VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rozptylová louka i rozšíření: některé hřbitovy se promění

Praha - Pražské hřbitovy se tento a příští rok dočkají několika změn. Hřbitovní správa připravuje řadu projektů, které mají zlepšit podobu některých pohřebišť, zlepšit jejich hospodaření či přinést zájemcům některé z méně tradičních forem pohřbívání. V blízké době by měl být známý výsledek mezinárodní architektonické soutěže, která má určit podobu nově rozšiřovaného hřbitova v Hostivaři.

5.1.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Luboš Hájek

„Soutěž už je v běhu, teď mohou architekti předkládat návrhy. Hostivařský hřbitov je poměrně malý, původně venkovský hřbitov, a proto je tam vyčerpaná kapacita," uvedl ředitel Správy pražských hřbitovů (SPH) Martin Červený.

Po skončení této soutěže se pražská správa hřbitovů ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje (IPR) zaměří na největší české pohřebiště - Olšanské hřbitovy. „SPH má ambici uspořádat několik architektonických soutěží v areálu Olšanských hřbitovů, konkrétně se týkajících pátého oddělení a glyptotéky s fragmenty výtvarně i historicky cenných náhrobků. O tom, zda se nakonec soutěže uskuteční, však musí rozhodnout rada Prahy," sdělil mluvčí IPR Adam Švejda. Správa hřbitovů podle Červeného plánuje na Olšanech i novou rozptylovou louku a také nový přírodní hřbitov na Malvazinkách nebo na Kotlářce.

Kapacita nedostačuje poptávce

Rozšíření hostivařského hřbitova je už dlouho potřeba. Původně vesnické pohřebiště totiž už nedostačuje kapacitou poptávce. Díky své historii má však i specifické kouzlo, které by architektonické návrhy měly pokud možno zachovat, ale s přihlédnutím k moderní funerální architektuře.

„Máme ve správě 29 hřbitovů a každý z nich je něčím zajímavý. Ten hostivařský je velmi malebný a je vidět, že jde původně o vesnický hřbitov. Trochu utrpěl tím, že naši předchůdci ve vedení správy hřbitovů kvůli vysoké poptávce umožňovali stavbu urnových hrobečků tam, kde by podle mě neměly být. Architekti by se tak v soutěži mohli zabývat tím, že by v nové části vyčlenili místa, kam by se mohly tyto hroby přesunout," uvedl ředitel Správy pražských hřbitovů (SPH) Martin Červený.

Doplnil, že pozemek pro rozšíření pohřebiště poskytl magistrát. Ten by také měl celou akci financovat. Nakolik projekt rozšíření hřbitova vyjde, bude záviset na výsledku soutěže. „Následující rok bychom chtěli navrženou podobu realizovat, což bude zase příležitost pro stavební nebo zahradnické firmy," dodal Červený.

Pravidla soutěže jsou nastavená velmi volně a obecně, aby architekti mohli zapojit fantazii. Podmínka je vlastně jenom jedna. „Budou se tam pohřbívat pouze zpopelněné ostatky, protože asi 97 procent pohřbů v Praze se odehrává žehem," vysvětlil Červený.

Podle mluvčího městského Institutu plánování a rozvoje Adama Švejdy se do soutěže pravděpodobně zapojí několik desítek návrhů. Některé z nich jsou i ze zahraničí. „Máme jisté indicie o zájemcích z Itálie a Španělska, ale zda zpracovanou soutěžní práci odevzdají, to zatím nelze předjímat," uvedl Švejda. Podle Červeného se ozvali i zájemci až z Indie, kterým však pravidla soutěže nedovolují se jí účastnit.

Velmi zchátralé části hřbitova

Dalším hřbitovem, který by se měl dočkat úprav, je největší pražské i české pohřebiště na Olšanech. V jeho případě přemýšlí SPH o několika soutěžích, které by si měly poradit například se zanedbanou severní částí hřbitovního komplexu. Na ten se obě instituce zaměřují delší dobu, na konci předminulého roku například uspořádaly diskuzi o jeho budoucnosti i o pražských hřbitovech obecně.

Od té doby se na pohřebišti událo několik změn. „Umožnili jsme pohřbívání do nejstarších částí hřbitova, kde byl dosud zákaz," popsal Červený s tím, že i tak jsou stále tyto části hřbitova velmi zchátralé. „Třeba takoví velikáni, jako byli Josef Jungmann, Josef Václav Frič nebo František Ladislav Čelakovský, mají hroby, které připomínají židovské hřbitovy pohraničí," míní.

Tomu by měly pomoci jednak restaurace, které už probíhají, a jednak také třeba to, aby si lidé mohli některé náhrobky, které nemají vyloženě unikátní historickou hodnotu, koupit nebo sami obnovit.

Architektonické soutěže, které mají pomoci zvelebit zanedbané části olšanského pohřebiště, by měly začít hned poté, co skončí soutěž o podobu rozšíření hostivařského hřbitova.

„Plánujeme zlepšit severní stranu Olšanských hřbitovů a využít ji tak, aby u ní mohla vzniknout větší rozptylová louka. Momentálně je na druhé straně hřbitova jedna malinká loučka, která kapacitně nedostačuje. S IPR máme domluveno, že jakmile skončí soutěž na hostivařský hřbitov, hned bychom udělali další, a to právě na severní část Olšanských hřbitovů ve spojení s rozptylovou loukou," vysvětlil Červený.

Pozornost ze strany institucí i veřejnosti

Pražské hřbitovy by si podle architektů z IPR zasloužily obecně více pozornosti ze strany institucí i veřejnosti. „Mnoho architektonických skvostů stále čeká na své znovuobjevení. Je dobře, že současné vedení SPH směřuje své aktivity i tímto směrem. Příkladem hodným následování je například první etapa rekonstrukce historického Malostranského hřbitova, restaurátorské obnovy náhrobků na Olšanských hřbitovech nebo kompletní obnova německého evangelického hřbitova ve Strašnicích," uvedl za IPR Švejda.

Jsou však tací, kteří před historicky cennou či zajímavou architekturou dávají přednost prostředí, které je lidskou rukou téměř nedotčené. Pro ty funguje od loňska na ďáblickém hřbitově takzvaný Les vzpomínek, kde si mohou v čistě přírodních podmínkách vybrat a pronajmout místo pro uložení popela.

V budoucnu by měl v Praze vzniknout další takový projekt. „Půjde o další přírodní hřbitov v podobě parku nebo zahrady," vysvětlila Blanka Dobešová z organizace Ke Kořenům, která společně s SPH Les vzpomínek provozuje. O přírodní pohřbívání je podle ní velký zájem, a tak se nový hřbitov určitě neztratí.

Zatím je však pouze ve fázi příprav. „Příprava ještě chvíli zabere, proto si myslím, že hřbitov spustíme spíše až příští rok. Zatím se rozhodujeme mezi dvěma lokalitami, a to Malvazinkami a Kotlářkou," zakončila Dobešová.

Kdo má však s pohřbíváním v Praze takříkajíc smůlu, jsou majitelé zesnulých domácích mazlíčků. Na jediném hřbitově pro zvířata, který v současné době už funguje pouze jako udržované pietní místo se z kapacitních důvodů již nepohřbívá.

„Rádi bychom pohřbívání obnovili, ale nejsme vlastníkem ani pozemku, na kterém je pohřebiště umístěno, ale ani okolních pozemků, tak abychom prostor mohli rozšířit a v činnosti pokračovat," uvedla Lucie Řezníková, předsedkyně Spolku Občanské sdružení přátel pietního parku Draháň, které se o zvířecí hřbitov stará.

Čtěte také: Plný hřbitov v Hostivaři se do dvou let rozšíří

Autor: Petr Schreib

5.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Gabriela Blažková (vlevo) z Archeologického ústavu AV ČR převzala v Praze od Alice Valkárové Cenu předsedkyně Grantové agentury ČR

Jak se žilo v renesanci na Pražském hradě, ukázal oceněný výzkum

Věda a výzkum. Ilustrační foto.

Výzkumu se v Česku daří, ocenění dnes získá devět projektů

Koridor má další zpoždění, SŽDC musí znovu posoudit nabídku firem

Správa železniční dopravní cesty musí znovu přezkoumat nabídku sdružení firem vedených společností Metrostav, které hodnotící komise navrhla jako vítěze soutěže na modernizaci koridoru mezi vinohradskými tunely a stanicí Praha Hostivař.

V 95 letech zemřela Věra Ždichyncová, tanečnice a někdejší sólistka baletu ND

Ve věku 95 let zemřela v pondělí 18. září Věra Ždichyncová, tanečnice, pedagožka a někdejší sólistka baletu Národního divadla (ND). Ve středu to uvedl mluvčí ND Tomáš Staněk. Věra Ždichyncová získala v roce 2014 cenu Thálie za celoživotní taneční mistrovství.  

Na transplantaci dítě čekalo s mechanickým srdcem mimo tělo

Čtyři měsíce s mimotělním mechanickým srdcem strávilo ve Fakultní nemocnici v Motole dítě, které čekalo na transplantaci srdce. Lékaři museli zvolit toto náročné řešení, protože malému pacientovi selhávalo vlastní srdce a problém se už nedal zvládnout pomocí léků. Unikátní předtransplantační péče i transplantace se zdařily a dítě je už v domácí péči. Uvedla to nemocnice v dnešní tiskové zprávě.

Šest nejčastějších chyb při výběru toalety

Ačkoliv na toaletě strávíme dle průzkumů přibližně tři měsíce života, nevěnujeme jejímu výběru příliš pozornosti. Přitom se dá udělat mnoho chyb, kterých později litujeme. Přečtěte si 6 nejčastějších prohřešků, kterých se při výběru WC dopouštíme.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení