Archeologický průzkum pod budoucím Copa centrem v prostoru mezi ulicemi Spálenou, Purkyňovou a Charvátovou a v těsné blízkosti vestibulu stanice metra Národní třída skončil. O jeho výsledcích jsme hovořili s vedoucím výzkumu magistrem Tomaszem Cymbalakem z Národního památkového ústavu (NPÚ) v Praze.

Objev raně gotických sklepů z konce 14. století, o nichž se přesně nevědělo, zda nebyly zničeny při výstavbě metra, považujete za unikátní. Proč?

Už pro velikost plochy – asi 550 metrů čtverečních. Dále proto, že ze 124 objektů, u nichž jsou v Praze zachovány sklepy z doby Karla IV., jich je ve Spálené ulici a nejbližším okolí asi čtvrtina. A především proto, že byly takříkajíc zakonzervovány a dokumentují nám tak formální stavební vývoj v této oblasti.

Požádali jste o vyhlášení sklepů za kulturní památku. Stanou-li se jimi skutečně, co to bude znamenat pro stavbu a především pro investora?

Investor bude muset tyto památky zapracovat do svého projektu a naložit s nimi tak, aby je nijak nepoškodil. Protože jsme tento objev do jisté míry čekali a již předem byl poměrně dost medializován, jednal s námi o tom investor průběžně a dostali jsme příslib, že se sklepy, které jsou v hloubce asi pěti metrů – tedy prvního až druhého suterénu – bude při úpravě projektu počítat.

Neměl by se tedy opakovat příběh ze stavby obchodního centra Palladium, kde archeologické nálezy dopadly nakonec žalostně?

Věříme, že ne. Kdyby se takové nálezy objevily například v anglickém Yorku či polském Krakově, pak by tam z toho udělali něco jako archeologický park. U nás se to nedělá, ale protože by tento případ – také díky vám novinářům – měl být pod kontrolou veřejnosti, doufám, že se stane precedentem při budování jiných obdobně velkých staveb.

Váš tým nalezl také staré židovské náhrobní kameny, které byly použity do základů mladších kamenných domů. V čem je důležitost tohoto objevu?

Především v tom, že jde o náhrobky velmi staré. Někdejší židovský hřbitov, který byl v místech nedaleko nového staveniště, existoval zhruba od poloviny 14. století – je tedy i s náhrobky o více než sto let starší než Starý židovský hřbitov v dnešním Josefově.

Nehrozí, že by mohla mít proti další výstavbě námitky židovská náboženská obec, které vadila výstavba budovy České pojišťovny ve Vladislavově ulici, protože tam byly nalezeny zbytky židovských hrobů?

Ne, v tomto případě jde skutečně jen o náhrobky, které byly navíc již použity pro jiný účel. Věc jsme ovšem s Pražskou židovskou obcí přesto konzultovali a zatím nevznesla žádné námitky.

Co se nyní bude dít s nálezy a s dalšími výsledky archeologického průzkumu?

Čeká nás dlouhá práce, možná dvou tří let, která je vždy delší než samotný terénní průzkum. Máme nálezy tisíců zlomků keramiky, skla, strusky, zvířecích kostí a dalších věcí, které dokumentují vývoj osídlení v dané oblasti a vlastně každodenní život rodin našich předků. Naše práce potvrdila zčásti výsledky průzkumu, který prováděl v těchto místech v sedmdesátých let tým pod vedením doktorky Heleny Olmerové. My na tento průzkum v jistém smyslu navazujeme a musíme vše nejprve důkladně popsat. A já osobně si nejprve po devíti měsících intenzivní práce musím trochu odpočinout.

Jan Horák