VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Prošli jsme pražská WC, jak je neznáte

Praha - Na Masarykově nádraží se jim radši vyhněte, na Hlavním nemusíte mít obavy. Jak se změnily záchodky v Praze od pádu minulého režimu?

22.4.2012 0
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Dimír Šťastný

Veřejné záchodky jsou zdrojem mnoha veselých příhod. Tedy, pokud se nestaly vám a vaši přátelé je nešíří všude, kam přijdou. Jsou také místem, které je pro většinu z nás spojeno s určitými předsudky z dob, kdy se dával toaletní papír na příděl a mýdlo se houpalo v plastikové síťce.

Jak to s nimi vypadá dnes? Stále platí, že toto zařízení je radno využívat pouze v nejurgentnějších případech?

Kde a jak fungují, jsem vyrazila s kolegy otestovat do centra města. Předpokládali jsme, že právě zde půjde nejlépe docenit jejich funkci, a to nejen kvůli přítomnosti zahraničních turistů. První a nezbytná podmínka pro náš test byla jasná. Najít je. Ne vždy se totiž jedná o jednoduchý úkol. Platí to zejména u mobilních WC v podobě reklamních sloupů, které se dají lehce přehlédnout. Reklamou je v centru města pokryto kde co, takže záchodky se v záplavě jiných poutačů naprosto ztrácejí.

Na druhé straně „klasické“ veřejné toalety se většinou dají spolehlivě najít podle ukazatelů, které jsou v centru rozmístěny. Kromě toho není problém využít ani toalety umístěné v obchodních domech nebo řetězcích rychlého občerstvení. Stav nouze mohou občas zachránit i některé restaurace.

Všem redaktorům se alespoň nějaké WC podařilo vyhledat (a všem včas), takže se směle pustili do testování. To odhalilo, že kvalita všech výše zmíněných zařízení je velmi kolísavá. Například na Staroměstském náměstí nebo Hlavním nádraží jsou veřejné toalety čisté a dobře udržované, proto nemusíte litovat desetikoruny za jejich použití.

Horší kvality se dočkáte v obchodních domech a fast foodech. Ani mobilní toalety nebudí dojem zcela uklizeného místa. Štiplavý zápach dezinfekce, sem tam špína a papírové utěrky poházené po zemi. Tam, kde jsou tyto služby zpoplatněny, je pětikoruna nezbytným výdajem, který sice nepotěší, ale také nějak citelně nezasáhne.

Tedy v případě, že se zdaleka vyhnete Andělu nebo Masarykově nádraží. Zde by i tato suma byla zbytečnou ztrátou. Vstup na tyto zařízení je pouze na vlastní nebezpečí.

Toalety lze vytipovat i na mobilu

Veřejné záchodky se v metropoli poprvé objevily na přelomu 19. a 20. století. Tehdy jich údajně v centru Prahy bylo deset.

Dnes už jich zde najdete podstatě víc. Vedle zděných toalet, které spravují městské části, to jsou i mobilní WC firmy JC Decaux. „Provozujeme 19 zařízení, která jsou umístěna především v centru a širším centu Prahy. Čtyři jsou s bezbariérovým přístupem,“ uvedl technický ředitel Jakub Belfín. Záchody mají automatický čisticí systém a v zimě se v nich topí. „Snažíme se udržet teplotu okolo 15 stupňů, což nahrává bezdomovcům, kteří zde s oblibou přespávají,“ upozorňuje Belfín. Právě to je příčinou, proč se musejí v zimních měsících často opravovat. Někteří lidé bez domova podle Belfína demolují vnitřek WC, aby se jim lépe nocovalo.

To se na starých veřejných záchodcích stát nemůže. Obsluha je před zavírací dobou pečlivě kontroluje a v případě problémů kontaktuje policii.

První městská část jich má na starost jedenáct. „Například Templová, Malostranské náměstí, Pohořelec, další jsou v parcích v blízkosti dětských hřišť Kampa, Vrchlického sady, tam mají děti a jejich doprovod vstup zdarma,“ sdělila mluvčí Veronika Blažková.

Kde přesně veřejné toalety hledat, lze najít na webových stránkách městské části na interaktivní mapě, tam jsou uvedena WC všech provozovatelů. Další možností je i projekt WC Guide, který umožňuje stáhnout si vyhledávací aplikaci do chytrého telefonu s operačním systémem Android a iPhonů. Průvodce poskytuje nejen lokátor, ale i informace o kvalitě.

Když se vám chce „na malou“

Muzeum

V horní části Václavského náměstí příliš neuspějete, pokud chcete vykonat potřebu

Jeden sloup se svítícím zeleným nápisem WC. Toť vše. Našinec si vlastně ani sloupku polepeného reklamou nevšimne. Pokud přeci jen nemůže vydržet, většinou situaci řeší tím, že navštíví raději podnik s pohostinstvím a potřebu vykoná tam.

„Vůbec jsem nevěděla, že ve sloupku jsou záchodky. Ale asi bych na ně nešla,“ podivila se Růžena Černá, která jela do Prahy na pracovní cestu.

Z focení veřejných záchodků schovaných v reklamě byli překvapeni i další kolemjdoucí. Proč?

O jejich existenci totiž neměli ani tušení a když se půlkulaté dveře záchodku otevřely, s překvapením a pobavením zjistili, co se za nimi skrývá. Prostor pro úlevu močovému měchýři připomíná záchody ve vlaku. Jak vlastně záchodky fungují? Použití stojí pětikorunu. Automat mince nerozměňuje. Takže vhodíte potřebný obnos, dveře se otevřou a ihned zavřou. Místa tedy zrovna není nazbyt, mokré prkénko hygienickou čistotu neznačí. Ovšem: Pozor! Použít se tento druh záchodku dá maximálně patnáct minut. Pak musíte pryč, dveře se otevírají.

Pokud snad hodláte raději zadržet všechny svěrače, než abyste navštívili WC ve sloupu, jedinou možností je jít na záchodky ve vestibulu metra stanice Muzeum. Poutače s panáčkem a panenkou vás k záchodkům dovedou.

Řada návštěvníků centra metropole má ale nutnost vykonání potřeby spojenou s návštěvou „mekáče“. Záchodky fast foodu jsou čisté a dostupné. Jenže, „záchodová“ turistika už provozovatele těchto podniků dohnala k tomu, že zavedl poplatky.

WC dole na Václaváku: v metru a fast foodu

Můstek

Zastihne-li vás nutkavá potřeba v dolní části Václavského náměstí, je nejjednodušší sejít do vestibulu stanice metra Můstek nebo zajít do restaurace McDonald's, jejíž vedení použití zdejších toalet pro veřejnost „zlegalizovalo“ a zpoplatnilo.

Další možností je použít WC zabudované do reklamního sloupu, nejbližší je však v ulici Na Příkopě, a to ještě dost daleko od Václavského náměstí.

Jako první jsem k průzkumu zvolila toalety v metru na Můstku. Vstup vedle kasína nevypadá nijak vábně, ani interiér uvnitř neslibuje bůhvíjaký komfort.

Poté, co projdete jakousi chodbou a minete uzamčené bezbariérové WC, rozdělí se návštěvníci záchodků na muže a ženy.

Ženská část na první dojem působí přesně tak, jak jsem od toalet v metru, na něž chodím pouze v případech krajní nouze, očekávala. Žádný luxus, ale nic vyloženě odpudivého jsem tu nenašla.

Paní za okénkem jsem dala pětikorunu, přičemž můj zrak spočinul na zdi obložené bílými dlaždicemi, na něž kdosi černým fixem napsal slova „toaletní papír“ v několika jazycích. Tolik řečí ovšem neovládám, a tak jsem správnost všech překladů blíže nezkoumala.

V další místnosti se nacházelo pět vcelku čistých umyvadel, mýdlo tu nechybělo. Záchody k dlouhému posezení zrovna nelákaly, už jenom proto, že většina prkének byla zvednutých, což bych na dámském WC nečekala. Papír však k dispozici byl, takže celkově bych zařízení zhodnotila jako vyhovující.

V restauraci McDonald's, kam asi většinu návštěvníků Václavského náměstí v případě naléhavé potřeby napadne zajít, stojí použití toalet rovněž 5 korun.

Prochází se na ně přes jakýsi turniket, kde po vhození mince do automatu dostanete kupón. Hosté fast foodu ho pak předloží při placení objednávky, z níž jim obsluha cenu za WC odečte.

Restaurace má i bezbariérové toalety, otázkou však je, jak se na ně vozíčkář dostane, když se nacházejí v suterénu, kam je nutné sejít po schodech.

Třetí možností je návštěva záchodku v reklamním sloupu. Na tom v ulici Na příkopě však v době mého průzkumu nápis hlásal, že je zde obsazeno. Těžko říct, jestli v něm skutečně někdo byl či ne, marně jsem několik minut čekala, že z něj někdo vyjde. A nebyla jsem sama, kdo se ho snažil dobýt.

Použití těchto sloupových toalet stojí pět korun, děti do 10 let ho mohou používat jen v doprovodu dospělého, prostoru pro dvě osoby je tam však jen velmi málo. Rozhodně tu není možné trávit příliš dlouhou dobu, neboť se po 15 minutách od vstupu automaticky spustí čištění.

Nejste-li turista, který se orientuje pouze podle oněch dvou písmen či panáčků a chcete-li ušetřit, je možné vyhledat některou z veřejných budov. Nejblíže Můstku je asi Obvodní soud pro Prahu 1 na Ovocném trhu.

Není to ovšem vhodná volba v případě akutní potřeby, neboť vás u vchodu zbrzdí justiční stráž, která kontroluje, zda příchozí neukrývá zbraň.

Klasika na Uhelném trhu? Nenadchne, ale ani neurazí

Uhelný trh

Když už jsme si v redakci vybírali, kdo kam půjde veřejné WC otestovat, tak mi bylo jasné, že já se metru nebo fast foodům vyhnu a půjdu za klasikou. A kam za ní jít jinam, než na známé záchodky na Uhelném trhu?!

Dominantu „Uheláku“ si každý z nás určitě pamatuje ještě z dětství, ale málokdo už možná ví, jak to vypadá uvnitř nyní. A odpověď je jednoduchá: normálně. Tak, jak by si každý běžné záchodky představil. Pro nenáročného uživatele naprosto dostačující žádný šílený puch, žádné rozbité pisoáry, žádné „šrapnely“ mimo mísu, čistá umyvadla, dostatek mýdla i papírových ručníků.

Sice jsem poněkud zaskočil paní toaletářku dotazem na vypsání daňového dokladu, ale i toho jsem se bez problémů dočkal. Trochu jsme jen zaskočili kolemjdoucí či přímo návštěvníky WC, když jsme s fotografem pořizovali snímky.

Až v redakci jsem byl tedy upozorněn na tu velikou drahotu! Že prý ostatní byli za bůra, já to měl za dva…

Nejvíce záchodků na kilometr čtvereční?

I.P.Pavlova

Hned na úvod dobrá zpráva: Málokde je to tak snadné jako na I.P.Pavlova! Najít na nejvytíženější stanici metra a v jejím okolí toalety není žádná „bojovka“. Ba co víc, můžete si vybrat.

Přijedete tramvají, a pokud nepřehlédnete sloup s nápisem WC, za pět korun si můžete ulevit. Počítejte však s tím, že při nástupu vedle rušné křižovatky na kraji chodníku na vás budou zvědavě pohlížet někteří kolemjdoucí.

Větší „privát“ poskytují okolní fastfoody. Jak KFC tak McDonald's počítají s návštěvníky, kteří přišli „jen kvůli tomu jednomu“. Překvapí ale, že se liší v ceně: zatímco jeden si za použití toalety účtuje pětikorunu, druhý chce deset korun a je tak nejdražší v okolí. Tomu říkám konkurenční boj v praxi!

Staré časy vás ovanou v podchodu metra. Záchody za pětikorunu sice čistotou nevyčnívají, drží se v průměru, ale jako jediné nejsou automatizované. A protože paní toaletářka je mi sympatičtější než automat, jdu nakonec sem.

Třicet let chátrání

Anděl

Odskočit si na toaletu u pražského Anděla není velký problém. Nabízí se jak blízké nákupní centrum, tak sociální zařízení u východu z metra. Zatímco využití první možnosti ve výsledku nenadchne, ale ani neurazí (toalety jsou zde čisté a běžně vybavené), návštěva WC v podzemce je o poznání zajímavější.

Při vstupu zde na člověka doslova dýchne období dávno minulé, které já osobně znám jen z obrázků a vyprávění. Zažloutlé zdi, oprýskané cedule a všudypřítomný zápach levných čisticích prostředků, kterého se nezbavíte ani hodinu po odchodu.

K budoucí návštěvě pánské části veřejné toalety vás nebude lákat ani absence dnes už standardních pisoárů spokojit se musíte se žlábkem, kterým neustále protéká čistá voda. Řešení je to drahé, neestetické, ale ve chvíli největší nouze samozřejmě dostačující.

K hygieně není příliš co vytknout. Umyvadla jsou čistá a zásobníky na mýdlo pravidelně doplňované. Obstarožní sušák rukou fungoval, i když na minimální výkon.

Obsluha toalet se snaží, aby návštěvník svých pěti korun zase tolik nelitoval. S nefunkčním vybavením, nezájmem z vyšších míst a tím, že na modernizaci za posledních třicet let nešla skoro ani koruna, však paní za okénkem nic neudělá.

Může jen rezignovaně sedět a se sklopenýma očima novináři říct: „To snad asi ani nefoťte, vždyť je to ostuda…“

Za úlevou do gotického sklepení

Malá Strana

Pro znalce Malé Strany je to malebné místo, pro ostatní opomíjené, anebo docela neznámé. Ovšem musíme tam občas všichni, a proto i já sbírám odvahu a sestupuji po nějakých dvaceti schodech do sklepení. Nečeká mě tu však útulná vinárna, jichž je v této části Prahy více, ale veřejné záchodky.

Těsně pod schody má svoji kukaň toaletářka (vzpomněl jsem si na ten správný výraz) a na ní nápis „Použití 10 Kč.“ Lovím drobné, ale mám jen padesátikorunu.

„To je těžké, já tu drobné nemám,“ říká paní a počítá korunky na talířku. Snad si myslí, že jí nechám celou padesátku. Pak konečně udělá to, co se dělá obvykle sáhne do své peněženky a nějak dá ten zbytek na vrácení dohromady.

První nepříjemný dojem kdy nepočítám ty hrozné schody zaplaší interiér místností vyhrazených pánům: všude nové zařízení, automatické splachování, čisto, voňavo. Tak to je jiná káva, než kdysi. Ještě před nějakými dvaceti lety to tu sice bývalo větší, ale pánům musela stačit kachlíčkovaná stěna se žlábkem. Zato v rohu bylo vidět zbytky gotického oblouku sklepení.

Šplhání nahoru na ulici není příjemné, ale dá se snést, když si člověk odlehčil. Zaplať pán bůh za to. Další záchodky jsou totiž až v metru Malostranská na Klárově nebo na kraji Kinského zahrady ale to už je Smíchov. A bývaly pěkné po rekonstrukci v parku na Kampě. Už tam nejsou, prý se tam scházely „živly“. „Ale máme tu teď spoustu hospod, tak to zkuste tam,“ říká starý pán s hůlkou a se psem. Děkuji, momentálně nepotřebuji.

Touto možností ale musejí zpravidla vzít zavděk turisté, kteří přijíždějí do Karmelitské ulice podívat se na Pražské Jezulátko v kostele Panny Marie Vítězné. Často to bývají Španělé a ti se někdy po odchodu z kostela rozhlížejí po onom zařízení. Zřejmě tak hledají obdobu situace, kterou znají z domova ve Španělsku jsem u některých velkých kostelů veřejné záchodky viděl, stejně jako v Polsku. A v muslimském Tunisu jsou přímo uvnitř (!) katolického kostela.

Šla bych tam bez obav

Staroměstské nám.

Většinou jsem se snažila veřejným záchodkům vyhnout. O to větší bylo překvapení, když jsem zavítala na veřejná WC na Staroměstském náměstí. Jsou tu dvoje a jejich značení je tu docela dobré. Tedy pokud najdete počáteční ukazatel. Je sice na viditelném místě, a sice u Staroměstské věže, ale většina příchozích na náměstí dorazí z postranních ulic, kde ukazatelé nejsou. Směrovka vás zavede přes celé náměstí k budově Národní galerie. Zde už jsou ukazatelé po několika metrech.

Za vstupními dveřmi veřejných záchodků, na kterých je napsaná otevírací doba od 9.00 do 20.00, je tradiční okénko, kde sedí milá paní, která vybírá deset korun.

Záchody jsou ucházející a čisté, což mě mile překvapí. Do té doby, dokud se zhluboka nenadechnu. Typický zápach, který mám spojený s veřejnými záchodky, nepřebíjí ani osvěžovač vzduchu u umyvadla.

Druhé veřejné záchodky jsou v parku za Staroměstskou věží. Nacházejí se v prostoru příjemné zahrádky, která patří k přilehlé restauraci. Zázemí WC je stejně vybavené a čisté jako předchozí záchodky. Cena je rovněž stejná.

Ale mají dvě plus. Jednak za to, že si nemusíte zacpávat nos, když tam vejdete, jednak za to, že tu jsou nad umyvadly dvě velká zrcadla, což ocení především dámy. Otevírací doba je od 9.00 do 22.00.

Čistota a vůně

Hlavní nádraží

Naše hlavní dopravní tepna po rekonstrukci vskutku prokoukla, a to včetně toalet. Najdete je spolehlivě podle šipek, které jsou viditelně umístěny napříč halou i přilehlým pěším terminálem. Vchod je společný pro pány i dámy a dále se dělí prostřednictvím turniketů. Za použití WC dáte deset korun a dostane se vám luxusního a voňavého komfortu. Všechno je, jak má být. Kabinka je dostatečně velká a čistá, přítomný je i koš na odpadky. U vyleštěného umyvadla je dávkovač na mýdlo a nechybí ani papírové ručníky. Paní za kukaní je milá a usměvavá. Ochotně mi ukazuje i prostory bezbariérového wc a sprchy, jež jsou k mání za 40 korun. Pokud jste si zapomněli ručník, lze si ho za deset korun vypůjčit. Všechno se na první pohled leskne čistotou a to dokonce více než u spousty lidí doma. Navštívit zdejší toalety je proto vyloženě radost.

Nedalo mi to a zavítala jsem i na toalety blízkého Masarykova nádraží. Zdejší toalety není složité najít prostřednictvím dobře vyvinutého čichu. Ten nás s fotografem neomylně zavedl k místu, které bych doporučila opravdu až v krajní nouzi a v nebezpečí veřejného zneuctění. Jako skanzen reálného socialismu skvělé, jako zařízení, kde si člověk v roce 2012 potřebuje ulevit děsivé. Za pět korun dostanete odměřený příděl toaletního papíru. Kachlíčkované záchody jsou páchnoucí a ušmudlané, člověk se bojí čehokoliv dotknout. Umývadla jsou doplněna o mýdlo houpající se v plastikové síťce. Člověku se vybaví hygienické zázemí jako vystřižené ze seriálu Vyprávěj. Zážitek, který si nechám ráda ujít.

Se svými pracovnímizážitkyse redaktorkám Deníku svěřilapaní, která obsluhuje veřejné toalety:

Je to práce jako každá jiná

Práce obsluhy veřejných toalet je na první pohled velmi nevděčným povoláním. Vždyť kdo z nás si z ní nikdy neudělal legraci? Nepopulární a lidové označení „hajzlbába“ také o ledasčem svědčí.

Jenže práce toaletářky není žádná legrace. Nejen, že musejí samy uklízet WC po cizích lidech, ale občas se stávají i terčem útoků. „Jednu mou kolegyni dokonce napadla nějaká žena. Nechtěla zaplatit,“ svěřila se paní, která už třetím rokem pracuje za okénkem u toalet na Uhelném trhu.

Střídá se spolu s kolegyní na dvanáctihodinových směnách, ať je léto či zima. Když se ručička teploměru nachýlí či se přehoupne přes nulu, chodí zabalené do několika vrstev oblečení. Navzdory tomu, že mají k dispozici malá kamínka, kukaní to pořádně profukuje. Ony jsou však zvyklé a daleko více než rozmary počasí, je trápí někteří zákazníci.

Nechávají po sobě znečištěnou toaletu. „Mají pocit, že když to není doma, tak po sobě nemusejí uklízet. Zrovna dneska odešla paní z kabinky a nechala tam pohozený použitý toaletní papír. Nevydržela jsem to a zavolala na ni, že si něco zapomněla,“ popisuje toaletářka.

Největší potíž je prý s některými cizinci. Nejhorší znečišťovatelé veřejných toalet jsou podle paní Italové a Rusové.

„Na hygienu moc nedbají, je to opravdu síla“ stěžovala si na některé hosty. Po každém z nich kabinku pečlivě zkontroluje a v případě potřeby ji vyčistí.

„Když se sejde třeba dvacet žen za sebou, tak samozřejmě počkám, a pak to vezmu najednou. Ale záchody musejí být čisté neustále, stejně jako nesmí chybět mýdlo nebo papírové ručníky na utření,“ vyjmenovává své povinnosti.

Nejvíce ji těší, když si toho někdo všimne a pochválí její práci. „Vzpomínám si, že jeden Němec mi řekl, že je to „zupper“. Stejně jako nezapomenu na Italku, která volala „perfecto“ a dala mi čokoládu a pětieurovou bankovku. To mě moc zahřálo u srdce,“ svěřuje se sympatická paní. „Víte, je to práce jako každá jiná, a já jsem ráda, že ji mám,“ dodává na závěr.

Autor: Redakce

22.4.2012 VSTUP DO DISKUSE 0
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

20 metrů vysoká rozhledna s 98 schody má tvar trojbokého jehlanu. Vytvořena bude z přírodního dřeva, a to z akátu, dubu a modřínu. Konstrukci doplní ocelové prvky.

KRÁTCE: Doubravka vyroste do konce září

Ilustrační foto

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

Kde rodit? Dilema i pro Pražanky

Praha - Některým středočeským nemocnicím podstatně přibývají klientky z Prahy. Na druhou stranu jsou i velké pražské nemocnice cílem pro mnoho rodiček ze Středočeského kraje.

Pražská zoo se loučila s lachtanem Mamutem. Návštěvníkům představila jeho brášku

Praha /VIDEO/ - V pondělí měli návštěvníci Zoo Praha jednu z posledních příležitostí spatřit lachtana Mamuta, který v nejbližších dnech poputuje do nového domova v Německu. Jeho místo v expozici zaujme mládě, které se narodilo 26. května a lidé jej od tohoto pondělí mohou pravidelně vídat v bazénu v určený čas.

Jak reklamovat koupený dům či byt

Koupili jste si vysněný byt nebo dům a máte pocit, že je dokonalý? Prvotní nadšení z dobré koupě mohou však zanedlouho vystřídat starosti s vadami, které se projeví až po čase. Víte, jaká práva v takovém případě máte? A jak nejlépe postupovat, abyste o ně nepřišli?

Showman Robbie Williams zaměstnal manželku, tatínka i snoubence

/RECENZE, VIDEA, FOTOGALERIE/ Pro více než 50 tisíc fanoušků zpíval v nablýskané show zpěvák, bavič a tanečník. Pomyslnou tečku za letošními mega open airy udělal současný popový král Robbie Williams. Příjemným překvapením byla tentokrát i disco legenda Erasure, která rozhodně nebyla nutným zlem jako většina předkapel. Diváky příjemně "předvařila".

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení