Revoluce v metru. Zmizí mezery
Praha - Nové nájezdové plošiny mají umožnit snadnější nástup do vlaků metra tisícům lidí, zejména vozíčkářům.
Lukáš Marek
10×foto Diskutovat (0) 2.7.2011 5:09 aktualizováno 2.7.2011 13:41
Flashový přehrávač se spouští.
Pokud se vám nespustil, aktualizujte si ho zde.
Je to jen několik centimetrů, pro někoho banalita. Jenže jsou to centimetry, které mohou rozhodnout o tom, zdali člověk upoutaný na vozík pojede metrem či nikoli.
V Praze je to zásadní věc pro tisíce lidí omezených v pohybu. V pátek dopoledne ve stanici Depo Hostivař možná nastal zlom. Zkoušeli zde totiž nájezdové rampy, které by mohly nástup výrazně usnadnit. Jedná se o zhruba metr velké nájezdové plochy, které sníží výškový rozdíl nástupiště a vlaku.
Jak se ukázalo po prvních testech, mohl by to být skutečně velký pomocník, vše je ale teprve na začátku a bude nutné překonat ještě hodně překážek, než se objeví v metru nájezd pro vozíčkáře natrvalo.
Kladně zhodnotil nájezd také Michal Prager, který dlouhodobě spolupracuje s městem a se sdružením Asistence v odbourávání bariér z městské hromadné dopravy. „Po tom, co jsem to několikrát vyzkoušel, myslím, že by to mohla být dobrá pomoc. Normálně člověk musí překonávat bariéry dvě, když zde ta plošina není a výškový rozdíl mezi nástupištěm a vlakem metra je mnohem větší. Když tu nájezd je, výškový rozdíl se eliminuje,“ popsal Michal Prager, který se pohybuje na elektrickém vozíku.
Snadnější je podle jeho slov nájezd s většími kolečky, jelikož mezi nástupištěm a nájezdovou plochou stále zůstává několikacentimetrová mezera.
O něco skeptičtější k novému systému byla Jarmila Onderková, která používá mechanický vozík a také externě pracuje pro Pražskou organizaci vozíčkářů. Nicméně sama najela do metra bez větších potíží.
„Mouchy to má. Problém je, že člověk vyjede na tu pěticentimetrovou rampičku a čeká ho další vyvýšení, další schůdek. Když má člověk na mechanickém vozíku silné ruce a je trochu sportovec, tak to určitě zvládne. Jenže dnes to musíme brát tak, že je tu klid, nikdo na nás časově netlačí, nejsou tu lidé, není tady rozbředlý sníh, nebo písek, což by asi byla realita v zimě a pak by to mohlo prokluzovat,“ upozornila Jarmila Onderková.
Podle jejích slov, ale zatím nezná lepší řešení a možná by bylo dobré se podívat na to, jak problém s nástupem řeší v zahraničí.
Zajímavé je určitě to, že ne všechny stanice mají tak problematický nástup jako Depo Hostivař. Podle slov Michala Pragera je z hlediska nastupování do metra nejhorší právě trasa A, kde je i Depo Hostivař, jelikož výškový rozdíl je zde největší. O něco lépe je na tom trasa B, a vůbec nejsnazší je nástup na trase C, kde jsou moderní soupravy metra lépe uzpůsobené k přestupu. „Celá linka A a B jsou na tom špatně. Třeba na Muzeu (trasy A) je to hodně velký rozdíl, musím se tam hodně rozjet a nemám z toho dobrý pocit. Na Černém Mostě už je to o něco lepší. Na céčku je výškový rozdíl mezi vozem a nástupištěm minimální a také je hrana dveří blíže nástupišti, takže tu spáru překonám snadněji,“ popsal stav na několika místech v metru Prager.
Bude to složité, nesmí vyčnívat
Včerejší testy se ale víceméně setkaly s kladnou kritikou. Na místě samozřejmě nechyběli ani zástupci pražského dopravního podniku (DP). „Většině vozíčkářů by to opravdu pomohlo. Je to ale zatím jen zkouška jednoho z řešení. Základní problém pro dopravní podnik je, že na nástupišti by nemělo být nic, co jakkoli vyčnívá. Musíme si uvědomit, že lidé dobíhají metro, mohou o to zakopnout a máme tu hned úraz. Tomu musíme nejdříve předejít. Je to ale jedno z možných řešení s tím, že na každém nástupišti by byla vždy v jednom směru jedna nájezdová plošina,“ potvrdil Jan Urban vedoucí oddělení strategie z DP.
Upozornil, že by nájezdy byly samozřejmě jen v bezbariérových stanicích, jinde by to nemělo logiku. Instalace tohoto zařízení do stanic metra by mohla stát řádově statisíce korun, takže by se určitě nejednalo o věc, kterou by si z rozpočtu nemohl dopravní podnik dovolit.
Spíš bude záležet na to, zda-li by získal povolení k instalaci od Drážního úřadu a podobně.
Kromě nájezdové plochy se včera ve stanici Depo Hostivař zkoušela ještě plošina, která by byla namontována ve vlaku metra a na nástupišti by se v případě potřeby vysunula, zmizela by tak zcela mezera mezi vlakem a nástupištěm. „Asi by bylo lepší, kdyby plošina byla plynulá a nemusela se překonávat ta mezera. Nicméně bude třeba to ještě dořešit, jen doufám, že se to alespoň nějakým způsobem posune a problém se vyřeší,“ řekla Jarmila Onderková.
Druhý způsob je ale podle Jana Urbana z dopravního podniku spíše nereálný. „Je třeba si uvědomit, že plošinu by pravděpodobně musel ovládat strojvedoucí, který by ale správně vůbec neměl opustit své místo. To je první úskalí. Pokud by to bylo možné, stejně si moc nedovedu představit, jak by se to v přepravní špičce zvládalo, a to i přesto, že to trvá jen několik vteřin. Spíše se kloním k první variantě, navíc ta druhá tu dnes byla spíš náhodou,“ dodal Urban.
Takže za jak dlouho, v jakých stanicích, a jaký systém řešení? To jsou tři nejzásadnější otázky, které si jistě budou klást vozíčkáři. Odpovědi zatím nemohou být ani v jednom případě stoprocentní, ale včerejší zkoušky dávají rozhodně velikou naději na zlepšení cestování v MHD.
Nakloněn by tomu měl být i magistrát, který slibuje velkou podporu odstraňování bariér.
Nájezdová plocha, kterou včera zkoušeli ve stanici metra Depo Hostivař, je unikátním stavebnicovým systémem. Výrobek je 100 % polyetylen a díky stavebnici je možné upravovat velikost dle potřeb. Má vysokou nosnost – 80 tun na metr čtvereční, byl prověřen přejezdem tanku. Obsahuje protiskluzové komponenty a na výrobek je záruka pět let. Výrobek, který byl testován, je od společnosti Excellent Systems.
Čtěte také: Zmizí z MHD bariéry? Politici na sliby často zapomenou
6°C
10°C
