VYBRAT REGION
Zavřít mapu

První televizní přenos! Bylo krásné být při tom, vzpomínají pamětníci

Praha - Tak řečený Vítězný únor v historii tehdejšího československého národa znamenal smutný politický milník. Pro tehdejší Československou televizi to bylo naopak - dne 11. února 1955 uskutečnila historicky první přímý televizní přenos sportovního utkání z pražské Štvanice.

13.2.2015
SDÍLEJ:

První přímý televizní přenos z pražské Štvanice zachytil objektiv fotoaparátu ve chvíli hokejového zápasu výběru Prahy a švédského klubu IF Leksand. Stalo se 11. února 1955.Foto: archiv České televize

Nutno podotknout, že než se k udiveným televizním divákům první autentické záběry
z místa sportovního klání dostaly, předobrazem toho byl jiný pokus. „První televizní přenos v Československu proběhl 23. března roku 1948, kdy skupina rozhlasových techniků provedla přenos obrazového i zvukového záznamu z jednoho místa na druhé ve Vojenském technickém ústavu 
v Tanvaldu,“ uvedl Milan Kruml, mediální analytik České televize.

Podle něj po zahájení pravidelného vysílání v padesátých letech tvořilo kolem osmdesáti procent vysílacího času právě živé vysílání, kdy záznam byl k dispozici až po roce 1956. „Zbytek pak patřil zábavě v podobě filmů a předtočených pořadů na filmový materiál. Dnes je tomu přesně naopak,“ upřesnil Milan Kruml.

První přenos režíroval ředitel

První přenosový vůz Československé televize. V současné době tento snímek budí nostalgický úsměv. Technika od té doby pokročila nesrovnatelně kupředu.Jenomže vývoj televizní techniky se nezadržitelně dral kupředu. Proto začátkem roku 1955 Výzkumný ústav radiokomunikací namontoval televizní zařízení do autobusu Škoda RD 706 (na snímku), a ÚTS Praha tak získala první přenosový vůz. Ten umožnil instalovat televizní kamery v terénu a zajišťoval dopravu televizního signálu mikrovlnnými spoji 
k vysílacímu pracovišti.

Dne 11. února 1955 televizní pracovníci přistavili tento vůz 
k zimnímu stadionu v Praze na Štvanici a zorganizovali již zmíněný první přímý televizní přenos sportovního utkání v historii československé televize. Tento přenos je poměrně dobře zdokumentován ve vzpomínkách pamětníků, 
a proto se ví, že za kamerami stáli Jan Novák, Jindřich Novotný, Eduard Landisch. Ke komentování byl pozván z armádního rozhlasu Josef Valchář, který si vzal na pomoc svého kolegu Víta Holubce. Režie se ujal sám ředitel Karel Kohout.

„Zápas výběru Prahy a švédského klubu IF Leksand se hrál v úterý a do soboty byly prý v pražských prodejnách všechny televizory vyprodané. V Praze se tak odehrálo něco podobného, co zažila Velká Británie v roce 1953. To se konal přímý přenos korunovace královny Alžběty, který odstartoval vlnu zvýšeného zájmu o televizi a o koupi televizního přijímače,“ ohlédl se 
v čase analytik Milan Kruml.

Sportu zdar 
a fotbalu zvlášť!

Přestože šlo jen o pokus, podle Krumla po nadšených diváckých telefonátech během přenosu, se nakonec odvysílal celý zápas. Za prvé se hokej líbil, za druhé obraz i zvuk chytili diváci až u Českých Budějovic. „To bylo překvapení, protože panoval názor, že vysílač na Petříně má dosah jen do okruhu šedesáti kilometrů,“ vzpomínal Vít Holubec, fotbalový expert a tehdy rozhlasový redaktor, jež přenos komentoval spolu s Josefem Valchářem.

Vít Holubec, fotbalový expert a legenda mezi sportovními televizními komentátory.Vít Holubec (na snímku) je vůbec legenda mezi sportovními komentátory. Jeho památné úsloví Sportu zdar a fotbalu zvlášť! zaznělo před každým důležitým fotbalovým zápasem, aby brzy zcela zlidovělo. „Sportovní přenos měl nečekaně velký ohlas, a tak když se o deset dní později vysílal zápas Československo - Kanada, byly v celé Praze a okolí rázem vyprodány veškeré televizory. Tehdy bylo možné vidět 
v Praze i jiných městech scénky, kdy za výlohami obchodů hrály televizory a z ulice na jejich obrazovkách sledovaly zápas hloučky fanoušků,“ doplnil Milan Kruml.

Zanedlouho následovaly přenosy další, a nejen sportovní (fotbal, cyklistický Závod míru). Dne 17. dubna 1955 se uskutečnil první přímý přenos opery z Národního divadla. V tisku se zdůrazňovalo, že představení Prodané nevěsty v průběhu jediného večera mohlo sledovat přibližně 200 tisíc lidí, tedy stejný počet diváků, pro které by Národní divadlo jinak muselo uspořádat několik stovek představení.

V létě 1955 televize uvedla přenosy z I. celostátní spartakiády a v lednu 1956 mohli majitelé televizních přijímačů sledovat první sportovní přenos ze zahraničí, ze zimní olympiády v italské Cortině d'Ampezzo.

Kvalita obrazu opravdu nic moc

„Opět šlo o improvizaci, kdy se podařilo získat televizní signál přes Německo a vybudovat operativní spojení z Drážďan do Prahy. Kvalita obrazu nebyla nijak vynikající, vázla informace o tom, co se vlastně děje na obrazovce. Nicméně diváci prožívali – pro dnešní televizní a internetovou generaci jen těžko pochopitelné – vzrušení. To znamená takzvaně být při tom,“ uzavřel analytik České televize Milan Kruml.

Nicméně až do konce roku 1955 veškeré televizní vysílání se omezovalo na jediný pražský vysílač na Petříně, který byl schopen pokrýt území hlavního města Prahy, středočeského kraje a části severních a východních Čech. O Silvestra 31. prosince 1955 zahájil provoz druhý československý televizní vysílač Ostrava-Hošťálkovice. Ještě v roce 1956 začali spojaři zkoušet spojení Prahy s Ostravou přes Suchý vrch v Orlických horách a Praděd do Hošťálkovic.

Kvalitní příjem obrazu se podařilo docílit na přenosové trase až začátkem roku 1957, přičemž tato trasa byla pouze jednosměrná. Na přelomu padesátých a šedesátých let se bouřlivým tempem budovala síť vysílačů a převaděčů tak, že už v roce 1961 televizní signál pokrýval všechna regionální centra a většinu tehdejšího Československa, čímž krátce nato (1962) byla překročena hranice jednoho miliónu majitelů televizních přijímačů.

„I tak se vlastníci televizorů tehdy řadili mezi tak zvaně lepší lidi. Byla to vlastně legrace, když se sousedé sešli a dívali se na kde co. Televize 
v podstatě budovala i mezilidské vztahy,“vzpomínal herec Bohumír Starý, známý z filmů režiséra Karla Kachyni.

Autor: Petr Štrompf

13.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Stanice metra Budějovická. Ilustrační foto.

KRÁTCE: Uzavírka na Budějovické: místo po schodišti přes přechod

Ilustrační foto.

V Obecním domě v Praze začne večer 24. ročník festivalu Febiofest

Zemřel spisovatel a publicista Alexandr Kliment, signatář Charty

Praha - V Praze ve středu po dlouhé těžké nemoci zemřel spisovatel, publicista a dramatik Alexandr Kliment. Bylo mu 88 let. Sdělili to jeho synové Lukáš a Petr. Literatuře a publicistice, v níž dominuje žánr fejetonu, se Kliment věnoval od konce 50. let. Později podepsal Chartu 77, nesměl publikovat a tak až do roku 1990 jeho knihy vycházely v samizdatových edicích nebo v zahraničí. Některá z jeho děl byla zfilmována.

Pražská vyhláška regulující hazard by mohla být opravena

Praha - Pražská vyhláška o hazardu by měla být opravena a vrátit by se do ní měla kasina, která při schvalování v roce 2015 nedopatřením vypadla a vyhláška je zakazuje. Schválena byla navíc v rozporu s usneseními zastupitelstev některých městských částí. Na jednání magistrátního kontrolního výboru to řekla předsedkyně Jaroslava Janderová (ODS). Pokud by vyhláška nebyla opravena, ministerstvo financí by muselo kasina začít postupně rušit. V dubnu má opravu projednat magistrátní loterijní komise a následně pražští zastupitelé.

AKTUALIZOVÁNO

Pražská ODS chce odvolat radní Plamínkovou a náměstkyni Kolínskou

Praha - Pražská opoziční ODS na čtvrtečním mimořádném jednání pražských zastupitelů navrhne odvolat radní Janu Plamínkovou (Trojkoalice/STAN) a primátorčinu náměstkyni Petru Kolínskou (Trojkoalice/SZ). ČTK to sdělila předsedkyně klubu ODS Alexandra Udženija. Zda na hlasování o odvolávání dojde, není jasné. Zastupitelé musejí nejdříve schválit program. Pokud jej neodsouhlasí, jednání bude ukončeno. V Praze vládne ANO, ČSSD a Trojkoalice (SZ, STAN a KDU-ČSL).

Spejbl, Hurvínek a Mánička nemají "maminku". Zemřela loutkoherečka Štáchová

Ve věku 72 let zemřela v noci na dnešek loutkoherečka, scenáristka, režisérka, dabérka, interpretka Máničky a Bábinky a od roku 1996 ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová. Zemřela doma, uprostřed své rodiny. Oznámila to její dcera Denisa Kirschnerová.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies