S přechodem na nový systém pomáhají školám nutriční terapeuti, kteří ale musí projít speciálním školením ministerstva. Pokud by se tedy objevil masovější zájem, mohl by se projevit jejich nedostatek. Pro školy navíc představují investici navíc.

„Je pravda, že ministerstvo školství zpracovalo metodické doporučení, kde se mluví o tom, že terapeut si má účtovat 450 korun na hodinu, což může být zádrhel, který ředitele odrazuje. Zatím není jasné, jaký bude objem práce, ale může to jít do tisíců a školy toto nemají finančně pokryto," uvedla metodička pro školní stravování Prahy 3 a nutriční specialistka Alena Strosserová.

Některé městské části nyní zajišťují pro personál školních jídelen školení, která je mají s novými pravidly seznámit a naučit je dietně vařit. To však pro splnění podmínek vyhlášky nestačí, školám tak nezbývá, než buď investovat, nebo přestat diety vařit.

Školy podle vyhlášky, která začala platit letos v únoru, musí pro zajištění dietního stravování pro žáky využít nutričního terapeuta, který má certifikaci zajišťovanou sekcí výživy a nutriční péče České asociace sester. Podle předsedkyně sekce Tamary Starnovské jsou námitky škol přehnané. „Podle jednání, kterých jsem se účastnila, s tím řada škol problém nemá," uvedla.

Specialista za 450 korun na hodinu

První školy podle ní projdou přechodem na nový systém do konce září. „Celkem je zatím 113 zájemců, v Praze kolem dvaceti," uvedla. Nutričních terapeutů je zatím proškoleno 117, další školením procházejí. Cílový počet 170 terapeutů je podle Starnovské dostatečný. „Určitě to budou stíhat, jde spíš o regionální dostupnost, která je ale za současného stavu stále dostatečná," říká.

Sazba za práci nutričního specialisty je stanovena na 450 korun na hodinu, objem práce pro přechod na nový systém se však liší školu od školy a podle Starnovské zatím nelze určit, kolik času v průměru zabere. Školy však podle ní často zbytečně panikaří.

Řada škol podle ní také nemá v pořádku dokumentaci, což může celý proces zdržet. „Musí mít v pořádku spotřební koš a k tomu, co vaří, musí mít receptury a technologický postup. Na tom to nejčastěji havaruje, receptury často nejsou v pořádku a technologický postup leckdy úplně chybí," vysvětlila. Doplnila, že systém je nastaven tak, aby školy nemusely vymýšlet nová jídla, ale mohly pouze přizpůsobit ta stávající.

Kde mají školy a jídelny na služby nutričních terapeutů vzít prostředky, to vyhláška neřeší. Například na Praze 3 mají tu výhodu, že zde zaměstnávají metodičku školních jídelen Alenu Strosserovou, která je zároveň i nutriční poradkyní s potřebnou certifikací. Školám tak svoje služby bude poskytovat v rámci svojí práce, takže si nebudou muset externího specialistu najímat. Kvůli jisté nejasnosti vyhlášky však zatím není jisté, jestli je to vůbec možné. „Je to trochu experiment. Také se může stát, že nám školní inspekce řekne, že to takto dělat nemůžeme," uvedla Strosserová.

Macečková: Kuchařky vědí, co mají vařit

Problém s novou vyhláškou nemají na Praze 10, kde stravování dětí zajišťuje centrálně městská firma. Ta zajistí veškerá potřebná proškolení i nutriční specialistku, takže možnost dietního stravování zůstane zachována. „Na oblast stravování budeme mít proškolený veškerý personál pod garancí našeho nutričního terapeuta," uvedl ředitel příspěvkové organizace Školni jidelna Praha 10 Jaroslav Vrtiška.

Na Praze 4 od září zavedou pilotní projekt dietního stravování v základní škole Fr. Plamínkové, kde přechod k novému systému uhradí městská část. „Projekt, včetně jeho finanční náročnosti, příští rok vyhodnotíme a podle výsledků rozhodneme o dietním stravování i v dalších školských zařízeních," uvedl radní pro školství a mládež městské části Jaroslav Míth.

Ředitelka školy Fr. Plamínkové Jarmila Macečková nutnost celého projektu příliš nechápe. „Máme tu asi tři celiaky, tak jim samozřejmě chceme vyjít vstříc. Ale stoprocentně je nová vyhláška pro nás spíš komplikace. Jsme stále kontrolováni, takže nechápu, proč by nám někdo měl dělat jídelníček, když paní kuchařky vědí, co mají vařit," uvedla.

Kde mají na poradce vzít?

S tím souhlasí i ředitel základní školy Jeseniova na Žižkově Jiří Lébr. „Pro nás to není žádná novinka, dietně jsme vařili v individuálních případech i před tím. Zaskočily nás nové předpisy, musí být stravovací expert a škola si ho nemůže dovolit," uvedl. Některé školy navíc mají problémy s tím certifikovaného terapeuta sehnat. „Už několik měsíců si píšu s Asociací sester a zatím nejsou schopni nám terapeuta poslat, i když máme zájem," uvedla ředitelka školy na Praze 8, která si nepřála být jmenována.

Podle odborné garantky sdružení Skutečně zdravé školy Margit Slimákové byla vyhláška špatně připravena a situaci oproti předchozímu stavu spíše zhoršuje. „Jídelny, které byly šikovnější, vařily diety podle potřeby. Teď to musí zastavit a hledat si poradce. Přitom není řečeno, kde na něj mají vzít," uvedla. Počet nutričních specialistů je navíc podle ní nedostatečný, pokud by více škol chtělo dietní vaření zachovat. „Máme osm tisíc jídelen, pokud by všechny chtěly využít služeb nutričního poradce, tak jich prostě není dost," míní. Vyhláška byla podle ní potřeba, ale mělo spíše dojít k aktualizaci spotřebního koše pro všechny děti a v jejím rámci přidat doporučení pro děti s dietou.

Čtěte také: Praha 4 začne dětem ZŠ Plamínkové na zkoušku vařit dietní jídla