Podobně záležitost vnímá i NPÚ, který by Libeňský most rád viděl na seznamu kulturních památek. Praha 7 se obává, že rozšíření mostu by do Holešovic přivedlo stovky aut denně navíc. 

Plánovaná přestavba Libeňského mostu vzbuzuje vášně nejen na obou březích Vltavy. Na jedné straně strojí magistrát, respektive Technická správa komunikací (TSK) se svým plánem na rekonstrukci, na straně druhé Praha 7, Národní památkový ústav (NPÚ) a také Česká komora architektů (ČKA). Všechny jmenované subjekty s rekonstrukcí v plánované podobě nesouhlasí. Někde mezi stojí Praha 8, které se sice také chystané práce, včetně rozšíření mostu o pět metrů nelíbí, ale její vedení konstatuje, že je to lepší varianta, než nechat most dál chátrat.

„ČKA s velkým znepokojením sleduje aktuální vývoj událostí kolem Libeňského mostu a vyjadřuje podporu Městské části Praha 7 v její snaze o zachování této důležité dopravní stavby. ČKA se tak připojuje k celé řadě osobností a organizací, které se pro zachování stávající podoby mostu formou citlivé rekonstrukce vyslovily. Plánované rozšíření mostu přinese nezvratný zásah do jeho podoby navržené významným českým architektem Pavlem Janákem," stojí v čerstvém oficiálním prohlášení komory architektů.

Ohrožení dopravní památky

V souvislosti se stavbou tunelu Blanka a jeho napojením na stávající dopravní infrastrukturu má TSK v plánu Libeňský most rozšířit. Tento záměr prý architekti vnímají jako závažné ohrožení významné dopravní památky
 a z hlediska dopravy v dané lokalitě také jako strategicky velmi špatný krok. Rozšíření mostu podle nich svede dopravu do přetížených zón Holešovic a Libně. V tomto se shodují s vedením Prahy 7.

Otázkou prý je také „ekonomičnost" tohoto kroku. „Citlivou rekonstrukcí namísto plánovaného rozšíření, jehož následkem by byla demolice celého mostu, by bylo docíleno úspory ve výši zhruba 130 milionů korun. Současný stav mostu přitom rozhodně nevyžaduje jeho zbourání," jsou přesvědčeni architekti.

Aktuálně je hotový projekt na rozšíření mostu a bylo vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele. ČKA je ale přesvědčena, že je stále možné kontroverzní projekt, respektive jeho realizaci, zvrátit.

Protestuje i NPÚ

TSK už před dvěma týdny na tiskové konferenci upozornila, že odklon od původního investičního záměru, především rozšíření mostu, není v tuto chvíli možný. Hrozí prý propadnutí stavebního povolení 
a další chátrání mostu, přičemž stavba se dle závěrů TSK nachází v katastrofálním technickém stavu. ČKA ale tato tvrzení vyvrací. „Ve světle výše zmíněných úspor, které by přinesla rekonstrukce mostu místo jeho rozšíření, neobstojí ani argument, že by došlo k zmaření veřejné investice. Snahu TSK za každou cenu prosadit původní projekt navzdory názorům většiny radních Prahy 7, jejích obyvatel a v neposlední řadě také odborné veřejnosti, vnímáme jako zcela kontraproduktivní," shrnuje ČKA.

Jak Pražský deník už dříve informoval, proti rekonstrukci protestuje i NPÚ. Jeho mluvčí Jana Tichá hovoří dokonce o možné destrukci Janákova díla. Podle ní však existuje možnost, jak zachovat stávající podobu Libeňského mostu. Pokusit se ho znovu, po jedenácti letech, prohlásit za chráněnou architektonickou památku. „Bude nutné tuto otázku znovu otevřít. Jinak hrozí nevratné zásahy do konstrukce a celkového vzhledu mostu," sdělila Tichá.

„Praha 7 neshledává žádný důvod k plánovanému rozšíření a zkapacitnění Libeňského mostu. Jeho dnešní profil zcela odpovídá současnému i budoucímu městskému i místnímu významu a šířkám uličních profilů navazující uliční sítě," stojí v oficiálním stanovisku Prahy 7, podepsaném starostou městské části Janem Čižinským (KDU-ČSL) a jeho zástupcem Ondřejem Mirovským (SZ). Podle nich by mělo rozšíření mostu za následek příliv aut do Holešovic. „Rozšíření, které by 
z mostu vytvořilo tranzitní kapacitní komunikaci, považujeme za zcela nežádoucí," upozornili dále představitelé Prahy 7. Podle Čižinského by se Praha 7 mohla ve snaze zabránit realizaci plánu TSK připojit k NPÚ a usilovat o prohlášení mostu za památku.

Praha 8 je zatím smířlivější

Jak ale upozorňují koaliční politici z Prahy 8, mohlo by to neúnosně oddálit potřebnou rekonstrukci stavby. Ta by měla začít příští rok na jaře.

„Pokud bychom dnes byli ve stavu, že je zahájení úvah o rekonstrukci mostu teprve před námi, jistě bychom preferovali rekonstrukci stávajícího mostu a zachování jeho šíře. Dnes tuto zdánlivě jednoznačnou situaci komplikuje fakt, že v minulosti bylo již rozhodnuto o výměně mostu, projekt je ve fázi stavebního povolení a pokud se nezačne stavět příští rok, povolení propadne," vysvětlili koaliční zastupitelé za Stranu zelených v Praze 8. Doplnili, že most se v průběhu let dostal do havarijního stavu. „Zastavení rekonstrukce mostu by tedy znamenalo další náklady i oddálení rekonstrukce mostu.

S tím aktuálně hrozí mimo jiné i ukončení provozu tramvají na mostě, možná už tento rok," konstatovali ve shodě s hodnocením TSK. Podobně už dříve reagoval také starosta Prahy 8 Roman Petrus (ČSSD).

Odlišný postoj zaujímá opozice v Praze 8. Ta už vyzvala radní městské části, aby se aktivně připojili ke snaze vedení Prahy 7 o přehodnocení projektu rekonstrukce Libeňského mostu.

Architekti o Libeňském mostu:
- Most od roku 1928 spojuje Holešovice a Libeň a vychází z architektonického návrhu Pavla Janáka (1882–1956 ), autora tak významných realizací jako je např. Palác Adria v Praze (1925), Škodův palác v Praze (1926), hotelu Juliš na Václavském náměstí v Praze (1933), Krematoria v Pardubicích (1923) či Hlávkova mostu v Praze (1912). Jedná se o velkou osobnost české architektury, která ve své době udávala tón soudobého města. Libeňský most je přitom v detailech, jako jsou schodiště, osvětlovací stožáry či patní klouby, hrdým reprezentantem kubistického slohu, tedy ryze českého specifika, jež nemá ve světě obdoby a jež České republice získalo v zahraničí patřičný věhlas. Z tohoto důvodu byl v roce 2004 Národním památkovým ústavem podán podnět na Ministerstvo kultury ve věci prohlášení mostu (společně s libeňským židovským hřbitovem) kulturní památkou. Podnět nebyl navzdory analýzám předních odborníků (mj. např. Rostislava Šváchy) shledán jako důvodný a byl zamítnut.

- Kauza Libeňského mostu podle komory architektů ukazuje neefektivitu v zadávání veřejných zakázek, kdy není investiční záměr dostatečně komunikovaný s veřejností a odborníky, kteří se o jeho podobě často dozvídají až ve chvíli, kdy není možné na projektu cokoliv změnit. V případě Libeňského mostu však prostor pro odstoupení od původního rozhodnutí jistě je. Česká komora architektů prý podporuje snahu Městské části Praha 7 o zachování Libeňského mostu ve stávající podobě formou rekonstrukce. Komora se dle svého prohlášení rovněž ztotožňuje s názory předních odborníků a specializovaných institucí a vyzývá k respektování hodnoty a kvalit Libeňského mostu.

Čtěte také: Česká komora architektů je proti rozšíření Libeňského mostu