VYBRAT REGION
Zavřít mapu

TEST DENÍKU: Prodej dopravních značek do sběren

Praha - Prodat do sběrny dopravní značky? V Praze žádný problém, vykoupily je tři ze čtyř sběren.

10.5.2008 1
SDÍLEJ:

Prodat v Praze do sběrny dopravní značky není velký problém. Vstříc redaktorům Pražského deníku vyšli tři ze čtyřech sběren.Foto: Pražský deník

Prodat dopravní značení do sběrny není v metropoli žádný problém. Test Deníku prokázal, že za značky by zaplatily tři sběrny ze čtyř.

Více než 25 kilogramů zapůjčeného dopravního značení chtěli vykoupit pracovníci sběren v ulici Za Zastávkou v Dolních Měcholupech, U Stavoservisu v Praze 10 nebo v Italské ulici v Praze 2.

„To je železné, jo? Tak to sem hoď na váhu,“ reagoval na značky v kufru reportérů Deníku Rudolf Svoboda, provozovatel sběrny v Italské ulici v Praze 2. Za značky nabídl dvě koruny padesát haléřů za kilogram. Celkem 62,50 korun. Proč značky vykoupil? „Nejsou z hliníku, který se krade. Jde o kus opotřebovaného plechu. Potvrzení o jejich původu, nepotřebuji. Stačí mi občanka, kterou bych si od vás vzal při placení,“ uvedl s tím, že značky běžně nevykupuje. „Deset let se mi tu neobjevily,“ tvrdil.

To ovšem nemohl říci o kanálech. Několik menších, čtvercových leželo hned vedle váhy. „Ty jsou staré, jsou tu dva roky. Bylo jich tu daleko víc, semtam to lidi koupí na žumpu nebo na chatu,“ dodal Svoboda. Podle něj je dostal od dělníků ze stavby v Italské ulici. „Ručím za to, že je to v pořádku, mám zapsané jejich občanky,“ řekl Svoboda. Zápis občanských průkazů ale dohledat nedokázal.

O dopravní značky Pražských služeb měla zájem také sběrna v ulici U Stavoservisu. Za jejich výkup nabídla 200 korun.Na otázku, proč se před vykoupením nepřesvědčili, kdo jí značky veze a odkud je má, její zaměstnanec řekl, že „má špatný den“: „Značky běžně nevykupujeme, a když, tak potvrzení o jejich původu chci. Mám ale špatný den, tak jsem se na něj nezeptal. Navíc auto, kterým jste značky přivezli je podobné tomu, kterým je sem vozí dopravní podnik,“ uvedl.

110 korun za značky zaplatila sběrna v ulici Za Zastávkou. Kilogram plechu vykupuje za čtyři koruny čtyřicet haléřů. Na placení nakonec ve sběrně nedošlo, protože zaměstnanci měli podezření, že jde o zkoušku ze strany policie. „Pokud by značky nebyly úplně nové, vykoupili bychom je. Vyžádali bychom si ale občanský průkaz a zaevidovali je ve sběrně jako dopravní značení,“ řekl dodatečně výkupčí sběrny Jindřich Prokop.

Značky z hliníku? Už ne

Jedinou sběrnou, kde značky odmítli, byla výkupna v Dřevčické ulici v Praze 10. „Pokud nemám doklad od městské části, je mi líto, značky vykoupit nemůžu. Je to riziko,“ uvedl pracovník sběrny Marian Štěfánik, který se nenechal oblomit ani tím, že reportéři Deníku předloží občanský průkaz.

Své o krádeží ví také Pražské služby, které značení Deníku zapůjčily. „Dopravní značky se často odcizují, ale i úmyslně vandalsky poškozují. Odhadujeme, že se jedná o počty v řádu několika set značek za rok,“ uvedl Vladimír Hofman, který má dopravní značení u Pražských služeb nastarost. Dopravní značení se vyrábí z pozinkovaného plechu. Dřívější hliník se přestal používat právě kvůli krádežím.

Nákup nové značky zákazu zastavení vyjde na 1050 korun. Cena velkoplošné dopravní značky rozměru 1500 krát 1000 milimetrů je 3 600 korun. Přitom ve sběrně se cena pohybuje v řádech korun a desetikorun.

Podle pražské policie případy ukradeného značení ve sběrnách se často neřeší. Není totiž proč. „Výkupny surovin fungují podle zákonu o odpadech. Nemají tedy povinnost vést evidenci o tom, kdo jim co prodal,“ uvedl mluvčí pražské policie Ladislav Bernášek. V praxi to znamená, že se vykupující zeptá na jméno, příjmení a surovinu, ale nemusí již zkoumat, odkud materiál pochází. To ale neplatí u zastaváren a bazarů, které se řídí živnostenským zákonem.

Ve sběrnách mizí vše, co má nějakou hodnotu

Torza soch, urny ze hřbitovů nebo kanály z ulic. To všechno dokáží zloději v metropoli zpeněžit.

„Ve sběrnách se prodá cokoli. Ztrácí se například i přenosné plůtky, které se používají v ulicích pro zamezení vstupu. S ohledem na zajímavé výkupní ceny, jsou lidé dnes schopni ukrást a prodat vše,“ řekl za Pražské služby Vladimír Hofman.

Táhnou kanalizační poklopy

Ročně se v Praze ztratí také několik stovek kanalizačních poklopů z litiny. „Je to zhruba do tří set kusů, proto do odlehlých míst umísťujeme betonové či plastové, takže počty odcizených se nezvyšují, spíše mírně klesají,“ uvedla mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Marcela Dvořáková.

V Praze se kradou také plastiky nebo jejich zbytky. Loni zmizela socha koloucha v Centrálním parku v Praze 4. Zloděj ukradl také zbytky sochy Prameníka z Famfulíkovy ulice v Praze 8. V rukách nenechavce málem skončily také zbytky plastiky ze Sibiřského náměstí. Zloději čin nakonec překazil student Tobiáš Judl z Prahy 6.

Krade se ale i na hřbitovech. Například Olšanské hřbitovy se stávají terčem krádeží kovů téměř pravidelně. Loni zmizelo více než tisíc měděných rámů ze schránek kolumbárií nebo 11 bronzových reliéfů z náhrobků rudoarmějců.

Autor: Hana Válková

10.5.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Opravář. Ilustrační foto.

O šikovné české ručičky je opět zájem. Opravny jsou zpět

Nový přístřešek v tramvajové zastávce Nad Havlem
2

Nad Havlem chtěli lidé budku u zastávky, jejich úsilí mělo úspěch

Dle očekávání: Karel Srp v radě ÚSTR nezasedne. Kvůli členství v KSČ

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Senát dnes vzal na vědomí stanovisko své volební komise, že Srp jako bývalý člen předlistopadové komunistické strany nesplňuje zákonnou podmínku spolehlivosti. O Srpově nominaci do rady tak horní komora ani nerozhodovala. Srp se jednání Senátu nezúčastnil.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Co je pro někoho stará veteš, jinému poslouží. Zaklínadlo zní: Re-Use

Praha – Pomoci vdechnout nový život starým věcem mají takzvaná Re-Use centra, která umožní nacházet uplatnění pro starší, avšak stále funkční či využitelné předměty. Ty by jinak kvůli své nemodernosti skončily v odpadu. Po vzoru Vídně nebo třeba Budapešti začíná magistrát hledat vhodné prostory pro spuštění pilotního projektu – dobře dostupnou krytou halu. Či více hal: buď pro otevření hlavního Re-Use centra, nebo několika center menších.

Na ozdravné pobyty pro děti ze smogových oblastí půjde 40 milionů

Praha - Na ozdravné pobyty dětí, žijících ve smogových oblastech, půjde 40 milionů korun z Národního programu Životní prostředí. Žádat o ně mohou školy, školky a nově i dětské skupiny, a to od 4. září. Oproti dřívějším dotacím je nyní podmínkou, aby byl pobyt spojený s ekologickou výchovou. V dnešní tiskové zprávě to sdělilo ministerstvo životního prostředí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení