VYBERTE SI REGION

Radnice devítky zpřístupní štoly pod Prosekem

Praha /ROZHOVOR/ – Není úplně známou skutečností, že pod skalami na Proseku se nachází rozsáhlý systém bývalých důlních štol. Devátá městská část má už od devadesátých let 
v plánu prosecké podzemí zpřístupnit veřejnosti a tento záměr se nyní přiblížil realizaci. Radnice připravila projekt rozdělený na dvě fáze, který by měl umožnit lidem se do podzemí podívat.

29.7.2015
SDÍLEJ:

Štola na Proseku.Autor: www.pozary.cz

„Úprava, revitalizace, zabezpečení a zpřístupnění objektu proseckého podzemí je rozdělena na dvě základní etapy. V první etapě je počítáno s rozpočtem 15 milionů korun, ve druhé etapě je počítáno s rozpočtem 8 milionů korun,“ uvedl mluvčí Prahy 9 Jiří Houdek.

První fáze je spjatá s chystaným projektem obnovy naučné stezky Amerika, která vede nad zemí proseckými skalami, unikátními svým stepním charakterem. Součástí tohoto projektu budou i přípravné práce pro následné zpřístupnění podzemí. 


Následná fáze projektu, která zatím není jasně časově naplánována, počítá s vybudováním servisní budovy pro prohlídky podzemních prostor a se samotnou sanací štol tak, aby byly přístupné veřejnosti. To bude předpokládat zabezpečení 
a také vytěžení sedimentu, který zbyl na dně štol poté, co byly v sedmdesátých letech zatopeny kanalizací.

Zpřístupnění skal je záměrem radnice už velmi dlouho. Podle starosty městské části Jana Jarolíma ho plánoval 
už jeho předchůdce a on sám se ho dlouhodobě pokouší prosadit. V minulosti však narazili na problémy například s místními obyvateli či s ochránci životního prostředí. Prosecké skály jsou totiž přírodní památkou.

Stabilita je dostatečná

„V případě ochrany se prolínají dva aspekty. Za prvé skály, které byly vyhlášeny jako přírodní památka už někdy 
v šedesátých letech, a za druhé podzemí. Problém je v tom, že není přesně definováno, co je co," uvedl Jarolím. Vzhledem 
k tomu, že podzemní komplex přesně nekopíruje skály nad ním, je obtížné spojovat myšlenku ochrany v Praze unikátních stepních kultur proseckých skal na povrchu a důlního díla v podzemí. „Podzemí navíc v podstatě není přírodní památka, ale útvar uměle vzniklý už ve středověku," doplnil Jarolím.

Štoly jsou tak podle něj spíše technickou památkou. 
„Má to všechny atributy starého důlního díla," doplnil s tím, 
že v současnosti má městská část v ruce posudek, která dává projektu zpřístupnění štol zelenou.

Stabilita komplexu je podle něj dostatečná. „Za staletí 
to nespadlo," uvedl s tím, že projekt úprav bude samozřejmě zahrnovat standardní stabilizační opatření důlního typu. Zabezpečení bude jednou 
z hlavních položek nákladů 
na sanaci prostor.

Jedním z důvodů, proč chce městská část komplex zpřístupnit, je jeho ochrana před vandaly a zabezpečení. „Nejlepší ochrana pro jakýkoliv útvar je dostat ho pod kontrolu široké veřejnosti," míní Jarolím.

Vyrazí se tunel

V minulosti se v nehlídaném labyrintu pod Prosekem událo i několik nešťastných událostí. Například se tam ztratila skupinka chlapců, kteří se vydali jeskyně prozkoumat. Následovala velká záchranná akce na jejich vysvobození z bludiště štol. V prostorách chodeb došlo také k sebevraždě.

„Chodby jdou do stovek metrů a bez vybavení není možné podzemí prolézt," uvedl Jarolím. I tak se tam však během let vypravovali skupiny lidí, 
ať už na průzkum nebo třeba popít alkohol. „Na krátkou dobu se tam uhnízdili dokonce satanisti," doplnil Jarolím.

Současný přístup do podzemí je zajištěn původním tubusem, který je zhruba 18 metrů hluboký. Radnice zde narazila na problém, protože pozemek, na kterém se přístup do štol nalézá, jí nepatří. Podle starosty však s majitelem jednají a případné získání vstupu je na dobré cestě.

V každém případě je součástí plánovaného projektu vyražení menšího tunelu, který 
by začínal v plánované servisní budově a o kus dál navazoval na současný tubus vedoucí do štol. Podle starosty by se tak návštěvníci mohli aklimatizovat na pohyb pod zemí. Do štol 
by se pak dostali pomocí kruhového schodiště. Samotný okruh pod zemí, samozřejmě 
s průvodcem, by měl být dlouhý asi 700 metrů.

Nápad vznikl před patnácti lety

Podle odborníka na stará důlní díla národního technického muzea Martina Přibila, který se v minulosti podílel 
na přípravě posudku pro projekt, by si plán zpřístupnění zasloužil nové zhodnocení proveditelnosti. „Nápad vznikl před patnácti lety a od té doby se situace změnila, podzemí bylo například zatopeno, praskl tam vodovod. Myslím si, že to dnes už úplně vhodné není, ale jednoznačně se to říct nedá," uvedl.

Podzemí je podle něj v horším stavu než v minulosti a postupně se zhoršuje, ale celkově je stabilní. „Jednotlivé kry 
se nehýbou, ale vlastní chodby jsou poměrně závažně poškozené a asi by stálo za to zpracovat novou studii," míní Přibil.

S projektem nesouhlasí někteří místní obyvatelé, podle kterých je příliš megalomanský. Už schválená první fáze projektu je podle nich příliš nákladná a městská část ji realizuje i přes protesty místních občanů. „Projekt zahrnuje postavení gabionových stěn pro vyhlídku, dojde k vykácení dřevin a zasazení trávníku. 
To podle nás neodpovídá obsahu evropského fondu pro životní prostředí, ze kterého 
je plán financován," míní jedna z místních obyvatelek.

Plýtvání veřejných prostředků?

Podobný názor má i opoziční zastupitelka Prahy 9 Dana Balcarová. Radnice podle ní v přípravě záměru postupuje netransparentně. „Záměr ani podoba projektu nebyla projednána veřejně, občanské spolky, které se o kauzu dlouhodobě zajímají, byly obejity ve stavebním řízení. Ani já, jako zastupitelka Prahy 9, nemám 
ke kauze skoro žádné informace," uvedla.

Podle Jarolíma je však projekt koncipován rozumně. „Oni zcela evidentně chtějí projekt zpřístupnění zabít," uvedl 
s tím, že nechápe proč, když náklady na něj nejsou rozhodně tak monstrózní a turistická atrakce by zvýšila atraktivitu městské části i celé Prahy. Podle Balcarové je však celý plán plýtváním veřejných prostředků a výhody zpřístupnění podzemí neodpovídají nákladům. „Prosecké podzemí o velikosti tří obýváků těžko přiláká autobusy turistů, pro které bude již teď zbudováno parkoviště a pro budoucí návštěvníky záchodky. Nelíbí se mi ani architektonické pojetí stavby, je to jen monstrózní bariéra 
v krajině Prosecké terasy," zakončila Balcarová.

Starosta Prahy 9 Jan Jarolím řekl Pražskému deníku:Starosta Prahy 9 Jan Jarolím (ODS) považuje zpřístupnění proseckého podzemí za jeden ze svých „srdečních" projektů. Usiluje o něj už od devadesátých let a jak sám říká, rád by ho dotáhl do konce před tím, než z radnice odejde.

Jakého původu je prosecké podzemí?
Jedná se o umělý útvar, vzniklý už ve středověku. Nejvíce se tam těžilo ještě 
v devatenáctém století, kdy už těžba měla průmyslový charakter. Vytěžený písek, který má mimořádnou kvalitu, byl používám pro svou jemnost v domácnostech na čištění kovového nádobí či na posypávání podlah. Těžba 
v minulosti probíhala tam, kde to šlo snadno a tvrdší části proto zůstaly na místě, takže víceméně spontánně vznikly dnešní stěny a sloupy.

Jak jste se poprvé setkal s proseckým podzemím?
Moje první setkání bylo brzy po mém nástupu na radnici, což bylo v listopadu 1994. Tehdy běžel v televizi pořad, kde jsem právě prosecké podzemí viděl. Potom jsem se tam i byl podívat, vlezli jsme tam ze strany od Prahy 8, kde se dalo prolézt takovou skoro prolézačkou a bylo to dost divoké. Pak jsem se tam během let ještě asi třikrát vrátil.

A tehdy tedy začal vznikat plán na zpřístupnění?
To ještě ne, od té doby jsem věděl, že podzemí existuje. 
V roce 1990 jsme poprvé s rodinou vyjeli na západ do severní Italie. Při cestě jsme se stavili v Hallstattu, kde se přede mnou otevřelo panorama, které mě uchvátilo. Potom jsme tam jezdili častěji a při té příležitosti jsem objevil Salzbergwerk, což je vytěžený solný důl přímo nad vesnicí. Rakušáci z něj udělali atrakci a zpřístupnili celé podzemí turistům. Mimochodem, když jsem tam byl naposled, tak tam zrekonstruovali servisní objekt pro výpravy a tamní starosta mi řekl, že do opravy vložili dva a půl milionu eur. To by nám bohatě stačilo na celý projekt.

Inspirovali jste se tedy v Rakousku?
Ano, pak jsme propadli myšlence, že by bylo dobré i u nás podzemí otevřít veřejnosti. Řekli jsme si, proč bychom nemohli realizovat stejný projekt, jako Rakušáci. Ministerstvo životního prostředí, pod které stará důlní díla spadají, by na projekt, který jsme chtěli, nemělo prostředky a prostě by štoly sanovalo bez zpřístupnění, což jsme nechtěli. Po roce 2000 jsme vybudovali skoro sto metrů dlouhou štolu, která propojuje komplex Amerika I s Močálkou. To umožňuje udělat okruh pro budoucí návštěvníky, což teď připravujeme.

Co považujete na štolách zajímavého?
Jsou tam například geologické zajímavosti. Celý masiv je tvořen hlavně pískovcem, který má okrovou až hnědou barvu, ale při ražbě jsme prošli místem, které mělo asi metr a půl a kde se objevil růžový pískovec. Určitě ve štole necháme metr krát metr okno, aby návštěvníci tuhle geologickou zajímavost měli možnost vidět. Zajímavé jsou také například úzké vrty, u kterých se odborníci dosud přou, kde se tam vzaly. Je možné, že je udělali lidé v dobách dávno minulých jako větrání. Nějaký vtipálek ale touhle úzkou dírou hodil lešeňovou trubku, která se zapíchla do země štoly a doteď tam trčí.

Autor: Redakce

29.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Strážnici rozdali v Praze buskerům pokuty za asi 12 tisíc korun

Praha - Strážníci městské policie začali pokutoval tzv. buskery, kteří porušují vyhlášku hlavního města. Od letošního dubna rozdali pokuty za asi 12 tisíc korun. Informovala o tom mluvčí městské policie Irena Seifertová. Nová vyhláška omezuje hraní na hlasité hudební nástroje a přidává místa, kde je produkce zakázaná. Kromě toho nově nařizuje, že v liché hodiny je možné hrát jen na levém břehu Vltavy a v sudé na pravém.

Oldřich Vacek: Do pěti let chceme postavit nový hlavní vstup do zahrady

Praha - Staronovým ředitelem trojské botanické zahrady se Oldřich Vacek stal teprve 1. června, už nyní ale nahlas hovoří o smělých plánech na dostavbu celého areálu. Do pěti let chce především realizovat nový hlavní vstup ve směru z Bohnic.

Němci debatují o regulaci nenávisti na internetu

Po sérii útoků v Mnichově, Würzburgu, Ansbachu a Reutlingenu německá společnost debatuje o možnosti cenzury sociálních sítí. Budou v budoucnu cenzurovány diskuse na největší sociální síti světa Facebook v celé Unii?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.