VYBERTE SI REGION

Radnice se nevyužívaných objektů zbavovat nechtějí

Praha - Po celém hlavním městě může kolemjdoucí narazit na maloobchodní či kancelářské prostory, případně celé objekty, které v současnosti leží ladem. Řada z nich je v majetku městských částí, které zpravidla nepočítají s jejich prodejem a chtějí je v budoucnu využít ke službám pro občany.

30.1.2016
SDÍLEJ:

V prázdném vršovickém domě kousek od vstupu do Grébovky bude komunitní centrum.Foto: DENÍK/Petr Schreib

V poslední době otevřela téma nevyužitých prostor pirátská zastupitelka Olga Richterová na Praze 10. Městská část podle ní s prostory a objekty zachází nehospodárně a měla by v otázkách jejich pronájmu a dalšího využívání postupovat efektivněji. „Jednoduše nám tady chátrají domy a je to naše zodpovědnost. Nás všech. Není to maličkost," míní.

Jedním z takových objektů je i budova na rohu ulice Rostovská, kousek od vstupu do parku Grébovka. V tomto objektu by mělo v budoucnu vzniknout komunitní centrum. Podle Richterové však jeho schválení trvalo zbytečně dlouho, a budova tak od roku 2011 chátrá.

„Důležité je, že takovýchto objektů je na Praze 10 více," doplnila Richterová. Své nevyužité objekty řeší i další městské části, ať už pronájmem, nebo vlastními projekty. Některým radnicím se naopak nebytových prostorů nedostává.

Nekoncepční zacházení

Podle Richterové městský úřad desítky nekoncepčně zachází se svěřeným majetkem. Příkladem podle ní může být budova kina Vzlet kousek od vršovického Zámečku, která je prázdná od roku 2012, secesní rohový dům v Moskevské ulici či právě rohová budova v Rostovské ulici u Grébovky.

„Co bude s tímto domem jako takovým, který je naprosto zásadní pro celou lokalitu? Je tam jenom schváleno komunitní centrum, ale už není jisté, jestli něco skutečně proběhne," uvedla Richterová k domu v Rostovské ulici.

Podle zastupitelky za ODS Markéty Jiráskové je však tento příklad nešťastný, protože projekt centra už je schválený zastupitelstvem. „To je dům, který už je vyčleněný na to, že tam centrum bude," vysvětlila.

Podle Richterové je však problém hlubší, protože takových objektů je více a navíc radnice dostatečně neinformuje o tom, jaké jsou, či jak postupují záměry k jejich využití. „Není možné, abychom nevěděli, co všechno je u nás na městské části prázdné, co všechno degraduje veřejný prostor a co všechno chátrá, aniž bychom měli jasný plán, jak dál. Současně to všechno je třeba projednávat s občany," zakončila.

Radnice chtějí objekty využít

Desítka není jedinou městskou částí, která řeší, co s nevyužitými a chátrajícími budovami. Většina radnic nemá v plánu se objektů zbavovat a naopak je chtějí využít k vlastním účelům, jejichž příprava je ovšem většinou poměrně zdlouhavá. Některé se nebrání ani využití objektů občanskými skupinami.

Například v Praze 6 má radnice s naprostou většinou prázdných objektů dlouhodobě jasně definovaný záměr a o jejich prodeji neuvažuje. „V případě rohového domu na adrese Dejvická 4 je v plánu jeho rekonstrukce na polyfunkční dům. V současné chvíli probíhá v souladu s usnesením rady závěrečná fáze úprav projektové dokumentace. Začátek vlastní rekonstrukce je potom plánován na příští rok," uvedl mluvčí šestky Martin Churavý.

V trojdomí bývalého Domova pro seniory Elišky Purkyňové v Šolínově ulici zase šestá městská část plánuje centrum sociálních služeb, které by mělo zahrnovat například domov důchodců či ústupové byty pro seniory.

Prostory mohou využít i občané

Radnice se nebrání ani využití nevyužívaných prostor občanskou společností. „Potenciální zájemci však musí dodržovat obecně platná pravidla hry. Není myslitelné, aby jakákoli skupina svévolně obsadila bez předchozích konzultací dočasně neobývaný objekt a teprve poté se domáhala posvěcení svého postupu radnicí. V tomto smyslu také proběhla série nedávných jednání se squattery z usedlosti Šatovka, kteří postoj radnice ve finále konsensuálně akceptovali," zakončil Churavý.

Podobně se k tématu staví i Praha 7. I tam své prázdné objekty hodlají v budoucnu využít pro záměry městské části, případně je poskytnou občanským skupinám. „Využití prostor pro zajímavý občanský projekt se určitě nebráníme. Několik jednání na toto téma již proběhlo. Komplikací je, že se obvykle jedná o prostory ve velmi špatném technickém stavu, se kterými se zde léta nic nedělo. Většina z nich potřebuje kvalitní projekt na komplexní rekonstrukci a pochopitelně také nezanedbatelné finanční prostředky," vysvětlil místostarosta sedmičky Kamil Václav Mareš.

Ve špatném technickém stavu je například bytový dům v Dobrovského ulici, u kterého má městská část stavební povolení k provedení rekonstrukce, zatím však nesehnala 33 milionů, na které oprava vyjde. V bývalém krytu civilní ochrany zase radnice plánuje umístit archiv úřadu městské části po přestěhování do nového sídla radnice, které sedmička kupuje letos.

V Modřanech řeší, co s Priorem

Obsáhlými nevyužívanými nebytovými prostory disponují také okrajovější části Prahy. Na sídlištích to bývají například bývalé maloobchodní prostory.

To je případ i bývalého Prioru na Sofijském náměstí v Modřanech. S tím si tamní radnice už léta neví rady. „Využíván je jen prodejní vestibul a zbylá patra jsou víceméně poloprázdná, protože se uvažovalo o variantě vybudovat zde novou radnici. Prostor se však ukázal k tomuto účelu zcela nevhodný a navíc je jeho přestavba nad naše finanční možnosti. Hledáme proto investora, který by zde vybudoval obchodně-kulturní centrum," vysvětlila starostka Prahy 12 Daniela Rázková.

Naopak v užším centru města se potýkají spíše s nedostatkem nebytových prostor. To je případ například Prahy 2, které schází místa třeba pro vybudování jeslí.

Na Praze 1 zase nemá radnice problém své objekty pronajmout, musí pro změnu řešit chátrající domy, které nejsou v majetku městské části. „Snažíme se velmi intenzivně jednat s majiteli prázdných a chátrajících domů. I za pomoci stavebního úřadu se snažíme o provedení alespoň základních zabezpečovacích prací, aby nedocházelo k ohrožování zdraví osob. Toto se v několika případech podařilo. Avšak přinutit vlastníka, aby svůj dům zrekonstruoval, není jednoduché," vysvětlil radní jedničky Tomáš Macháček.

Autor: Petr Schreib

30.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Havlovo výročí připomene festival, koncert i veřejné shromáždění

Praha - Letošní dvojí jubileum bývalého českého prezidenta Václava Havla si lidé i řada institucí připomíná celý rok. Oslavy nedožitých osmdesátin a připomínky pátého výročí Havlova úmrtí vyvrcholí koncem roku. V narozeninový den 5. října se uskuteční shromáždění na Václavském náměstí. O deset dní později přijde do pražské Lucerny Havlovi k nedožitému jubileu popřát 80 gratulantů.

Špatné ovzduší loni zahubilo 5540 Čechů

Celkem 5540 předčasných úmrtí si v loňském roce vyžádalo nadměrné znečištění ovzduší v České republice. Jde o odhad, který bere v úvahu objem emisí zdraví škodlivých látek – jemných prachových částic (známé pod zkratkou PM10), rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a dalších. Problém se týká hlavně severovýchodní Moravy a středního Polabí, nejmenší znečištění naopak má Jihomoravský a Karlovarský kraj.

AKTUALIZOVÁNO
Oslavy svátku sv.Václava.

Z Hradu vyrazilo svatováclavské procesí s reliéfem Panny Marie

Praha/FOTOGALERIE/ - Prahou prošlo procesí poutníků s kopií kovového reliéfu Panny Marie, takzvaným palladiem země české. Z Hradu mířilo přes další pražské kostely na Václavské náměstí, zastavilo se i u Sněmovny a magistrátu. Procesí předznamenalo středeční Národní svatováclavskou pouť ve Staré Boleslavi, která se tradičně koná při příležitosti svátku svatého Václava.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies