VYBERTE SI REGION

Šikanovaní učitelé se o problému bojí mluvit, není to jejich chyba

Praha /ROZHOVOR/ - Ztráta sebeúcty, nedostatečná podpora ze strany kolegů, strach ze ztráty zaměstnání. Takové pocity zažívají šikanovaní učitelé a učitelky. Okolí je často nechápe 
a nepodpoří. Šikana učitelů je přitom na českých školách častější, než by se mohlo zdát.

2.3.2016
SDÍLEJ:

Odborník na šikanu, psychoterapeut a etoped Michal Kolář.Autor: DENÍK/Václava Burdová

Důležité je podle psychoterapeuta Michala Koláře, který se problematikou šikany dlouhodobě zabývá, aby škola okamžitě rázně zakročila. Vedení však často neví jak a dělá chyby. Jak hodnotí situaci 
v malešické průmyslovce, co by se mělo v českých školách změnit a jak na šikanu správně reagovat?

Jak často dochází na českých školách k šikaně na učitelích?

Podle staršího výzkumu Institutu pro kriminologii 
a sociální prevenci se více než čtvrtina učitelů setkala během školního roku s určitou formou násilí. Podle posledních zpráv České školní inspekce to bylo u učitelů středních škol až u jedné třetiny. Nicméně násilí je něco jiného, než šikana, jde o jednorázový akt. Šikana je opakovaná, má vnitřní vývoj. Jde vždy o těžkou poruchu vztahů ve skupině.

Šikana učitelů se na rozdíl od násilí na školách nesleduje? Neexistují statistiky?

Neexistují. Podstatnou vlastností šikany jako takové je skrytost a nepřístupnost. Nejlépe je zatím zmapována šikana mezi žáky. I kdybychom pracovali s nejnižším možným odhadem deseti procent obětí, je situace mezi žáky krajně alarmující. Při převedení tohoto procenta na více než milionovou armádu dětí ve školách se to týká více než sta tisíc lidských bytostí. Výskyt je evidentně epidemický. Samozřejmě to je obraz, kterým se snažím vyjádřit vážnost situace.

Máte k dispozici alespoň kvalifikovaný odhad šikany učitelů?

Určitě bude nižší než u šikany žáků. Na pracovištích existuje šikana nadřízeným, šikana mezi pracovníky a šikana šéfa podřízenými, tak- zvaný stuffing. Odhaduje se, že šikanováno je asi devět procent vedoucích. U učitelů to může být podobné. Osobně se v poradenské praxi setkávám se šikanovanými učiteli často. Je pro ně ohromně těžké o celé záležitosti mluvit.

Proč o tom nechtějí mluvit? Jak učitelé šikanu vnímají?

Je to pro ně hodně bolestivé a zraňující. Hrozí jim nebezpečí, že ztratí poslední zbytky sebeúcty a taktéž respekt u kolegů. Těžko si to někdo umí představit. Kolegové, kteří šikanu třeba určitým způsobem také zažili, ale přežili to, ji často popírají. Pedagoga v nouzi překvapivě obviňují, že si za to může sám a že je špatný kantor. Šikana také někdy nastartuje sebedestruktivní chování oběti. Násilníci stupňují ponižování učitele, přičemž pedagog se skoro vůbec nebrání. 
A ještě jedna věc. Šikanovaný učitel se bojí, že ztratí práci.

Je šikana chybou učitele, jak tvrdí někteří kantoři?

Rozhodně to nemusí být chyba učitele. Šikana se nevyskytuje jen u učitelů, kteří nemají autoritu. Někdy se může objevit i u těch, kteří se na své povolání hodí a všechno je v pořádku. Znám třídy, kde byla konstelace žáků krajně nepříznivá tak, že několik učitelů bylo šikanováno. Řada učitelek nejprve říkala, že šikana neexistuje. Pak ji zažily na vlastní kůži. Jednalo se o razantní, tvrdé ženy. Uváděly, že se nedalo bránit, že by to dříve nepochopily. Byly zděšené.

V případě šikany učitele událostem přihlíží celá třída. Jak 
k takové situaci vůbec dojde?

Šikana je onemocněním třídní skupiny. Stadia šikany učitelů jsou podobná jako při šikaně mezi žáky. Na podkladě praxe rozlišuji pět stádií, 
z toho první dvě se vyskytují velmi často. Počáteční stadium nazývám ostrakismus. Žáci identifikují zvýšenou zranitelnost učitele a začnou ho ignorovat a odmítat. Faktem je, že některé třídy mají krajně nepříznivou konstelaci. Většina žáků se nechce učit a apriori neuznává autoritu učitele.

Co se v takové třídě začne dít?

Učitel je ve třídě šéf, měl by. Žáci ho začnou zkoušet. Když zjistí, že je zranitelný, zneužijí toho. Může se jednat o perfektního kantora, který výborně učí. Žáci jsou v tomto neuvěřitelně krutí. Když pes vycítí váš strach, často také kousne.

V téhle počáteční fázi se dá ještě šikaně bránit?

V prvních dvou takzvaných rozptýlených fázích je šikana nahodilá. Ještě nejde o organizované útoky. Když člověk ví jak, dá se rychle 
a razantně zastavit. Ve druhém stadiu začnou žáci přitvrzovat. S učitelem manipulují, jsou psychicky agresivní. Odmítají požadavky. Výuku najednou narušuje čím dál víc žáků. Jednotlivci vytáčí učitele, on ztrácí nervy 
a třída se baví. Mohou se objevit i prvky fyzické agrese.

Počáteční fáze zní trochu jako popis téměř každé neposlušné třídy…

Šikanu je nutné včas zachytit a vědět, že už v počátečních stádiích existuje riziko dalšího negativního vývoje. Žáci přitvrzují, manipulují. Když vás někdo záměrně vytáčí a ostatní se baví, už jde o něco jiného.

Co se děje dál? Kdy se z nahodilých projevů jednotlivců stane organizovaná šikana?

Klíčovým momentem je třetí stadium. Vytvoří se organizované jádro iniciátorů, kteří začnou spolupracovat na šikaně učitele. To už na Třebešíně bylo. Vznikne parazitní novotvar, který směřuje k ovládnutí skupiny. Ve třídě by se mělo vyučovat, oni ale směřují k tomu, aby zesměšnili učitele, aby ho zničili, poslali na psychiatrii.

Jsme ve zlomovém bodě. Od této fáze se už jedná o opravdu agresivní šikanu? Dá se zastavit?

Jde o poslední fázi počáteční šikany. Stále se většina žáků nepřidala na stranu agresorů. Řešení je již mnohem náročnější. Připravený odborník na škole by měl šikanu zvládnout.

Jaké jsou konkrétní případy? Jak se v takové fázi chovají agresoři k učiteli?

Jsou velmi rozmanité. Učitel třeba píše na tabuli, je ke třídě otočený zády. Žáci na něj začnou pokřikovat šeptem sprosté nadávky. Otočí se a nic. Nemá šanci zjistit, kdo to dělá. Útoky jsou stále promyšlenější a průraznější. Učitel píše na tabuli a žáci mu jí smažou, hodí mu hadr na hlavu. V jednom případě učiteli, který měl problémy ze srdcem, hodili za záda dělobuch. Paní učitelce z Třebešína zatarasili opakovaně východ ze třídy. Agresoři zpupně seděli na židlích postavených na lavicích 
a ohromně se bavili. Skvělou zábavou bylo také prdění do obličeje kantorky, braní jí kolem ramen a kopání do ní. 

Jak hodnotíte případ z Třebešína?

Odhadoval bych, že šlo minimálně o třetí stupeň šikany, pravděpodobněji o čtvrté stadium. Skoro určitě někteří ostatní žáci už ubližování učitelce přijali jako normu. Nemuseli dělat nic mimořádného. Jenom se dívali a bavili se, natáčeli ponížení učitelky na mobil… Tím podporovali kruté divadlo.

Tento konkrétní případ šikany probíhal údajně půl roku. Čím to je, že se nikdo z žáků neozval dřív?

Ve skupině, kde týrají učitele, je obrovský tlak, aby nikdo nebonzoval. Při pokročilé šikaně se stává, že většina žáků nemá náhled, že se děje něco špatného. Fungují tam sebeobelhávající triky – mechanismus morální vyvázanosti a další.

Na Třebešíně nakonec šikanu nahlásili, i když až po půl roce…

Ve třídě se asi našel někdo, kdo nepodlehl skupinovému tlaku a se situací nesouhlasil. Proč dal videa médiím, to nevím. Těžko soudit. Kdokoliv šikanu prozradí, je podle ostatních bonzák a grázl. Ve skutečnosti je to morální 
a duchovní hrdina. Po odhalení ho čekají jenom problémy. U pokročilé šikany je takové hrdinství naprosto výjimečné.

Doteď jsme se bavili o velmi ponižujícím chování. Jak vypadá pokročilá šikana učitelů?

Ve čtvrtém stadiu se šikana stane nepsaným zákonem. Málokdo plave proti proudu. I mírní, ukáznění žáci se začínají chovat krutě. Pohrdají obětí a třeba ji i nenávidí. 
V pátém stádiu jde o totalitu. To už šikanu přijmou naprosto všichni. Šikana učitele se stane skupinovým programem.

Jak se dá šikana učitelů odhalit?

Odhalování šikany učitelů je poněkud jiné než u šikany žáků. Avšak i zde jsou přímé a nepřímé varovné signály. Jestliže najde kantor odvahu a přijde za vedením, že tam má problémy, je potřeba situaci odborně a bezpečně vyšetřit. Je nutné počítat s tím, že to, co říká pedagog, je jenom špička ledovce. Jestliže přijdou dokonce žáci s videem, je tato situace krajně závažná a naléhavost odborného šetření nemůže být větší.

Jak by mělo vedení školy zareagovat, když šikanu odhalí?

Vedl jsem tým odborníků při vytváření metodického pokynu ministerstva školství k řešení šikanování. Jsou tam scénáře, které platí i pro šikanu učitelů. Je však nutné jim porozumět. Jejich dolaďování je minimální. Při řešení je nutné respektovat stadium a formu šikany. Prvním krokem je symptomatická léčba - zastavení všech projevů šikanování. Následuje práce s celou třídou, která kromě jiného musí respektovat stadium šikany.

Mohou agresoři dále zůstávat ve třídě? Podaří se pak šikanu zastavit?

Při pokročilé šikaně je nutné změnit konstelaci třídy. To znamená, že iniciátoři musí odejít. Je to předpoklad pro úspěšnou práci s celou třídou. Hraní her a dělání prevence v takovéto situaci je naprosto nesmyslné.

Podmínečné vyloučení agresorů z Třebešína tudíž není dostatečné řešení?

Není dostatečné z hlediska řešení šikany, ale ani z hlediska morálního. Pokud někdo napadne učitele, šikanuje ho, nemůže ve škole zůstat.

Ví vedení českých škol, jak správně reagovat?

Většinou ne. Zásadní je vzdělání učitelů a samozřejmě také ředitele. To však chybí.

Dá se tato nepříznivá situace zlepšit? Co konkrétně je třeba změnit?

Ministryni školství toto téma v současnosti velmi zajímá, což je sympatické. Je však potřeba, aby po splasknutí mediální bubliny došlo 
k faktickým změnám.

Co by se mělo podle vašich zkušenostní konkrétně změnit?

Za prvé, je nezbytně nutné podpořit vzdělání na pedagogických fakultách, aby se situace začala postupně měnit, systémově. Vypracoval jsem koncepční vzdělání, které má několik úrovní. Podrobněji se o něm dozvíte v publikaci Výcvik odborníků v léčbě šikany, která je k dispozici na internetu. Studenti na pedagogických školách by měli mít alespoň dva semestry studia, aby dokázali řešit počáteční fáze šikany. Kdyby ho učitelé znali, mohli by se i lépe sami bránit.

Zmiňoval jste i vzdělání ředitelů. Jaké změny by měly nastat zde?

Ředitel by měl být proškolen v rámci funkčního studia. Měl by být metodicky, organizačně a právně vyzbrojen, aby v řešení šikany podpořil připraveného odborníka, například metodika školní prevence, který se v problému vyzná lépe. Vytvořil jsem Hradecký školní program proti šikanování, jehož výsledky patří mezi nejlepší na světě. Součástí tohoto programu je i řešení kyberšikany a šikany učitelů. Máme určitě v Česku účinnou metodiku, jenom ji potřebujeme dostat do škol.

Případ v Malešicích rozpoutal také debatu o možnostech vyloučení žáků ze škol. Jsou dostatečné?

Jsou naprosto nedostatečné. Správní řízení při dokazování šikany je nesmyslné. Nechrání zdroj informací – oběti ani svědky. Oběť nemá šanci na ochranu. Z právního hlediska je nutné sepisovat veřejně protokoly se svědky 
a hned je dávat agresorům 
k posouzení. Převládá tam formální stránka. Úředníky utrpení oběti nezajímá. U soudu stále probíhá nesmyslná konfrontace oběti a agresora. Nepřipravené jsou nejenom školy, ale i soudy a další. Moc důležité by bylo zavedení zákazu vstupu agresorů do školy, jak to nyní navrhla ministryně školství. Zatím to je však utopie.

Proč vedení škol šikanu raději popírá, místo aby podpořilo své učitele a učitelky?

Ředitelé v těchto krajně vypjatých situacích jednají standardně. Nikoliv odborně, ale obranně. Alespoň téměř vždy. Podvědomě mají pocity viny. Bojí se, že selhali. Myslí si, že kdyby přiznali šikanu, znamenalo by to, že jsou špatní ředitelé, že je celá škola špatná. Ve skutečnosti je šikana víceméně všude. Jde
o to, aby přiznali svůj podíl odpovědnosti a spolu s odborníky hledali, jak zlepšit situaci. Nejde o to, že jsou viníci. Jde o to, že jsou ředitelé a musí něco dělat. Ředitelé nejsou dobře připravení, zůstali na holičkách. Potřebují pomoc.

Michal Kolář- je etoped a psychoterapeut, narodil se v roce 1951

- vytvořil původní teorii, diagnostiku a léčbu školního šikanování

- je autorem knih Skrytý svět šikanování ve školách, Bolest šikanovaní, Nová cesta k léčbě šikany a Výcvik odborníků v léčbě šikany

- je autorem Hradeckého školního programu proti šikanování, jehož výsledky patří k nejlepším na světě.

Čtěte také: Ministryně přivítala odvolání ředitele školy kvůli šikaně učitelky

Autor: Václava Burdová

2.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Skryté prémie pro Kapsch

Rakouská firma Kapsch dostává od českého státu stamilionové odměny za to, že systém efektivně funguje. Na konci letošního roku by celková odměna za deset let měla přesáhnout 1,6 miliardy korun.

Praha opraví další protipovodňové zábrany, které mají nedostatky

Praha - Hlavní město opraví protipovodňové zábrany. Po úpravách v Podolí, na Smíchově a v Modřanech chystá další na Starém Městě, v Holešovicích. Nová ochranná stěna má ochránit ulici Šárovo kolo v Radotíně. Zakázky na opravy schválili tento týden pražští radní. Protipovodňová ochrana Prahy se začala ve velkém budovat po povodních v srpnu 2002.

Co najdete v novém vydání týdeníku Dotyk?

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, jeden z dílů britského kultovního seriálu Jistě, pane ministře se točí kolem záležitostí, která je tolik oblíbená i v naší zemi. Jde o dotace. „Bernarde, dotace jsou určeny na umění, kulturu… Dotace nemají jít na to, co lidé chtějí! Ale na to, co lidé nechtějí, ale měli by chtít…!" Takto vysvětluje Sir Humphrey tajemníku Bernardovi smysl dotací, když se dozví, že ministr Hacker chce prodat místní galerii, aby mohl subvencovat lokální fotbalový klub…

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.