„Od roku 2008, kdy levé křídlo lehlo popelem, město do Výstaviště neinvestovalo ani korunu. To se nyní změní, protože chceme, aby tento prostor byl opět důstojným místem odpovídajícímu požadavkům 21. století," uvedl radní Jan Wolf.

Pražský magistrát totiž Výstaviště do své správy převzal v lednu tohoto roku. Zároveň rozhodl o investici do kompletní revitalizace a rekonstrukce areálu. Součástí nemalé investice představující 1,5 miliardy korun je i obnova vyhořelého levého křídla Průmyslového paláce.

Roky nečinnosti se samozřejmě negativně podepsaly na některých objektech a prostranství areálu vůbec. Vyvstává tak otázka, kde vlastně s opravami začít nejdřív. „Jedna z důležitých priorit je obnova inženýrských sítí. Dalším záměrem je zkultivovat prostor před vyhořelým levým křídlem," popisoval Jan Kala, předseda představenstva akciové společnosti Rozvojové projekty Praha (RPP).

Jak radní Wolf, tak nájemce Kala se shodují v názoru, že celkový stav areálu je zanedbaný. Proto už nelze jen diskutovat přistoupit k realizaci připravované revitalizace Výstaviště. Nezbytná prvotní investice například na opravu oken, dveří či vytápění Lapidária má být v letošním roce ve výši téměř 50 milionů korun. To nemluvě o opravách na strojním zařízení Křižíkovy fontány a řady dalších stavebních činností.

Prostory ke komerčním účelům

Přesto však zůstává nejsledovanější částí obnovy výstavba vyhořelého křídla Průmyslového paláce. Rada hlavního města Prahy v loňském září schválila záměr jeho obnovy a nyní se má již přistoupit k činům.

„Původní vzhled této krásné historické památky zůstane zachován. Interiér bude ale odpovídat současným požadavkům na prostory ke komerčním účelům tohoto typu," specifikoval Martin Kala z RPP s tím, že pokud nenastanou komplikace, s výstavbou by nový nájemce mohl začít už v příštím roce. Magistrát mezitím rozhodl o zadávacím řízení o nadlimitní zakázce.

Ta představuje vypracování projektové dokumentace nejen pro stavební povolení a prováděcí projekt. Zájemci mohou své nabídky a představy magistrátu předložit nejpozději do 30. dubna tohoto roku. Krom toho, že rekonstrukce a dostavba Průmyslového paláce musí plně respektovat požadavky památkové ochrany.

Areál Výstaviště by měl podle nového nájemce 
i magistrátu v budoucnu sloužit nejen pro veletržní a kongresovou činnost. Měl by nabídnout kulturní a společenskou zónu pro relaxaci a sport s ideálním propojením zejména na přilehlý park Stromovka. „Prostředky z celkové částky 1,5 miliardy korun budeme investovat postupně. Pro letošek počítáme s investicí do 111 miliony korun," sdělil radní Jan Wolf.

Náročné soudní tahanice

Samotnou dostavbu Průmyslového paláce by chtěl magistrát realizovat s odhadem 600 milionů. Důležitou roli ale bude hrát předložený projekt s důrazem na multifunkčnost a energetickou nenáročnost. Na druhou stranu náročné a bolestivé byly od požáru v roce 2008 následné právní tahanice.

Mezi tehdejším nájemcem Inchebou Praha a magistrátem je nyní jasno – spor se vedl o tom, komu bude vyplacena výše pojistky za způsobenou škodu. Podle tehdejšího nájemce hlavní město Praha v době požáru svůj majetek pojištěno vůbec nemělo, přestože se jedná o kulturní památku.

„Udělal tak nad rámec smluvních povinností pouze nájemce, tedy společnost Incheba Praha," sdělila svého času mluvčí společnosti Martina Holatová. Podle Holatové společnost na své náklady pojistila nemovitosti v areálu Výstaviště na částku půl druhé miliardy korun. Magistrát se před dvěma lety údajně vyvázal z dlouhodobé a nevýhodné nájemní smlouvy se společností Incheba.

Ta podle svého vyjádření po požáru Levého křídla Průmyslového paláce přenechala magistrátu pojišťovnami vyplacené pojistné plnění ve výši více jak 281 milionů korun s tím, že nabídku společnosti na znovuobnovení objektu tehdejší vedení magistrátu odmítlo. To vše je ale nyní minulost a aktuální předsevzetí nejen nového nájemce revitalizovat areál Výstaviště trvá. Zrovna tak i dostavět chybějící zmíněné křídlo Průmyslového paláce.

Obnova v původní podobě

Střední a východní část Průmyslového paláce nebyla podle statika Petra Macháně požárem poškozena a 
z tohoto hlediska nebude jeho obnově nic bránit. Podle architekta Petra Lukeše se tak naskýtá možnost obnovit palác v původní podobě, vydatně k tomu prý napomůže i dostatek fotografických podkladů. Na ploše bývalého objektu je zatím provizorní hala zakrytá plachtami s natištěným obrazem někdejší fasády západního křídla.

Dílo zkázy začal v říjnu roku 2008, kdy požáru předcházel výbuch. Podle mluvčí zubařského veletrhu Pragodent, který se tehdy v Průmyslovém paláci konal, vznikl požár u jednoho ze stánků. Požár levé křídlo Průmyslového paláce zcela zničil, z budovy zůstaly jen obvodové zdi. Názory na obnovu se svého času rovněž různily.

Například světoznámá architektka Eva Jiřičná mínila, že není zrovna nakloněná k vytváření kopií. Podle architektky rekonstrukce do původního stavu mají smysl, když jde 
o opravdu velké skvosty. Těmi jsou třeba Svatovítská katedrála nebo Staroměstské náměstí. Do zbytku Průmyslového paláce podle Jiřičné by bylo možné přidat moderní přístavbu.

Tím si ale není jistý architekt Vlado Milunič, spoluautor Tančícího domu na Rašínově nábřeží. Podle něj si historie sice může podat ruku se současností, ale areál Výstaviště má historii sám o sobě. „Klonil bych se v tomto případě raději k replice," doplnil Vlado Milunič.

Čtěte také: Projekt k dostavbě Průmyslového paláce vyjde Prahu na 40 milionů