Skupina pomáhá sociálně znevýhodněným

Den ve Smíšku v Karlíně začíná v kruhu. Děti se spolu se dvěma vychovatelkami navzájem pozdraví, vytleskají své jméno a pak si povídají. Děti mluví o všem, nejčastěji o tom, co je trápí.

Děti mluví o svých dospěláckých problémech 

Některé z nich znají násilí a strach z rodičů, jiné své rodiče dlouho neviděly a stýská se jim. To jsou chvíle, kdy se čas ve skupině na chvíli zpomalí. Děti mluví o svých dospěláckých problémech. Vyřešit je nemohou, ale mají si o nich s kým povídat.

Pak se zvednou a zavládne tu zmatek. Tety, jak vychovatelky Alžbětu a Helenu děti oslovují, trpělivě opakují své příkazy. Julku, hraj si s tím autíčkem na koberci, kluci, neperte se, Aleši, neběhej do té kuchyně.

Na dvě vychovatelky je tu maximálně dvanáct dětí

Dětská skupina Smíšek, která má čtyři pobočky po Praze a jedna z nich sídlí v Karlíně, se od běžné školky liší nejen tím, že na dvě vychovatelky je tu maximálně dvanáct dětí. Ačkoliv to je právě jedna z podmínek, které jsou na dětské skupiny kladeny přístup musí být individuální.

Ve Smíšku by to možná ani jinak nešlo. „Dvanáct dětí je někdy až moc," usmívá se Helena, která do dětské skupiny přišla z klasické mateřské školy. „To se nedá srovnat, tam bylo dvakrát více dětí, ale rozhodně to byla klidnější práce," dodává.

Neziskovka, která naslouchá i rodičům

Smíšek navštěvují děti ze sociálně znevýhodněných rodin, časté jsou případy, kdy dítě vychovává matka samoživitelka anebo problémoví rodiče, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Zatímco děti tráví čas v dětské skupině, jejich rodiče pracují anebo si práci hledají. Druhý případ převládá.

I v tom se jim ale zaměstnanci neziskové organizace Smíšek snaží pomoci nabízí jim odbornou pomoc při řešení jejich problémů, možnost přivýdělků, vzdělávací besedy a přednášky. Po předložení potvrzení ze sociálky nemusí rodiče platit školkovné, které jinak vychází na tři tisíce za měsíc, pakliže dítě dochází pět dní v týdnu.

Smíšek se od jiných dětských skupin v něčem odlišuje

Po obědě část menších dětí ulehá ke spánku, starší čeká doba učení. I v tom se Smíšek odlišuje od jiných dětských skupin, které nemají být z principu výchovné.

„Kdyby tyto děti nebyly tady, nejspíš by je jejich rodiče do klasické školky nedali a poté by asi nastoupily rovnou do nějaké pomocné školy," říká vychovatelka Alžběta, která vystudovala speciální pedagogiku.

Cesta, jak děti do školy připravit, je dlouhá

Individuální vzdělání vytváří speciální pedagog. Cílem je připravit děti na přechod do základní školy. „Některé předškolní děti, které k nám přijdou poprvé, neumí například nakreslit postavu člověka, malují hlavonožce. Doma si s nimi nikdo nemaluje. Cesta, jak je do školy připravit, je tedy dlouhá a náročná," vypráví mladá pedagožka Alžběta.

Spolu s kolegyní Helenou nastoupila Alžběta do Smíšku teprve v září. Alžběta má jistá pravidla, jak náročné zaměstnání ustát nebrat si věci osobně a přistupovat k věcem s chladnou hlavou.

Děti jsou ve Smíšku rády 

„Děti, které sem přichází, nemají často přirozené hranice toho, kam až mohou zajít, postrádají empatii a nejsou zvyklé na kolektiv. To všechno je tady musíme naučit," objasňuje.

Na náročnost zaměstnání si nestěžuje, děti jí podle jejích slov lásku vrací. „Děti jsou ve Smíšku rády a některé odtud jen nerady odchází, když si pro ně odpoledne rodiče přijdou," říká. Obvykle děti stráví v dětské skupině šest hodin. Rodiče si pro ně přichází ve tři hodiny. Většina z nich musí. Pravidlo zní rodiče, kteří jsou nezaměstnaní, si děti musí vyzvednout do třetí hodiny.

Děti vidí, jak se lidé k sobě hezky chovají 

Dětská skupina Smíšek vznikla s cílem ulehčit situaci rodičům, kteří se ocitli ve finanční nebo jiné tísni. Některé matky, které vodí své děti do Smíšku, žijí v azylových domech, někdy jsou rodiče ve výkonu trestu a o dítě se stará prarodič. Především ale Smíšek dává dětem šanci na normální život cílem je naučit je běžným návykům, vzdělat je, dovést je až k bráně základní školy.

Dobré příklady mají děti z nefunkčních rodin denně na očích. „Do každé skupinky bereme vždy i děti z funkčních rodin. Nechceme, aby děti, kde rodina nefunguje, žily v bublině, ale aby také poznaly, že otec není vždy jen agresor, ale může být i milující a láskyplný," říká ředitelka Smíšku Vladislava Táčnerová.

Smíšek přežívá díky nadacím a darům 

Nejtěžší je podle ní získat na chod Smíšku peníze. „Jsme závislí na dotacích, ale magistrát nám skoro nic nedává a městská část jen položky do padesáti tisíc. Přežíváme díky nadacím, darům od firem a sponzorství fyzických osob," vysvětluje ředitelka.

Čtěte také: Praha 4 jde jinou cestou: skupiny místo jeslí