Rekonstrukce dopravní nehody za zvuku filmové klapky

Těžce zraněného chlapce, který měl mimo jiných poranění i zlomené obě nohy, odvezli do lesa, kde ho ponechali jeho osudu. Chlapec se však doplazil k cestě, kde ho objevil náhodný chodec.

„Kde ležel?“ ptá se vyšetřující obviněného řidiče při rekonstrukci dopravní nehody. „Tady,“ ukazuje obviněný na mokrou silnici.

„Tak stop! Dobrý,“ náhle zvolá režisér Jaroslav Brabec, který v lese nedaleko Modřan dotáčí předposlední scény nového televizního psychologického dramatu Duo.

Popsaná dopravní nehoda, kterou provázel lidský hyenismus, však nepochází z pera scénáristů, ale bohužel z reálného života. Tato otřesná událost se stala v listopadu roku 2006 a byla inspirací pro scénář manželů Věry a Václava Šaškových.

„Podnět pro scénář jsem našel v novinách, což se mi nestává,“ uvádí Václav Šašek. „Když jsem si zprávu přečetl, napadlo mě, že se ve vztahu mezi viníky nehody muselo určitě něco stát. Pak se mi dostaly do ruky materiály o případu včetně výslechů a zjistil jsem, že jsem měl velmi romantickou představu, protože se mezi těmi lidmi nestalo absolutně nic. Prostě o tom nemluvili,“ dodává.

Vzájemná ztráta důvěry

Jádro události scénáristé ponechali, ale příběh postavili na jiných lidech, kteří jsou kvalitnější a přístupnější emocím. Podle filmového scénáře dvojice mladých hudebníků, zpěvačka a její klavírista, při návratu z koncertu srazí autem starého muže. Zraněný jejich pomoc odmítá, vzápětí však zemře. Ani následné přiznání na policii nezachrání dvojici před vzájemnou ztrátou důvěry.

Filmová rekonstrukce dopravní nehody, která připadá na osmnáctý den natáčení, se odehrává v lese nedaleko Modřan. Sychravé a nevlídné počasí zalézá pod kůži a tým České televize, který televizní snímek natáčí, je po uši zabořen v péřových bundách, šálách a čepicích. Drkotání zubů střídá povídání lidí televizního týmu a instrukce režiséra adresované hercům.

„Musíte se poslouchat,“ radí režisér hlavním představitelům snímku ohledně přesnosti jejich dialogů. „Ale tady je to tak napsané,“ odvětí herec v policejním mundúru. „Kašli na to, co je napsané,“ říká režisér a otočí se směrem na scénáristy, kteří zrovna dávají interview novinářům. „Scénáristé jsou naštěstí daleko,“ dodává s úsměvem a odchází na svou židli. Jeho kroky následují pomocná režisérka a skriptka, které opatrně překračují, tak jako celý štáb, barevné kabely pokrývající téměř celou lesní cestu.

Naprosté ticho při natáčení nepanovalo

Náhle se ozve klapka. Všichni naráz ztichnou. Do soustředěného ticha a dialogů herců se však po chvilce ozývá hlas režiséra. „Honzo, širší!“ napomíná jednoho z kameramanů. „Ať bliká,“ volá posléze na řidiče policejního vozu. Stále se ale natáčí.

„To není obvyklé. Většinou je naprosté ticho, ale on se pak domluví se zvukařem a vystřihnou to,“ říká šeptem studentka audiovizuálních studií, která při natáčení televizního dramatu obstarává klapku. „Je to bývalý kameraman,“ dodává a usměje se.

„Stop,“ přeruší režisér natáčení a jde k hercům, aby s nimi upřesnil dialogy. „To tam je?“ ptá se zaraženě jeden z hlavních představitelů. „Ty jsi to nečetl do konce, co?“ odpovídá mu režisér. Ačkoli počasí natáčení moc nepřeje, náladu má pořád dobrou. A nezkazí mu ji ani studentka, která v momentě, kdy má klapnout filmovou klapkou běží ke stolu, kde je kafe a čaj, aby si zde odložila kelímek, který si na filmový plac omylem vzala.

Štáb se rozhodně nenudil

„Kamera, zvuk jede!“ Náhle se ozve zkouška sirén. „No jo, je poledne, první středa v měsíci,“ říká režisér. Když po dvou minutách nepřerušovaný tón sirén utichne, chystá se režisér rozjet natáčení. Ale aniž by dořekl „a jedeme“ začne se lesem rozléhat zvuk místního rozhlasu. „To je fakt bomba,“ řekne ironicky, ale se smíchem.

Když se po pěti minutách natáčení konečně začne, vběhne na silnici, kde zrovna skupinku herců obklíčili kameramani, kteří postavy zabírají zblízka, běžec. Pomocná režisérka a skriptka mu velkými gesty naznačují, aby v cestě nepokračoval a šel k nim mimo záběr kamer. Špatné počasí není zdaleka tou největší překážkou, ale aspoň se štáb nenudil.