VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ringhofferovy vagónky užívali obyčejní lidé i císař

Praha- Výrobky ze smíchovské továrny, kterou v polovině 19. století založil podnikatel František Ringhoffer, dobře znají nejen obyvatelé Prahy a dalších českých měst. Osobní i nákladní vagony z její produkce jezdily po kolejích v celém habsburském mocnářství a tramvaje z někdejší "Ringhofferky" utvářely podobu ulic v desítkách měst po celém východním bloku. Dnes však slávu továrny, která se začala stavět 21. února 1852, připomínají hlavně fotografie a pár zachovalých zdí.

20.2.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační snímekFoto: Foto Deník

Zakladatel továrny, druhý nositel jména František v rodu řemeslníků a později průmyslníku původem z Uher, nejprve převzal po svém otci Josefovi kotlářský podnik na pražském Starém Městě. Firmu, jež prosperovala zejména díky výrobě zařízení pro pivovary, zprvu přestěhoval do blízkosti dnešního Václavského náměstí, ani tam ale neměl dostatek místa pro další růst. Nakonec proto zamířil na druhou stranu Vltavy, kde již od půlky 18. století vyrůstaly nejrůznější manufaktury.

František Ringhoffer, který během učednických let nahlédl do fungování továren v Belgii, Německu, Francii nebo Anglii, vsadil prozíravě na rodící se železnici. Ta přitom byla v polovině 19. století v rakouském císařství v plenkách, například do Prahy se koleje Severní státní dráhy z Olomouce dostaly teprve roku 1845. Ringhofferova volba se ale vyplatila. Podnik, který vyrostl během pouhých dvou let na místě bývalých vinohradů, opustil již v dubnu 1854 první nákladní vagon.

Nejsilnější podník Rakouska-Uherska

A to byl jen začátek. Od 60. let 19. století továrna vyráběla i osobní vozy a postupně se z ní stal nejsilnější podnik svého druhu v tehdy již Rakousku-Uhersku. Ringhofferův závod se přitom musel dlouho vypořádávat s hendikepem v podobě neexistujícího napojení na železniční síť - všechny vagony tahaly koňské povozy na dnešní Masarykovo nádraží. A to přes Karlův most, protože, jak se ukázalo, novější most Františka Josefa I. (dnes na jeho místě stojí most Legií) tak těžké náklady neunesl.

Změnu přineslo až více než 15 let po otevření továrny její napojení na kolejiště Smíchovského nádraží a dále na železniční síť. To už měl Ringhofferův podnik v nabídce i tak prestižní produkt jako byly salónní vozy. V roce 1891 továrna vyrobila zvláštní soupravu pro Františka Josefa I. a o dvě dekády později i pro arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este. Za první republiky pak smíchovská továrna dodala také salonní vagon pro prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Již od roku 1876 vyráběla firma Ringhoffer také vozy pro pražskou koněspřežnou tramvaj a později i pro její elektrickou nástupkyni. A časem se smíchovská továrna, kterou po smrti Františka Ringhoffera (v roce 1872 povýšeného do šlechtického stavu) až do znárodnění řídili jeho potomci, stala takřka výhradním dodavatelem pražských "elektrik"; vyrobila ale také vozy petřínské lanovky. O továrnu Ringhofferovi, kteří po roce 1939 získali německé občanství, přišli v březnu 1946.

Podnik sepřejmenoval na "Tatru"

Do začátku 60. let pak nesl podnik jméno Tatra - Ringhofferům patřila také kopřivnická automobilka, ale třeba i velkopopovický pivovar - a výrobní program se příliš nezměnil. Na Smíchově se tak i nadále vyráběly vagony, tramvaje nebo trolejbusy. V roce 1963 se pak vagónka připojila ke koncernu ČKD, což kromě změny jména přineslo i konec výroby železničních vozů a továrna se - až na výjimečnou spolupráci při výrobě motorových lokomotiv - plně specializovala na produkci tramvají.

A modely řady T, které se vyráběly od roku 1952, se staly nejrozšířenějšími vozy elektrické dráhy na světě. Celkem jich včetně odvozených modelů během půlstoletí vzniklo téměř 25.000 kusů a vyvážely se prakticky do celého východního bloku. Zejména vozy T3 (vyráběly se v letech 1961 až 1997) se staly tramvajovou ikonou a jejich elegantní design již mnoho let spoluutváří podobu veřejného prostoru Prahy, Brna, Bratislavy, Sarajeva, ale i Moskvy nebo Vladikavkazu.

Smíchovský tovární areál, který jeden a půl století utvářel genia loci Smíchova a pomohl mu k nebývalému rozmachu, ale padl za oběť rozšiřování Prahy i změnám po roce 1989. Již v 80. letech se připravovalo přemístění výroby do nového závodu na Zličíně, kde se pak do roku 1999 tramvaje pod značkou ČKD vyráběly. Původní areál se za přihlížení památkářů zmenšoval a chátral, až zbylo jen torzo. Dnes už továrnu připomíná jen část zdi zakomponovaná do fasády obchodního centra.

Autor: ČTK

20.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dopravní podnik Praha. Ilustrační foto.
6

DPP klesly za rok tržby o 157 milionů. Kvůli zlevnění ročního kupónu

Křišťálová Lupa 2017

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

AKTUALIZOVÁNO

Prezidentské volby proběhnou 12. a 13. ledna

Druhé přímé prezidentské volby se uskuteční v pátek 12. a v sobotu 13. ledna 2018. Termín dnes oznámil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Oznámením data byla zároveň zahájena volební kampaň. 

Vysněné dětské postele

Dětský pokoj potřebuje pořádnou postel. Ale obyčejné postele jsou plné nesplněných dětských snů. Zkuste splnit nějaké ty sny i vysněnou postelí.

KRÁTCE: Doubravka vyroste do konce září

Praha - První pražská veřejně přístupná rozhledna po 25 letech se brzy otevře veřejnosti. Doubravka XIV. z pera architekta Martina Rajniše vyroste do konce září v lesoparku Čihadla na Černém mostě.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení