VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rodiče ho zatahovali do svých problémů. Proto utíkal z domu

Praha - Jeho rodiče se rozvedli, když mu bylo osm let. „Oba házeli vinu na toho druhého a do svých problémů mě zatahovali, přestože jsem s tím neměl nic společného. Když jsem třeba přišel ze školy domů, máma se mě nezeptala, jak se mi dařilo, ale hned na mě spustila, seřvala mě za něco a hned jsme se pohádali," vrací se zpátky v čase sedmnáctiletý Kryštof.

6.2.2015
SDÍLEJ:

Zatímco jeho vrstevníci dostávají rady do života od rodičů, Kryštof převzal iniciativu sám. Na sociální síti si našel neziskovou organizaci Nadání a dovednosti, která nabízí mladým lidem z dětského domova či pěstounské péče zdarma tříměsíční kurz.Foto: DENÍK/Veronika Cézová

Neshody měly za následek to, že byl Kryštof nervózní, nedovedl se soustředit a začal mít problémy ve škole. Postupně se vše vyhrotilo natolik, že čas od času z domova utíkal.

Jako jedináček navíc neměl své problémy ani s kým sdílet. „Kamarády jsem sice měl, ale snažil jsem se vše spíše držet v sobě. Ventilovat jsem se mohl jedině přes sport. Hrál jsem hlavně fotbal, hodně mi pomohl, vybil jsem si na něm zlost. Ale když jsem přišel domů, tak to bylo zase nanovo."

Otec se od rodiny odstěhoval. A když už to bylo pro Kryštofa s mámou nesnesitelné, sbalil se a jel právě 
k němu.

Útočiště u táty bylo jen dočasné

„Mámě jsem samozřejmě nic neřekl, načež táta jí za to přesto vynadal, že není schopná se o mě postarat." Útočiště u táty však bylo vždycky jen dočasné. „Táta je samotář, ten moc zájem také nemá," říká tiše Kryštof.

Na konci sedmé třídy přišel zvrat. Myslel si, že má před sebou stejně jako ostatní spolužáci pár posledních školních dnů a pak dva měsíce bezstarostných prázdnin. Ve škole však za ním do třídy přišel učitel, ať si vezme tašku. „Když jsem se ptal, co se děje, tak mi jen řekl, že je to zlé."

Kryštof následoval učitele do ředitelny, kde seděla pracovnice sociální péče a dva policisté. A ti ho odvezli rovnou do diagnostického ústavu. „Máma o tom věděla, dokonce o to sama odborníky požádala. Ale neřekla mi to."

Šok v diagnostickém ústavu

V diagnostickém ústavu strávil dva měsíce. „Byl to šok. Jelikož nekouřím a ani nepiji, zarazilo mě, že tam byli mladí lidé, co měli oplétačky třeba se zákonem, spíše problematičtější lidi, kteří v minulosti kradli. Na pokoji nás bylo šest, naštěstí jsme byli přes léto hlavně venku a jednou za čtrnáct dnů jsem jezdil na víkend domů."

Z diagnostického ústavu putoval po dvou měsících do dětského domova. Vztahy 
s mámou se moc nezlepšily ani během společných víkendů. „Byl jsem na mámu naštvaný, že mi o tom, že půjdu z domova, vůbec neřekla. Na druhou stranu jsem chtěl jezdit domů aspoň na víkendy za kamarády, proto jsem se s ní snažil účelově bavit."

Děti z úplně jiných poměrů

Ani začátky v dětském domově nebyly lehké. „Byly přímo strašné. Potkal jsem tam děti z úplně jiných poměrů. Doma jsme přes všechno nikdy neměli bídu, netrpěli jsme nedostatkem peněz. A já přišel do „domova", kde jsem se i bál. Navíc jsem věděl, že se o pasťácích říká, že tam mlátí lidi. Naštěstí na mě jako na nováčka jen pokřikovali. Když pak navíc začala škola, už jsme se dohromady ani moc nevídali."

V současné době Kryštof studuje na průmyslovce informační technologie. A díky tomu, že bydlí na internátu, nemusí nikomu vysvětlovat, že domovy má vlastně dva. „Spolužáci to neví, nikde to moc neříkám, není důvod."

Už se nemáme moc o čem hádat

Mámu má Kryštof jen půl kilometr od školy, domov však moc nenavštěvuje. „Spíše chodím za babičkou. A za mámou jen do práce. A jestli se zlepšily naše vztahy? Spíše bych řekl, že už se nemáme moc o čem hádat. Ale je to stále složité…"

Zatímco jeho vrstevníci dostávají rady do života od rodičů, Kryštof převzal iniciativu sám. Na sociální síti si našel neziskovou organizaci Nadání a dovednosti, která nabízí mladým lidem z dětského domova či pěstounské péče zdarma tříměsíční kurz, kde jim odborníci radí, jak se chovat u pohovoru, účastníci se podívají v rámci exkurzí do různých firem… „A jako bonus jsme ještě dostali tablet."

Kurz zadarmo? To je téměř zázrak

Kryštof má do neziskovky dveře otevřené ale i po tříměsíčním kurzu.

„Vím, že se na ně mohu kdykoli v budoucnu obrátit ohledně pohovorů, pracovníci mohou být nápomocni i s hledáním ubytování a dalšími praktickými věcmi. Hodně se mi líbil například seminář s kariérní poradkyní, který by jinak stál moc peněz. Vážím si této pomocné ruky v podobě kurzu i proto, že šance dneska získat něco zadarmo téměř není."

Poučený je Kryštof nejen z kurzu. Vzal si hodně i z lekce, kterou mu uštědřili rodiče.

Moje děti nebudou „rukojmími"

„Hádali se, měli problémy mezi sebou, přesto jsem já byl „rukojmí". Odnesl jsem si z toho tedy vědomí, že bych nikdy v budoucnu nechtěl problémy přenášet na moje děti." Alergický je už jako sedmnáctiletý i na chování některých svých vrstevnic.

„Když u holek vidím určité věci, vybavují se mi různé vzpomínky, povahové rysy, které jsem byl nucen doma sledovat. Třeba panovačnost 
a hned udělej to a to. To mi fakt vadí. Mám radši pohodičku, udělám si věci třeba za hodinu, sám si čas rozvrhnu. A ne, aby mi někdo pořád přikazoval: Tohle uděláš, nebo bude zle…"

Nadání a dovednosti ve zkratceLogo seriálu Deníku Pražské neziskovky.Nezisková organizace má za cíl pomáhat mladým lidem z dětských domovů a z pěstounské péče se správným výběrem studia a se vstupem na trh práce.

Této cílové skupině poskytuje obecně prospěšná společnost kariérní poradenství, workshopy a semináře – například psaní životopisu, komunikace, příprava na pracovní pohovor, exkurze do firem a organizací či stínování vybrané profese.

Vlajkovou lodí je projekt „Roz(h)led", který řeší velmi palčivý, a ve společnosti doposud poněkud přehlížený problém, kterým je příprava na profesní dráhu dětí a mladistvých z dětských domovů či z pěstounské péče.

Pro tyto děti bývá velmi těžké rozhodnout se pro budoucí povolání, zvolit si školu, obor studia. Ústavní péče nemůže rodinné zázemí zcela nahradit ani v tomto případě.

Tito mladiství nejen, že nemají vzor v rodičích, či příbuzných, ale často ani nevědí, jaké možnosti mají, neznají širokou škálu, ze které si mohou vybírat své budoucí povolání. Netuší, jak důležité toto rozhodnutí je a jak moc může předurčit jejich další „dospělý" život.

V týmu Nadání a dovednosti pracuje šest mladých dam – ředitelka, její zástupkyně, tři koordinátorky projektu a grafička.

Obecně prospěšná společnost je financovaná hlavně díky firemním dárcům a Nadaci táta a máma.

Roční rozpočet se pohybuje kolem jednoho milionu korun.

Autor: Veronika Cézová

6.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Winternitzova vila - dílo architekta Adolfa Loose.
10

Zlé i dobré časy pražských vil

Takhle to vypadá, když mají policisté den blbec.
AUTOMIX.CZ
45

Policie v nesnázích: kuriózní nehody strážců zákona

Festival Metronome má Stinga i vlastní tramvaj

Prvním tuzemským festivalovým koncertem Stinga vyvrcholí dnes večer první den Metronome Festivalu Prague. Hudební přehlídka láká do pražského festivalového areálu na Výstavišti tisíce návštěvníků. Aby se pohodlně dopravili na festival i domů, nechal dopravní podnik posílit MHD v Praze. Metro i tramvaje budou jezdit častěji a dokonce přibyde speciální festivalová tramvajová linka č. 40.

Nedostatek tekutin může způsobit malátnost i selhání oběhu

Nedostatek tekutin může v současném horkém počasí způsobit malátnost, bolest hlavy a sníženou výkonnost. Při ztrátě vody na úrovni pěti procent lidské váhy hrozí oběhové selhání. V tiskové zprávě to dnes uvedla Hygienická stanice Hlavního města Prahy. Podle předpovědi meteorologů dnes teploty vystoupí k 35 stupňům Celsia.

Bradáčová: V Rathově kauze soud nemusí znovu provádět důkazy

V korupční kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha nebude středočeský krajský soud muset opakovat žádné důkazy, a to ani odposlechy. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová to dnes uvedla v pořadu Českého rozhlasu 20 minut Radiožurnálu. O přípustnosti odposlechů jako důkazů rozhodl počátkem června Nejvyšší soud.

Nová policejní služebna se může snadno zvětšit

Praha – Nové služebny, vybudované přímo pro jejich potřeby, se dočkali policisté v Jesenici na Praze-západ. Během sedmi měsíců tam byla postavena budova, jež je v rámci Policie ČR unikátem: jde o montovanou modulární budovu, což nejen přispělo k urychlení výstavby, ale do budoucna by v případě potřeby také bylo možno poměrně snadno provést nástavbu či objekt rozšířit.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies