Vodičkova

O známé komunikaci v centru Prahy Vodičkově ulici platí, že co dům, to cenný architektonický skvost. Vchází se odtud do Lucerny, stojí zde Hlávkovy nadační domy, či třeba členitý dům U Nováků. Ve výčtu nesmí chybět ani novorenesanční budova z druhé poloviny 19. století, kterou nepřehlédnete na jižním konci ulice, přímo u tramvajové zastávky Vodičkova.

Čtěte také: Obchodní dům Bílá labuť, to je stará a noblesní dáma

V historickém domě s číslem popisným 22 sídlí základní škola, která vznikla v roce 1998 spojením bývalé Dívčí školy nejstarší základní školy v Praze v Jindřišské ulici. Krásná stavba zaujme kolemjdoucí především svou výzdobou.

Je vytvořena ve sgrafitu podle nákresu malíře Josefa Scheiwla. Na provedení se podílel v roce 1867 i tehdy teprve devatenáctiletý J. V. Myslbek. Do současnosti budí respekt široké chodby a pozornost si zaslouží propracované schodiště, které zdobí velký obraz „Libušin soud" od Karla Pavlíka, původně určený pro Všeobecnou zemskou výstavu v roce 1891.

Se svými deseti prostornými učebnami, pěti kabinety, sborovnou, ředitelnou a bytem pro ředitele šlo na tehdejší dobu o velikou školu. Vzdělávací instituce je už osmnáct let fakultní školou Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Škola se hodně specializuje na esteticko výchovné předměty, především však na výtvarnou výchovu.

„Naše děti dosahují se svými pracemi úspěchy na českých i zahraničních soutěžích," pochlubila se ředitelka školy Dagmar Zelená. Od sedmého ročníku se zde učí počítačová grafika a i s ní sbírají žáci v konfrontaci se svými vrstevníky úspěchy. „Děti z této školy mají stoprocentní úspěšnost při přijímání na střední školy uměleckého zaměření," dodala.

Masná

V jedné z nejstarších ulic v metropoli stojí Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola dopravní. Tato vzdělávací instituce v Masné ulici má dvě budovy, označované písmeny A a B. Zmínky o „béčku" s popisným číslem 8 sahají až do 15. století. Jeho část v minulosti vedla žena měšťana Václava Rollona a pro její snědou pleť měla přezdívku, která by v dnešní době měla rasistický podtext.

Ženě, podle historických pramenů s oblibou pořádající divoké bály a pitky, se totiž přezdívalo negra černá. V průběhu let střídal dům často své majitele a především po bitvě na Bílé hoře chátral.

Dopravní průmyslovka zde vznikla až v roce 1956. Postupně se rozrůstala, přibývalo oborů a tedy i žáků. Kapacitní problémy skončily v první polovině sedmdesátých let, kdy byla „dopravákům" předána stoletá budova zrušené Střední průmyslové školy strojnické v Masné ulici 18. Budovy, v které navštěvoval v 19. století Německou měšťanskou obecnou školu staroměstskou Franz Kafka. Od roku 1973 má škola tedy dvě budovy. „Mezi áčkem a béčkem přejdete během chvíle.

I když to učitelé neradi slyší, pro většinu žáků má škola ne dvě, ale tři budovy. „Do ‚céčka', což je hostinec naproti hlavnímu vchodu školy, chodíme vstřebávat naše nabité vědomosti. A slyšel jsem, že to samé dělaly i generace našich profesorů," směje se nad půllitrem piva student čtvrtého ročníku.

V současnosti probíhá výuka v 58 učebnách, z toho je 27 odborných, upravených například pro výuku automobilní techniky, kolejové či letecké dopravy.

Karolinum

Univerzita Karlova se pyšní mnoha cennými a zajímavými budovami, ale zvláštní postavení mezi nimi má historické sídlo instituce založené Karlem IV. Karolinum. V této národní kulturní památce v centru Prahy na cestě mezi Staroměstským a Václavským náměstím se od 14. století nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity Veliké později Karlovy koleje.

Jeden z nejvýstavnějších staroměstských paláců sloužil nejen profesorům, kteří v něm bydleli i vyučovali, ale kolej fungovala jako shromaždiště univerzity a rezidence rektora. Tato kontinuita trvá dodnes. Největší změnou prošla budova Karolina až ve 20. století.

Po druhé světové válce bylo při rozsáhlé rekonstrukci areálu vytvořeno čestné nádvoří se slavnostním vstupem. Centrálním prostorem je Velká aula, ve které se konají také imatrikulace a promoce studentů a absolventů. Podzemí Karolina ukrývá zakládací listinu univerzity, dekret kutnohorský a další cenné dokumenty.

Prostory nejsou volně přístupné, ale čas od času ožívají výstavami.

Michal Vrbecký