„Půjde o dotační program Státního fondu životního prostředí, který bude částečně přispívat na pořízení tepelných čerpadel, kotlů na biomasu a další zařízení využívající obnovitelné zdroje energie, jako například solární přitápění,“ popsal novinku mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. Dotace nebude určena na plynofikaci. „Další dotace neplánujeme, protože zájem o plyn klesá,“ dodal Kašpar.

Peníze dodá stát i Evropa

Peníze by měly být lidem přístupné od začátku nového roku. Žádat o ně budou prostřednictví fondu životního prostředí, maximální hranici příspěvku zatím ministerstvo nestanovilo. Celkem do programu státní rozpočet investuje 660 milionů korun do konce roku 2009, po tomto datu bude čerpat prostředky z fondů Evropské unie. Trvat by měl minimálně do roku 2013.

Podobné peníze mohou od roku 1994 získat Pražané rovněž od magistrátu. Podle odboru ochrany prostředí se poptávka po nich v posledních letech snížila. „Ze začátku byl zájem velký, teď už spíše opadá,“ uvedl vedoucí oddělení ochrany ovzduší magistrátu Josef Janota. Většina kotelen v hlavním městě totiž prošla zásadní modernizací.

Netýká se to všech budov. Například v hotelu Evropa na Václavském náměstí majitel dosud kotle nevyměnil a teplo se získává spalováním koksu. „Navážejí nám ho každý týden brzy ráno a jsou s tím hrozné problémy. Plyn by byl daleko jednodušší,“ uvedl provozní hotelu Ladislav Kordík.

U uhlí často v metropoli setrvávají rodinné domy. „Některé okrajové části Prahy zatím nejsou plynofikované, někdy zavádění plynu nemělo dostatečnou odezvu, aby se vyplatilo,“ dodal Janota. Zastavena byla rozpracovaná plynofikace v Řeporyjích. Pouze částečně je plyn například v městské části Slivenec a dosud vůbec není v Točné.

Spalování uhlí vede k rakovině

Jedním z důvodů, které hovoří pro přechod na ekologická paliva, jsou škodlivé látky. „Do ovzduší se spalováním dostávají prachové částice, polyaromatické uhlovodíky, oxid siřičitý a oxidy dusíku. Pokud se spalují nepovolené materiály, tedy například odpady, jsou to navíc dioxiny a další nebezpečné látky, jež vznikají z plastů, které obsahují chlorované látky,“ uvedla Leona Matoušková z České informační agentury životního prostředí CENIA.

„Nejvíce škodlivých látek vzniká při spalování hnědého uhlí. Nejrizikovější jsou menší částice, protože pronikají hluboko do plic. Mezi nebezpečnými polyaromáty je řada karcinogenních, mutagenních a teratogenních látek,“ dodala Matoušková. Tedy látek, které mohou způsobovat rakovinu nebo měnit geny u dospělých lidí, ale i nenarozených dětí.

Kolik nás stojí teplo ročně - infografika ZDE!!!