Českou republiku (Džomburije ček) si Íránci spojují zejména se jmény fotbalistů Rosickým, Kollerem a Nedvědem a znají ještě české sklo. Ti vzdělanější zase patří k pravidelným čtenářům Milana Kundery. O budově v horní části Václavského náměstí, odkud vysílá Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) svůj program v perštině pod názvem Radio Farda, nemají nejmenší představu.

Radio Farda (Zítřek) je placené z prostředků amerického rozpočtu a jeho cílem je šířit do Íránu svobodné informace a podporovat demokratizaci. Na to však většina Íránců neslyší. Jako zdroj informací spíše poslouchají BBC v perštině nebo Hlas Ameriky. Radio Farda poslouchá sice hodně lidí, ale jak se většina shoduje, především kvůli hudbě. Farda totiž na svých vlnách hraje nejen moderní perskou, ale i západní hudbu. A tu na státních íránských rádiích slyšet nelze. Je považována za neislámskou a zkaženou. Farda se tak zaměřuje hlavně na mladé lidi do 30 let. Ti totiž tvoří 70 procent obyvatel a jsou významnou silou v zemi.

Tento důvod přiznává i Hamid. „Fardu poslouchá hodně taxikářů, protože hrajou dobrou živou a moderní hudbu, a to je dobrý, pokud jste pořád v autě v zácpách,“ říká tento otec tří dětí, který se živí jako řidič školního autobusu a ve volném čase dělá taxikáře. S ním souhlasí i student medicíny Mehdi z města Isfahán. „Jo, hudba je tam dobrá, ale jinak se mi zdá málo protirežimní, poslouchám raději Hlas Ameriky.“ Mnoho Íránců naopak považuje vysílání Fardy za propagandu. „Je to placený Amerikou, takže se jim podle mě nedá věřit, šíří tam svůj pohled na svět a jsou proti Íránu,“ říká obchodníkMohamad Fakrí z jihoíránského Bušehru.

Právě vysílání stanice Farda je jednou z hlavních příčin špatných vztahů mezi Českou republikou a Íránem. „Jistě, Svobodná Evropa je důvodem špatných vztahů, ale důležitou roli hraje také postoj naší země k lidským právům a nepřidaly nám ani chystané americké radary,“ tvrdí český konzul v Teheránu Zbyněk Noha. Proto také Česko, jako jediná země Evropské unie, nemá v Íránu velvyslance, ale pouze zastoupení na nižší úrovni, tzv. chargé d´affaires.

Ekonomický dopad

Dopad vysílání je však i ekonomický. Na dovoz českých výrobků uvalili Íránci zvláštní embargo, které dovoz učinilo tak komplikovaný, že je téměř nemožný. „Ta procedura je tak dlouhá a složitá, že české firmy raději volí jiné cesty a zboží tak musí putovat přes jiné země,“ říká Noha. Česko a Írán měly v minulosti nadstandardní vztahy a do Íránu se vyvážely české stroje, sklo i technologie. Dodnes lze například natankovat z čerpadel ADAST (Adamovské strojírny).

„Jo, to bývávaly zlaté časy. Češi, ti zde měli respekt a významné postavení,“ vzpomíná devadesátiletá rodačka z Hodonína Marie Gorbanchani, která se do Íránu provdala.

„Výhledově ale naděje na zlepšení není. „Věřím, že Čechům by se také nelíbilo, kdyby Írán provozoval rádio namířené proti jejich zemi. My tedy svůj postoj nezměníme, dokud tak neučiní i česká strana,“ říká íránský charché d´affaires Majid Nili Ahmadabadi. Radio Farda navíc hodlá v blízké budoucnosti své aktivity v Íránu rozšířit. Návrh rozpočtu RFE/RL na rok 2008 počítá s posílením vysílání do této země.