„Bělověž je nejcennější nížinný les, který nám v Evropě zbyl, a jeho ochrana je určitě prioritou pro celou Evropu, nejen pro Polsko," řekl na demonstraci Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Současná polská vláda podle něj znevažuje dlouholetou ekologickou práci polských odborníků.

Lesy hlavního města slavnostně zahájily činnost nového ekocentra Prales.
KRÁTCE: Ve Kbelích se otevřel Prales

Les není ohrožen kůrovcem

Navíc tamní nížinný les podle něj není kůrovcem ohrožený. „Les není ohrožen kůrovcem, protože smrku je pouhopouhých 17 procent na tom území. I kdyby všechny smrky na tom území zahynuly, tak ten les bude žít dál," dodal Hruška.
Polské ministerstvo životního prostředí zdůvodňuje nynější těžbu kůrovcem, ekologové to považují za falešnou záminku k hospodářskému využití lesa. Vadí jim i to, že polská vláda nerespektuje rozhodnutí Evropské komise ani předběžné opatření vydané soudem. Jak uvedl jeden z organizátorů akce Jan Skalík, v současnosti se v pralese těží kolem 1500 stromů denně a těžkou techniku hlídá 70 členů lesní stráže.

Ilustrační foto.
KRÁTCE: Lesy hlavního města rozšiřují včelařství

Petici proti kácení podepsalo dvě stě tisíc lidí 

Že by Polsko nemělo v chráněném území těžit, si myslí i české ministerstvo životního prostředí. „Ministerstvo zastává názor, že území dlouhodobě ponechávané samovolnému vývoji, tedy v tomto případě na vybraných lokalitách v Bělověžském pralese, ve kterých historicky neprobíhalo hospodaření a které mají pralesní charakter, by zmiňované rozsáhlé těžby probíhat neměly," řekla za úřad Dominika Pospíšilová.
Lesnické zásahy by podle ní měly jít pouze do okrajových oblastí tak, aby případně nedošlo k poškození hospodářských porostů kůrovcem v okolí. "S ohledem na aktuální dění v polské části Bělověžského pralesa MŽP uvítalo předběžné opatření Soudního dvora Evropské unie, které nařídilo okamžité zastavení těžby dřeva," dodala Pospíšilová. Prales patří také do soustavy chráněných územní Natura 2000 a mimo jiné je domovem zubra evropského. Petici proti kácení podepsalo 200 tisíc lidí.