomoc kontrolovat, zda si orgány politických stran počínaly demokraticky, předvídatelně a v souladu se stanovami. Podle advokáta obou stěžovatelů Pavla Uhla je dnešní nález posílením demokracie. „Pokud se děje uvnitř politické strany protizákonnost, je soudem zjistitelná a soud by ji měl zkoumat,“ uvedl Uhl.

Vitha a Stejskal konkrétně žalobou zpochybnili výsledky oblastního sněmu v květnu 2007, který odvolal celou oblastní radu a dosadil do vedení straníky blízké Jančíkovi. Podle Jančíkových kritiků byl sněm neplatný. Vadilo jim například to, že sněm svolal tehdejší předseda pražských občanských demokratů Jan Bürgermeister, a ne předseda oblastního sdružení. Sněm zpochybňovali ještě před jeho začátkem, někteří se jej ani nezúčastnili. Spekulovalo se také o náboru černých duší v městské části.

Skupina zastupitelů se pak žalobou domáhala toho, aby Obvodní soud pro Prahu 1 stanovil, že rozhodnutí sněmu jsou v rozporu se zákonem a stanovami. Obvodní soud jim částečně vyhověl, ovšem Městský soud v Praze v odvolacím řízení verdikt změnil a žalobu zamítl. Městský soud se přiklonil k závěru, že činnost orgánů politických stran se vymyká soudnímu přezkumu. Dovolání nespokojenců pak odmítl Nejvyšší soud.

Z nálezu ÚS sepsaného soudkyní zpravodajkou Wagnerovou vyplývá to, že soudy v některých případech rozhodnutí stranického orgánu přezkoumat mohou. Musejí totiž dohlížet na to, aby nedocházelo k porušení základního práva jednotlivců sdružovat se v politických stranách. Modelově jde třeba o situace, kdy strana svévolně odmítne žádost o členství, případně někoho nezákonně vyloučí, třeba pro nepohodlné názory.

Ústavní soud dnes zároveň kritizoval chybějící zákonnou úpravu ohledně kontroly a případného přezkumu dodržování vnitrostranické demokracie. Chybějící úpravu prý měly nahradit soudy svým aktivním přístupem, což v případě Prahy 5 neudělaly, protože se sporem nechtěly vůbec věcně zabývat. „Pokud obecné soudy v nyní posuzovaném případě nerozpoznaly protiústavnost existující mezery v právní úpravě a nepokusily se ji ústavně konformně vyplnit (…), nelze takový přístup ústavně aprobovat,“ stojí v nálezu.

Dnešní nález do budoucna neznamená, že všichni žalobci ve srovnatelných kauzách u soudů uspějí. „Vždy půjde o vážení toho, zda už skutečně jde o porušení těch demokratických principů, anebo nejde. (…) Nález říká: soudy, vy se tím musíte zabývat, vy musíte kontrolovat, zda si ta strana počínala demokraticky a předvídatelně,“ řekla Wagnerová.

ODS v Praze 5 byla rozpolcená už před sněmem. Část zastupitelů zvolených v roce 2006 za občanské demokraty odešla kvůli výhradám k Jančíkovi a jeho koalici s ČSSD do opozice. Někteří straníci ODS opustili. Vitha později úspěšně kandidoval v komunálních volbách za TOP 09. Do stejné strany přešel také František Laudát, jenž na sporném oblastním sněmu přišel o funkci předsedy ODS v městské části.

Nové řízení před Obvodním soudem pro Prahu 1 už bude mít podle Uhla jen symbolický význam. „Všechny ty poměry, které byly nastoleny tím sporným sněmem, tak už odezněly v jiných politických procesech,“ uvedl Uhl. Dnešního jednání se nezúčastnil žádný zástupce ODS.

Éra kontroverzního starosty Milana Jančíka skončila jeho rezignací až v létě 2010. Za dobu svého působení čelil řadě skandálů.