VYBERTE SI REGION

Radniční domy v centru města devět let pustly. Nyní se do nich vrátí život

Praha - Po devíti letech, kdy radniční domy v historickém centru Prahy neměly využití, se do nich znovu navrátí život. Z něho by v ideálním případě mělo čerpat celé město. V zanedbaných domech u Staroměstského náměstí vznikne centrum vzdělávání, kultury a kreativity.

14.1.2016
SDÍLEJ:

V srdci Prahy byl devět let nevyužit blok radničních domů. Nyní chce budovy hlavní město využít pro zrod centra kultury a kreativity.Foto: DENÍK/Benedikt Lederer

Cílem projektu, který nese název Kreativní klastr Praha, je vznik místa, kam mohou lidé chodit pracovat, vzdělávat se, navštěvovat přednášky, zapojovat se do komunitních projektů či jednoduše jen relaxovat.

Už v současné době využívá hlavní město částečně prázdné prostory v radničních domech pro tuto činnost. Vedle nepravidelných jednorázových akcí typů Designblok či Famufest využívají část bloku také Umělecko-průmyslové muzeum a Skautský institut.

Město si nevědělo rady

Skautský institut, který v domu U Zlatého prstenu funguje necelý rok, zde podle jeho ředitele uspořádal na 250 akcí, na které přišlo okolo 10 tisíc lidí. Skauti budou v domě i nadále, jen k nim se svými aktivitami přibudou další organizace, kupříkladu Národní galerie, Městská knihovna či Univerzita Karlova, která se na vzniku klastru podílí společně s Prahou a Institutem plánování a rozvoje (IPR).

Výhodou místa je, že při přípravě dané akce si mohou lidé v domě navzájem pomoci, inspirovat se, společně se obohatit díky tomu, že mají společný prostor. Vznikne tak určitá komunita.

„S využitím těchto domů jsme si nevěděli rady. Byl zde monumentální projekt na vytvoření luxusních bytů, který jsme zavrhli. Nyní je zde tento projekt, který má přitáhnout lidi s talentem," řekla pražská primátorka Adriana Krnáčová. Podle ní není potřeba budovy zásadně rekonstruovat, aby sloužily plánovanému účelu.

Projekt kulturního klastru vychází ze závěrů nového Strategického plánu. Ten ve své analýze poukazuje na skutečnost, že Praha nedostatečně využívá svůj kulturní a kreativní potenciál. Zda se klastru daří svůj kulturní potenciál naplnit, vyhodnotí zhruba po roce IPR.

„V letošním roce bude kreativní tým testovat všechny možnosti a zkusí klastr uvést v život. Zhruba za rok se řekne, co funguje a co nefunguje. Potom se rozhodne, zda pokračovat v projektu dál a jak ho případně rozvinout," uvedl Petr Hlaváček, ředitel IPR.

V zahraničí jsou klastry často v industriálních prostorách. Do nich by se případně mohl v budoucnu pražský klastr rozšířit. „Pracujeme na identifikaci budov, které je možné využít podobným způsobem a nebylo třeba do nich investovat velké peníze," prozradila Krnáčová.

Doky a továrny jsou sídly kultury

Inspirací pro vznik kulturního centra v české metropoli sbíralo město v zahraničí, kde už podobné projekty fungují. V maďarské Budapešti vybudovali kulturní místo v bývalém terminálu dálkových autobusů, v Amsterdamu zase vybudovali kreativní klastr v bývalých docích.

„Dobrým příkladem je třeba i Košická Tabačka, která se stala přirozeným centrem pro různá mezioborová setkání a stejně tak by tomu mělo být v Praze," uvedla Krnáčová. Kulturní továrna je i v polské Lodži.

Blok radničních domů u Staroměstského náměstí zejí už devět let prázdnotou. Údržba nevyužívaných domů přišla Prahu na jednotky milionů korun. K domům se řadí také historický Dům U Minuty, z něhož je výhled přímo na Staroměstské náměstí. Původně tam sídlili magistrátní úředníci, kteří se již v roce 2006 sestěhovali do pronajatého Škodova paláce. Za dvacetileté užívání paláce se Praha zavázala zaplatit více než čtyři miliardy korun. Vedení města se kvůli nájemnému s majiteli soudí.

Využití pro chátrající domy se dosud najít nepodařilo. Praha byla několik let vázána smlouvou s módní návrhářkou Blankou Matragi, která před lety vyhrála výběrové řízení a chtěla domy přestavět. Ze záměru ale sešlo. Minulé vedení Prahy se chtělo na dočasném pronájmu domluvit s Uměleckoprůmyslovým muzeem, které své vlastní kanceláře opravuje.

Podle původního projektu měly v komplexu domů vzniknout byty za 900 milionů korun. Památkáři se obávali o osud už tak poničených domů, a tak ze záměru sešlo.

Co je klastrKlastr je původně termín týkající se hlavně průmyslu, označené pochází z anglického „cluster", což je shluk, chumel či hromada. Má jít o seskupení nezávislých firem a přidružených institucí, které si navzájem konkurují, ale také kooperují. Například poblíž Prahy se letos v lednu otevřelo inovační centrum InnoCrystal zaměřené na rozvoj biotechnologických projektů s mezinárodním potenciálem. Z průmyslu se označení přesunulo i do jiných oblastí. Kreativním klastrem je například přeshraniční CreaClust Zlín-Trenčín, který vznikl spoluprací tamních univerzit.

Autor: Benedikt Lederer

14.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Busta Karla Čapka v jeho pracovně.

Rozhlasový reportážní pořad zve do míst spjatých s Karlem Čapkem

Farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad. Ilustrační foto.

Praha 3 není na provozování farmářských trhů připravená, tvrdí opozice

Pražské letiště loni odbavilo přes 13 milionů cestujících

Praha - Pražské Letiště Václava Havla vloni odbavilo 13 074 517 cestujících, což v meziročním srovnání představuje o 8,7 procenta více. Za vyšším počtem stojí mimo jiné rostoucí provoz velkých dopravních letadel, která létají více obsazena. Ještě více stoupl počet cestujících, kteří v Praze cestu začínají nebo končí. Takzvaných lokálních cestujících přibylo o 9,7 procenta.

Před 230 lety dirigoval Mozart v Praze Figarovu svatbu

Praha - Slavný rakouský hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart pobýval v Praze celkem pětkrát, poprvé v lednu 1787, kdy 20. ledna osobně dirigoval v Nosticově divadle (nyní Stavovské) svou operu Figarova svatba. Přestože ve Vídni tuto operu diváci neocenili, Pražané byli nadšení, árie z Figara si zpívala a pískala celá Praha a mistr si pochvaloval: "Moji Pražané mi rozumějí". Navíc o den dříve dirigoval ve stejném divadle i premiéru své nové Symfonie D dur, která je od té doby zvaná Pražská.

Nový objev vědců z ÚOCHB je další nadějí pro výzkum léků

Praha - Novou naději pro výzkum léků by v budoucnosti mohl přinést výzkum českých vědců z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR. Vyvinuli novou metodu, která umožňuje jednodušeji pozorovat léčiva přímo ve chvíli, kdy působí na živé buňky. Je zatím otázkou, kdy a zda se vůbec metoda dostane z laboratoří do praxe. Pokud by se to ale podle vedoucího týmu Milana Vrábela povedlo, mohla by pomoci při vývoji léků s mírnějšími vedlejšími účinky, řekl ve středu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies