VYBERTE SI REGION

SOS dětské vesničky v Praze rozšíří pomoc rodinám v nouzi

Praha - Dluhy, nezaměstnanost, alkohol, špatné sociální zázemí. Důvodů, proč se rodiny s dětmi dostanou do vážné situace, která může skončit až odebráním dítěte, je celá řada. Takové problémy pomáhají řešit pracovníci programu SOS Kompas. Rodin ohrožených odebráním dítěte je v Praze stále dost. V plánu je proto jeho rozšíření.

29.1.2016
SDÍLEJ:

Ohroženým dětem v Praze bude pomáhat více sociálních pracovníků. Ilustrační foto.Autor: DENÍK/Pavel Sonnek

Aby děti zbytečně nekončily v ústavní péči, je nutný včasný zásah. Díky pomoci sociálních pracovníků a preventivních programů se řadě rodin, které by to samy nezvládly, daří z problémů dostat. Program SOS Kompas v Praze funguje od loňského srpna, kdy jeho provoz zahájila organizace SOS dětské vesničky.

Podobné preventivní služby v Praze provozují i další organizace. Na pokrytí všech rodin v nouzi i tak nestačí. Poptávka ze strany úřadů je stále velká. „V Praze s takovými službami nejsme samozřejmě jediní, ale ani celková nabídka služeb není schopna pokrýt potřeby pražských orgánů sociálně-právní ochrany dítěte vzhledem k počtu rodin v rizikové situaci," vysvětlil Dušan Brinzanik, mluvčí SOS dětských vesniček.

K odebrání dítěte se úřady uchylují z řady důvodů. „Hlavním důvodem bývá nedostatek rodičovských kompetencí, zanedbávání péče o dítě nebo životní podmínky, které ohrožují dítě na zdraví a životě. Mezi méně časté, ale o to závažnější příčiny patří týrání či zneužívání dětí," popsala programová ředitelka SOS dětských vesniček Jindra Šalátová.

V programu SOS Kompas v současnosti fungují tři terénní sociální pracovnice. Rodinám pomáhají řešit základní věci, jako vyřídit sociální dávky, poradit s rodinným rozpočtem nebo s dostupnějším bydlením.

Snadný pád do sociální krize

Jednou z terénních pracovnic programu je i Eliška Čecháčková. Rodiny, se kterými pracuje, své děti nezneužívají, ani netýrají. I tak by jim mohlo hrozit jejich odebrání. Nacházejí se totiž ve složité životní situaci. „Samoživitel s početnou rodinou, který zůstane sám a nemá podporu, nemá babičku nebo tetu, které by pohlídaly děti, se dostane do problémů," vysvětlila Eliška Čecháčková, jak jednoduše může člověk spadnout do sociální krize.

Nejčastějšími problémy, které se svými klienty řeší, jsou dluhy, nezaměstnanost a nevyhovující bydlení. V nalezení práce jim často brání i nedostatečné vzdělání. V mnoha případech jim proto pomáhá najít správný rekvalifikační kurz.

Podobně je tomu i u otce osmiletého syna. Otci se podařilo najít bydlení, z minulosti si ovšem nese dluhy. Hledání práce mu stěžuje nejenom nízké vzdělání. „V současnosti je nezaměstnaný. Nikoliv z důvodu, že by nechtěl pracovat, ale protože má v péči syna, který trpí separační úzkostí. Tatínek nemá nikoho, kdo by mu ho hlídal. Chlapec nevydrží sám, protože si nese určité trauma z minulosti. Bojí se, že když otec odejde, už se nemusí vrátit. Totéž zažil s matkou," popsala situaci svého klienta Čecháčková.

Společně tak pro chlapce hledají psychologickou pomoc a pro otce rekvalifikaci. V jiném případě se jí podařilo najít trvalé bydlení pro matku samoživitelku s pěti dětmi.

Snaha o co největší aktivitu klienta

Sociální pracovnice svým klientům pomáhá s vyplňováním formulářů i psaním formálních dopisů. Jedná se ovšem o podporu, snahu musí projevit také klient sám. „Snažíme se, aby byl klient co nejvíce aktivní. Můžeme mu poskytnout podpůrné prostředky jako přístup k internetu, počítač, nebo telefon, když jsou na tom lidé finančně špatně a nemají na to, aby si koupili kredit, což je docela časté," popsala pro většinu lidí těžko představitelnou situaci.

Program v Praze funguje teprve půl roku. Za tak krátkou dobu už stihl pomoci řadě rodin. „Od srpna 2015, kdy jsme program v Praze zahájili, prošlo pražským SOS Kompasem 18 rodin, v nichž bylo dohromady 42 dětí. Aktuálně jich je v programu 14, dohromady s 32 dětmi. Jedná se zejména o početnější rodiny, které trápí hlavně problémy s bydlením a financemi," popsal situaci Dušan Brinzanik.

Na celkové hodnocení programu je podle něj ještě brzy. „Pokud jde o hodnocení konkrétních výsledků za těch necelých pět měsíců v roce 2015, jsme zatím velmi opatrní. Úspěšná spolupráce s rodinami, čili dosažení stanovených cílů, po němž je situace rodiny dostatečně stabilizovaná, trvá zpravidla výrazně déle. Na začátku se spíše vyfiltrují nespolupracující rodiny, které o zlepšení své situace nestojí," vysvětlil Dušan Brinzanik.

Rozšiřovat službu v Praze má smysl

Program SOS Kompas funguje na spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany dítěte neboli sociálkou. Terénní pracovnice se věnují přesně vytipovaným rodinám, které pomoc potřebují.

V současnosti program funguje ve čtyřech městských částech. „Tato služba je nová a další spolupráci navazujeme pozvolna i s jinými městskými částmi. Spolupráce probíhá vždy velmi dobře, dáváme si navzájem zpětnou vazbu a i na základě toho víme, že dává smysl tuto službu v Praze rozšiřovat," uvedla Jindra Šalátová.

Díky dalšímu navýšení kapacit by se tak i v budoucnosti mohlo SOS dětským vesničkám dařit pomáhat stále více rodinám a dětem. Podle statistik loni pomohly dvojnásobnému počtu dětí než v roce 2014. Nejvíce dětí přitom prošlo právě programem SOS Kompas. V celé republice jich bylo 499. Stalo se tak i díky tomu, že se program v loňském roce rozšířil kromě Prahy také do Prostějova a Zábřehu.

Program celkově pomáhá rodinám ve více než 70 lokalitách. „Práci s ohroženou rodinou vnímáme jako klíčovou,a proto jsme se v loňském roce zaměřili především na rozšiřování preventivních programů," vysvětlila Šalátová. „Soustředíme se na to, aby co nejvíce dětí mohlo zůstat ve svých vlastních rodinách a k jejich odebrání vůbec nedošlo," dodala.

Čtěte také: SOS dětské vesničky nově pomáhají i rodinám ohroženým odebráním dítěte

Autor: Václava Burdová

29.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Praha 7 se dohodla s Lordship na podobě domu v Holešovicích

Praha - Radnice Prahy 7 se domluvila s firmou Lordship na podobě nákupního centra Holešovický trojúhelník na pozemku mezi ulicemi Veletržní, Strojnická a U Studánky. Novinářům to ve středu řekli starosta Jan Čižinský (KDU-ČSL/Trojkoalice) a šéf investora projektu, firmy Lordship, Václav Matoušek. Budova bude oproti původnímu návrhu nižší, změní se fasáda a bude dodržovat takzvané uliční čáry. V podzemí budou parkovací místa vyčleněna pro obyvatele Prahy 7. Budova by mohla být hotova v roce 2018.

Hlas Václava Havla v Praze chybí. Byl sporný, ale potřebný

Praha /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ - Zvoník od sv. Havla a iniciátor projektu „Zvon Václav" Ondřej Boháč zvoní v pražských kostelích už od čtrnácti let. Prázdná stolice v kostele sv. Havla ho dráždila už dlouho. Chtěl do ní vrátit zvon Václav, který zde býval. Souhra jmen navíc přímo vybízela k tomu, aby byl zasvěcen Václavu Havlovi.

Kdy doženou Afroameričané bílé? Za 228 let

Průměrná černá rodina se ve Spojených státech dostane na současnou úroveň bílé rodiny za 228 let. To je hlavní zpráva výzkumu amerického institutu pro politická studia IPS a společnosti pro ekonomický rozvoj CFED. Současná americká politika navíc rasovou nerovnoměrnost prohlubuje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies