„Bělověž je nejcennější nížinný les, který nám v Evropě zbyl, a jeho ochrana je určitě prioritou pro celou Evropu, nejen pro Polsko," řekl na demonstraci Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Současná polská vláda podle něj znevažuje dlouholetou ekologickou práci polských odborníků.
Les není ohrožen kůrovcem
Navíc tamní nížinný les podle něj není kůrovcem ohrožený. „Les není ohrožen kůrovcem, protože smrku je pouhopouhých 17 procent na tom území. I kdyby všechny smrky na tom území zahynuly, tak ten les bude žít dál," dodal Hruška.
Polské ministerstvo životního prostředí zdůvodňuje nynější těžbu kůrovcem, ekologové to považují za falešnou záminku k hospodářskému využití lesa. Vadí jim i to, že polská vláda nerespektuje rozhodnutí Evropské komise ani předběžné opatření vydané soudem. Jak uvedl jeden z organizátorů akce Jan Skalík, v současnosti se v pralese těží kolem 1500 stromů denně a těžkou techniku hlídá 70 členů lesní stráže.
Petici proti kácení podepsalo dvě stě tisíc lidí
Že by Polsko nemělo v chráněném území těžit, si myslí i české ministerstvo životního prostředí. „Ministerstvo zastává názor, že území dlouhodobě ponechávané samovolnému vývoji, tedy v tomto případě na vybraných lokalitách v Bělověžském pralese, ve kterých historicky neprobíhalo hospodaření a které mají pralesní charakter, by zmiňované rozsáhlé těžby probíhat neměly," řekla za úřad Dominika Pospíšilová.
Lesnické zásahy by podle ní měly jít pouze do okrajových oblastí tak, aby případně nedošlo k poškození hospodářských porostů kůrovcem v okolí. "S ohledem na aktuální dění v polské části Bělověžského pralesa MŽP uvítalo předběžné opatření Soudního dvora Evropské unie, které nařídilo okamžité zastavení těžby dřeva," dodala Pospíšilová. Prales patří také do soustavy chráněných územní Natura 2000 a mimo jiné je domovem zubra evropského. Petici proti kácení podepsalo 200 tisíc lidí.