Do Troje se dostal vlastně náhodou. Vyučil se automechanikem a pracoval v autoservisu. „Vždycky jsme měli fenku dobrmana. Chodil jsem s ní na libeňský cvičák. Tam jsem taky poznal partu, se kterou jsme později chodili po práci vypomáhat do trojského útulku,“ vypráví.

Práce je chytla za srdíčko

Kvůli útulku pak řemeslo pověsil na hřebík. „V devadesátém třetím, jsme s kolegou založili odchytovou službu a čaplo nás to za srdíčko,“ jihne Steinbauer. „Trojský útulek byl dost zoufalý. Je v budovách bývalých barvíren, kde se barvily, čistily a praly kůže pro celou Prahu. Postupně jsme z něj s pomocí hlavního města vybudovali moderní útulek, který spolu s jeho měcholupskou pobočkou pokrývá celou Prahu,“ pyšní se šéf útulku.

A právem. Útulek má nyní kapacitu přes dvě stě míst, působí při něm i veterinář, kynologická služba a odchytová služba. „Páníčky si vybíráme. Psy bychom nedali třeba do bezpečnostní agentury,“ drží se zásady Steinbauer.

Označte si svého hafana

Vánoce znamenají pro útulek nápor. „Lidé jdou třeba na nákupy a pejska nechají před obchodem. Ztracených psů je o hodně více. Je důležité, aby byl každý pes nějak označen, abychom majitele mohli co nejdříve kontaktovat,“ upozorňuje. Podle něj se zavádí nová vánoční tradice. „Lidé už nechodí vypouštět kapra do Vltavy. Přijdou raději k nám do útulku a přinesou krmivo nebo piškoty. To víte, před Vánoci doma chlapi překážejí, tak vezmou děti na procházku a jdou udělat pejskům radost,“ říká.