V první fázi chce projekt zajistit vytvoření seznamu zemřelých z období totalitních režimů, kteří byli uloženi v neoznačených hrobech a zajistit vzorky DNA od jejich příbuzných, řekl dnes novinářům soudní znalec v oboru genetiky Daniel Vaněk. V dalších fázích projektu se plánuje archeologické ohledání pohřebišť, vyzvednutí ostatků, jejich antropologické ohledání a genetická identifikace. První fázi projektu jeho organizátoři financují z vlastních zdrojů.

Alej na úpatí Petřína.
Petřínská alej dostane jméno. Připomene oběti totality

Podařilo se dohledat jen zlomek ostatků zemřelých politických vězňů

Hromadná pohřebiště se nacházejí v Praze, Brně, Ostravě a ve Valdicích. Největší je na hřbitově v Ďáblicích, kde je ve společných hrobech uloženo patrně 2800 rakví. Jsou mezi nimi i ostatky parašutistů, kteří podnikli atentát na Heydricha, a podle historika Aleše Kýra také 137 popravených či zemřelých politických vězňů z poúnorového období.

Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu ve zprávě z loňského listopadu konstatoval, že se kvůli neúplné evidenci podařilo dohledat jen zlomek osudu ostatků zemřelých politických vězňů. V případě ďáblického hřbitova by podle úřadu exhumace těl odbojářů byly možné pouze možné pouze za podmínky, že se podaří získat dostatečné množství dokumentů, s jejichž pomocí bude možné určit místo pohřbění hledané osoby".

Někteří z účastníků pietní akce přivedli i své potomky.
Ďáblický hřbitov zavzpomínal na dětské oběti komunismu

Projekt "nebude tak úplně závislý na přístupu ministerstva obrany a dalších institucí", uvedl místopředseda Senátu a jeden z jeho podporovatelů projektu Jiří Šesták z klubu Starostů. Projekt má podporu nejen řady politiků včetně vicepremiéra Pavla Bělobrádka nebo ministra kultury Daniela Hermana (oba KDU-ČSL), ale i prezidentských kandidátů Jiřího Drahoše, Michala Horáčka a Marka Hilšera. K podporovatelům patří řady vědců, kulturních osobností a bývalých politických vězňů včetně Josefa a Zdenky Mašínových.