Šaty bude v klimatizované vitríně uchovávat pelhřimovská agentura Dobrý den, která eviduje všemožné tuzemské rekordy. Zástupce agentury včera cukrářkám předal certifikát o tuzemské jedinečnosti jejich výrobku.

Na šaty bude použito více než 50 kilogramů potahovací hmoty, cukrového fondánu, a celkem sladké dílo váží okolo 90 kilogramů. „Vyrábět je byla i určitá terapie. Většinou totiž pracuje cukrář sám a tady jsme byly tři," řekla jedna z trojice autorek dortu, cukrářka Hana Rawlingsová.

Češi proti zahraničí zaostávali

Nejen rekord v jedlých šatech však přilákal stovky lidí do hotelu Clarion Congress Hotel Prague v pražských Vysočanech. Sliny se sbíhaly i nad desítkami dortů, které byly v devíti soutěžních kategoriích.

Kromě velkých svatebních dortů, z nichž některé vážily i 70 kilogramů, se mnoho lidí zastavovalo u drobných sladkých děl, jako byly věnečky na hlavu vyrobené z cukrových květin. „Vypadají jako opravdové kvítí," podivovala se nad nimi jedna z návštěvnic akce.

Kolem dortů však nechodili pouze návštěvníci, ale i samotní soutěžící, kteří obhlíželi výtvory svých soupeřů, aby se jimi mohli třeba do budoucna inspirovat. I proto vlastně vznikla před čtyřmi lety tato akce.

„Cukráři zde nebyli moc invenční a oproti zahraničním kolegům zaostávali. V cizině se totiž cukráři inspirovali módní barvou toho roku, což v České republice nikdo nesledoval. Přišlo mi, že zahraniční dorty byly více zasazené do celkového konceptu svatby. Jaké šaty má nevěsta, jakou kytici," popsala ředitelka soutěže Soňa Solařová důvody, které jí vedly k založení této akce.

Vyšší úroveň cukrářského řemesla

Soutěž má tedy inspirovat jak veřejnost, která o trendech v oblasti svatebních dortů neměla příliš velký rozhled, tak i cukráře, které mohou díla kolegů - soupeřů být motorem k tomu, aby své sladké umění zdokonalili.

„Za poslední dva roky úroveň cukrářského řemesla stoupla. Cukráři jsou mezi sebou rivalové, a když mají možnost se prezentovat veřejně, tak si myslím, že o to víc sledují zahraniční trendy, aby byli v obraze a mohli vyniknout nad ostatními," uvedla Solařová.

Tím spíš, když jejich um hodnotí i cukráři ze zahraničí. Letos na akci dorazila světová cukrářka Anna Maria Rocheová, jež je autorkou dortů pro Nicole Kidmanovou, Rihannu nebo Celine Dionovou a držitelkou mnoha oborových ocenění. Cukrářka zároveň návštěvníkům ukázala svou práci.

Mezi finalisty byl nezvykle i muž

Nebyl však jedinou, od koho lidé mohli případně odkoukat cukrářské triky. Na místě bylo finále v přípravě cupcaků, kde mezi finalisty byl i muž. Což bylo velmi netradiční, protože mezi soutěžící se podle Solařové muži skoro nevyskytují, nanejvýše tak tři čtyři.

Rovněž si lidé mohli prohlédnout, jak šikovní jsou budoucí cukráři, neboť na místě byli studenti ze dvou odborných středních škol, jejichž úkolem bylo za šest hodin udělat dort, který by byl nějak spjat s muzikálem Pomáda.

Soutěž o svatební dort roku se letos konala počtvrté, a počet účastníků i návštěvníků se každým rokem zvyšuje. Kromě pokoukání čeká na ty trpělivé i kus vystavovaných dobrot. „Poté, co porota ochutná výtvory v kategorii Svatební dort roku, tak dá většina autorů dort k veřejné ochutnávce. Loni se rozdalo okolo 800 porcí," popsala Solařová jakousi tradici akce.

Cukrářka o výrobě jedlého oděvu: Výroba trvala asi sto hodin

4. ročník cukrářské soutěže Svatební dort roku a zápis do české knihy rekordů se sladkými svatebními šaty v životní velikosti. Clarion Congress Hotel v Praze- VýsočanechPřed rokem se zrodil nápad, jak ještě více oživit soutěž o nejlepší svatební dort. Po vzoru zahraničních přehlídek se čeští cukráři rozhodli, že udělají obří dort. Včera pak trojice cukrářek představila výsledné dílo - jedlé svatební šaty v životní velikosti. Vedoucí projektu cukrářka Pavlína Loučková popsala, jak při výrobě sladkého díla tým postupoval.

Jak dlouho se hledaly šaty, podle kterých se měl dort udělat?

Šaty jsme vybíraly celkem dlouho, protože jsme chtěly mít model české návrhářky. Původně jsme oslovily Blanku Matragi, ale odmítla z časových důvodů. Podmínkou totiž bylo, aby návrhář, jehož šaty se budou dělat, dorazil do finále. Nakonec jsme narazily na Soňu Hlaváčkovou. Projekt se jí líbil a poskytla nám nafocené šaty z různých detailech.

Přišly jste do styku se skutečnými šaty?

Ne, jenom přes fotky, protože šaty už byly prodané. Avšak byly dobře nafocené, tudíž nám ani nebylo třeba je vidět. Dostaly jsme takové detaily, díky kterým jsme mohly zkoumat, jak vypadá krajka. S návrhářkou jsme se dohodly na menších úpravách, takže nejsou úplně totožné, protože to náš materiál úplně nedovoloval.

Je celý model, tedy šaty i postava, jedlý?

Konstrukce není cukrová. Šaty by byly jednak velice drahé, kdyby všechno mělo být z cukrového materiálu, a zároveň by byly těžké. Na dřevěnou konstrukci jsme daly polystyrén, ze kterého jsme vyřezaly tvar ženského těla. Postupně jsme na něj pak nanášely cukrový materiál a tvarovaly tak tělo, potom následovně jsme ho oblékaly. Na šaty jsme používaly cukrový fondán, což je potahovací cukrová hmota z cukru a glukózy, bílkovou polevu a jedlé krajky.

Vyskytly se při výrobě nějaké problémy?

Dalo nám trochu zabrat oblékání, protože přeci jenom jde o veliké kusy a materiál - cukrový fondán - je poměrně těžký a pružný. Měl tedy z figuríny sjíždět. Byl tedy trochu problém s tím, aby šaty hezky vypadaly a figurína byla čistě oblečená.

Nebyl problém s tím, že by se materiál kazil, když se šaty vyráběly několik měsíců?

Začaly jsme na výrobě šatů pracovat v září a skončily jsme v prosinci. Vždy jsme pracovaly jeden den v týdnu od rána až do odpoledne, a když jsme to sečetly, vyšlo nám asi sto hodin. Zkažení nehrozilo. Když cukr, ze kterého šaty jsou, vyschne, tak ztvrdne a nezkazí se. Což nevadí, protože nepředpokládám, že by dort někdo jedl.