K protestu tamních obyvatel se přidala i radnice Prahy 5, stavbu v dané lokalitě odmítla. Radě městské části zastupitelé zároveň doporučili, aby společně s magistrátem jednala s majitelem pozemku o jeho výkupu.

Hrubý zásah do celé čtvrti

„Tato výstavba bude mít veskrze ničivý vliv na kvalitu života v dané lokalitě a opět zatíží Prahu 5 další výstavbou a zahušťováním na úkor zeleně,“ uvedl předkladatel návrhu, zastupitel za stranu Zelených Lukáš Budín. Důvodů, proč stavbu odmítnout, je podle Budína několik.

Firma chce v rámci stavby odtěžit ze svahu 14 tisíc kubíků zeminy a pokácet zmíněných 90 stromů. Zároveň podle radnice stavba naruší charakter místní zástavby. „Je to bezprecedentní a hrubý zásah do geologie celé čtvrti a rozsáhlé zničení zeleně. Projekt navíc neodpovídá památkově chráněné lokalitě, což potvrdilo stanovisko Národního památkového ústavu,“ uvedl Budín.

Developer má stále slušnou šanci

Bytový komplex má tvořit jeden velký dům rozdělený do šesti terasovitých částí. Vzhledem k tomu, že pozemek je ve svahu, čtyři patra mají být částečně zapuštěna do země. Rozhodnutí zastupitelů nicméně neznamená, že stavba nevznikne. Developer se nyní snaží získat územní rozhodnutí, usnesení zastupitelů tento proces nezastavuje. 
V rámci řízení proti stavbě podali námitky místní obyvatelé.

Pokud developer rozhodnutí získá, bude potřebovat ještě stavební povolení. Teprve potom může začít stavět.

„Původní návrh zněl, aby Praha 5 chtěla po magistrátu změnu územního plánu, která by z pozemku pro stavbu bytů udělala pozemky s izolační zelení. S tím ale zastupitelé nesouhlasili. Podle zastupitele Tomáše Homoly stejně takovou změnu nelze učinit, neboť by s ní musel souhlasit majitel,“ říká mluvčí radnice Luděk Sefzig a doplnil, že jednání zastupitelstva se zúčastnili nespokojení obyvatelé, jejichž domy stojí v sousedství parcely.

„Ze strany nespokojené veřejnosti zazněl názor, že majitel pozemku sice právo si s ním nakládat, jak chce, ale nesmí zasahovat do práv lidí v okolí. Devadesát stromů, které padnou, přece není žádná marginálie,“ upřesnil mluvčí.

Strašák zvaný Nikolajka

Obyvatelé Prahy 5 jsou nyní velmi pozorní ke každé informaci o nových stavbách. 
V podstatě stálým strašákem pro ně je bytový komplex Nikolajka. K zemi tam již padly čtyři stovky stromů. Stavba ale podle radnice probíhá 
v souladu se zákonem. „Projekt má platné stavební povolení,“ říká Luděk Sefzig.

Stejně hovoří také samotný developer. „Na základě pravomocného stavebního povolení byla zahájena stavba a předpoklad jejího dokončení je do poloviny roku 2015,“ vysvětluje mluvčí firmy Central Group Martina Pavlisová. Na místě poblíž zimního areálu tak mají vzniknout dva obytné domy pro stovky lidí.

S podobným problémem zápasila i radnice Prahy 4. K zemi mělo padnout sedmačtyřicet letitých lip v Jeremenkově ulici. Podle Technické správy komunikací (TSK) byly dřeviny ve špatném stavu. Podle plánu TSK měly být pokáceny stromy, které rostou převážně na severní straně ulice, tedy po pravé straně ve směru z Krče na Dvorce.

Několik stromů mělo zmizet i na opačné straně. TSK ale slibuje, že stromy z ulice definitivně nezmizí. Na místě pokácených lip prý budou vysazeny nové stromy. 
O osudu zmíněných dřevin nyní rozhodují znalci z oboru dendrologie.

Souhrnná evidence se neprovádí

Úbytek městské zeleně kvůli developerským záměrům by měl být podle mnohých odborníků adekvátně nahrazován. „Každý zákrok by měl být konzultován s veřejností. Nejde jen o kácení stromů, ale o zásah do městské zeleně vůbec. Jednotlivé zásahy nikdo nevysvětluje a to je špatné,“ míní uznávaný botanik Václav Větvička.

Pětinu rozlohy Prahy tvoří přírodní parky, desetinu lesy 
a další 4 procenta zvláště chráněná území. V uličních stromořadích roste 26 tisíc stromů. O zeleň, která je v přímé péči magistrátního odboru životního prostředí, je podle sdružení Arnika dobře postaráno. Část stromů a parků patří městským částem nebo soukromníkům.

Souhrnná evidence zeleně se od roku 1995 neprovádí a nelze tak zjistit, kolik stromů se kácí a kolik sází. Ze statistiky vyplývá, že 
v Praze dlouhodobě ubývá zemědělské půdy a na její úkor stoupá podíl zastavěné krajiny.