VYBERTE SI REGION

Profesor James Williamson: Architekt Hejduk s Palachem si byli podobní

Praha /ROZHOVOR/ - Inspirativní osobnost, revolucionář, poetik. Tak popisují přátelé a spolupracovníci slavného amerického architekta s českými kořeny Johna Hejduka. Sám se umístění svého díla na Alšovo nábřeží nedožil. Dohlédli na to jiní. Mezi nimi i architekt James Williamson, dlouholetý Hejdukův spolupracovník.

18.1.2016
SDÍLEJ:

Architekt James Williamson.Autor: DENÍK/Václava Burdová

Co pro profesora Williamsona znamenalo jejich přátelství a co pojilo Johna Hejduka s Janem Palachem a Václavem Havlem?

S Johnem Hejdukem jste dlouhodobě spolupracoval. Byli jste blízkými přáteli?

Začínali jsme jako spolupracovníci a posléze se z nás stali i přátelé. Vlastně více než to. Stali se z nás téměř rodinní příslušníci. Spřátelil jsem se s jeho ženou i s dcerou Renatou, která je tu dnes také. Pracovali jsme společně s Johnem na knize. Přátelství s ním pro mě znamenalo opravdu hodně, bylo důležitou součástí mého života.

O Johnu Hejdukovi se mluví jako o velmi inspirativní osobnosti. Jaký byl jako člověk podle vás?

Byl to přírodní živel. Měl mocnou, nezkrotnou a velmi tvůrčí duši. Svým způsobem byl revolucionářem. Jeho pohled na architekturu, způsob, jakým dal architektuře hluboce poetický rozměr byly revoluční.

Dá se říci, že svým způsobem inspiroval i vaši práci?

To rozhodně. Myslím, že má práce je ovlivněna naším přátelstvím. To, co jsem se od něj naučilo, formovalo můj vlastní pohled na architekturu.

John Hejduk psal básně, kreslil, velmi hluboce se zajímal o umění. Ovlivnil vás i v tomto směru?

Píši poezii a kratší novely, vždycky jsem je psal. V tomto směru mě neovlivnil, o psaní jsem se už zajímal. Tu myšlenku, že architektura se dá dělat skrze uměleckou tvorbu, jsem znal. Navštěvoval jsem jeho přednášky. On touto myšlenkou ovlivňoval ostatní, ovlivnil i mě. Později jsem se dostal přímo ke zdroji. Mé současné architektonické návrhy jsou stále spíše uměleckými pracemi, než technickými výtvory. Kreslím, maluji a vytvářím koláže. Z nich pak vznikají různé architektonické projekty.

Na tomto konkrétním projektu, na památníku Jana Palacha, jste se podílel celých třicet let.

Ano, začali jsme už před třiceti lety.

Hovořili jste spolu s Johnem Hejdukem často o tom, co vedlo Jana Palacha k jeho činu?

Samozřejmě. Johna Hejduka nevedla k vytvoření tohoto památníku pouze báseň Davida Shapiro. Hejduk se pohyboval mimo konvence, stál daleko od ostatních. Byl to člověk, který se odmítal účastnit záležitostí, které podle něj byly nepřijatelné. Právě tohle mají s Janem Palachem i Václavem Havlem společné. Tento projekt v sobě spojuje osobnost Johna Hejduka, oběť Jana Palacha a utrpení českého národa. S Johnem Hejdukem jsme probírali čin Jana Palacha ve spojitosti s celou řadou těchto aspektů.

Co říkáte na finální provedení památníku a jeho umístění na Alšově nábřeží? V minulých letech se mluvilo o několika dalších lokacích.

Když se poprvé začalo uvažovat o vzkříšení tohoto projektu, měl být umístěn na Palachově náměstí. Poté se začala probírat možnost památník umístit na dvůr ČVUT. Nakonec se podle mě našlo to nejlepší místo. Alšovo nábřeží je trochu klidnější. Uprostřed Palachova náměstí by byl památník možná až příliš na očích a obklopen příliš hustou dopravou. Zdejší místo je klidnější, tišší. Také jsme zde mohli pracovat s okolím a navodit vztah památníku s Pražským hradem. Když vstoupíte dovnitř památníku, průhledem nespatříte pouze Dům syna, ale zahledíte se přímo na Hrad. V opačném směru se památník orientuje směrem k Filosofické fakultě UK. Je zasazen mezi dominanty tohoto města.

Palacha připomínají Dům matky, Dům syna i báseňPomník byl odhalen za účasti rodiny autora pomníku amerického sochaře a architekta českého původu Johna Hejduka (1929–2000), amerického velvyslance v ČR Andrewa Shapira a pražské primátorky Adriany KrnáčovéTéměř půl století po sebeupálení Jana Palacha na protest proti letargii českého národa po sovětské okupaci byl v sobotu na Alšově nábřeží slavnostně odhalen pomník připomínající jeho čin. V mrazivém počasí zazněla připomínka Palachova odkazu a významu jeho objeti i báseň amerického autora Davida Shapiro, kterou na Palachovu počest napsal v roce 1969.

Právě Shapirova báseň, která je součástí instalace, se stala inspirací pro architekta Johna Hejduka, autora Palachova památníku. Slavnostního ceremoniálu se vedle Davida Shapiro zúčastnila také dcera významného amerického architekta s českými kořeny Renata Hejduk. „Má pro mě velký osobní význam, že můj otec pracoval na tomto památníku, který představuje boj za svobodu," uvedla.

Během slavnostního ceremoniálu promluvila řada významných hostů jako bývalý rektor Univerzity Karlovy v Praze, senátor Václav Hampl, americký velvyslanec Andrew Schapiro. Děkanka Filosofické fakulty UK Mirjam Friedová upozornila na současný rozměr Palachova odkazu. Ten podle ní naplňují například studenti, kteří odjeli dobrovolně pomáhat do uprchlických táborů. „Není možné vzpomínat na Palacha a zároveň odpírat pomoc potřebným," uvedla Friedová.

Dva kovové objekty nazvané Dům Syna a Dům matky jsou již třetí instalací tohoto projektu. Dřevěnou verzi daroval Hejduk v roce 1991 Václavu Havlovi a československému lidu.

Čtěte také: V Praze byl odhalen staronový pomník Jana Palacha

Autor: Václava Burdová

18.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Vyvěšení trenýrek na Hradě není podle soudu trestným činem

Praha - Vyvěšení červených trenýrek na Hradě skupinou Ztohoven nebylo podle soudu trestným činem. Obvodní soud pro Prahu 1 ve středu chtěl případ postoupit Obvodnímu úřadu Prahy 1, aby rozhodl, zda se jednalo o přestupek. Státní zástupkyně ale na místě podala proti rozhodnutí stížnost. Případem se proto bude zabývat městský soud. Podle soudkyně obvodního soudu se umělci nedopustili ani krádeže, ani výtržnictví. Filipu Crhákovi, Matěji Hájkovi a Davidu Honsovi hrozily za krádež, poškozování cizí věci a výtržnictví až tři roky vězení.

Praha 7 se dohodla s Lordship na podobě domu v Holešovicích

Praha - Radnice Prahy 7 se domluvila s firmou Lordship na podobě nákupního centra Holešovický trojúhelník na pozemku mezi ulicemi Veletržní, Strojnická a U Studánky. Novinářům to ve středu řekli starosta Jan Čižinský (KDU-ČSL/Trojkoalice) a šéf investora projektu, firmy Lordship, Václav Matoušek. Budova bude oproti původnímu návrhu nižší, změní se fasáda a bude dodržovat takzvané uliční čáry. V podzemí budou parkovací místa vyčleněna pro obyvatele Prahy 7. Budova by mohla být hotova v roce 2018.

Hlas Václava Havla v Praze chybí. Byl sporný, ale potřebný

Praha /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ - Zvoník od sv. Havla a iniciátor projektu „Zvon Václav" Ondřej Boháč zvoní v pražských kostelích už od čtrnácti let. Prázdná stolice v kostele sv. Havla ho dráždila už dlouho. Chtěl do ní vrátit zvon Václav, který zde býval. Souhra jmen navíc přímo vybízela k tomu, aby byl zasvěcen Václavu Havlovi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies