VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pražské vodárenské věže chátrají i kvetou

Praha - Ze čtyř nejstarších, které jsou v samém centru města, je v současné době dobře postaráno pouze o dvě.

3.8.2008
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Vršovická vodárnaFoto: archiv Deníku

Ač byly stavěny kvůli vodě, životodárná tekutina jimi už dávno neproudí. Pražské vodárenské věže již svému původnímu účelu dávno neslouží. Z některých se staly byty či kanceláře, což je ten lepší případ. Několik architektonických skvostů ale stranou zájmu chátrá.

Už více než 30 let uběhlo od doby, kdy poslední z tradičních pražských věžových vodojemů přestal sloužit původnímu účelu. „Krátce po zprovoznění vodárny Želivka ukončila v roce 1975 provoz věž Zelená liška v Michli, dnes již jako vodojem neslouží žádná,“ objasnil ředitel vodárenského muzea v Praze Jaroslav Jásek.

Smutný osud

Jejich osud je mnohdy velmi smutný. Ze čtyř nejstarších vodáren, které jsou v centru města, je dnes dobře postaráno pouze o dvě. Staroměstská vodárenská věž u Karlova Mostu slouží jako klub techniků a muzeum Bedřicha Smetany, ta malostranská neboli Petržílkovská v sobě ukrývá kanceláře.

Šítkovská věž u Mánesa se již přes pět let opravuje, magistrát váhá s finančními granty na restaurování věže a její budoucnost je stále nejistá. Vlastníkem je Nadace Českého fondu umění, která by po dokončení oprav ráda věž zpřístupnila veřejnosti. Kdy k tomu ale dojde, zatím není jisté.

Muzeum strašidel?

Podobně nejistý je i osud Novomlýnské vodárenské věže u Štefánikova mostu. Věž spravuje Pražská informační služba (PIS), která má v plánu po celkové opravě zchátralého objektu otevřít uvnitř muzeum strašidel. Nákladná rekonstrukce stavby z pískovcových kvádrů ovšem může trvat velmi dlouho. „Pískovec je velmi poškozený, je nutné vyměnit některé kameny, “ uvedla mluvčí PIS Dagmar Houbová.

Také některé novější vodárny jsou ve velmi špatném technickém stavu. Právě zmiňovaná Vršovická vodárna na Zelené lišce, kterou před 101 lety postavil architekt Jan Kotěra, již dlouhá léta chátrá a lidé do ní nemají přístup. Památkově chráněná věž doplácí na obecný problém těchto staveb: investoři do nich nechtějí dávat peníze, protože je není k čemu využít.

„Většinou je to úzký prostor, uvnitř točité schody, tři roury a nahoře vodní nádrž,“ popisuje nepříliš prostorný interiér věží Jásek. „Proto je jeho využití složité. Například v Hamburku udělali z vodárenské věže hotel, ale ta měla daleko větší průměr než ty pražské,“ řekl Jásek.

Z věže bude byt

Jeden soukromý investor se ale do přestavby historického vodojemu v Praze přeci pustil. Majitel firmy Little Las Vegas Martin Sluka si staví ze secesní vodárenské věže v Libni luxusní mezonetový byt.

Velká rekonstrukce interiéru památkově chráněného objektu z roku 1904 prý památkářům nevadí. „Vodárna investici potřebovala, my dohlédneme na to, aby všechny práce probíhaly v souladu s námi schváleným plánem,“ prohlásil ředitel památkového odboru magistrátu Jan Kněžínek.

Vedle věže postaví investor také bazén, tenisový kurt, garáže a wellness centrum. Podle projektu se tyto doplňky mají skrýt pod zem a památku tak nenaruší.

Libeňská vodárna není první vodní věží, která bude sloužit k bydlení. Dlouhá léta již jsou byty ve věži na Vinohradech. Další ze slavných vodojemů pražské minulosti, věž na Letné, slouží jako čajovna a dětská klubovna. Poslední z velkých vodárenských věží je součástí holešovické tržnice.

Vodojemy bývaly také na nádražích i ve věznici

Městské věžové vodojemy už sice dávno nefungují, některé věže či jiná výšková čerpací zařízení v Praze ovšem vodu stále čerpají či ještě nedávno čerpala. „Vedle městských vodojemů existuje celá řada věží, které zajišťovaly či zajišťují vodu pro privátní účely,“ řekl ředitel vodárenského muzea Jaroslav Jásek.

Známá je například vodárenská věž firmy Avia, vodojem v Uhříněvsi nebo Kobylisích či věž v areálu bohnické psychiatrické léčebny. Další z vodojemů sloužily železnici k napájení parních lokomotiv vodou. „Ty dneska berou za své jeden po druhém, moc jich v Praze nezbývá,“ litoval Jásek.

Voda z komína

Specifickými zařízeními jsou komínové vodojemy, nádrže připevněné k vysokým továrním komínům. Ač jde mnohdy o technické památky, většina z nich už uvolnila místo novým stavbám. „Jeden před pár lety zbořili v areálu bývalé ČKD,“ potvrdil Jásek. Na území metropole jich zbývá jen několik, například v někdejší továrně Praga v Kolbenově ulici či v areálu ruzyňské věznice.

Jedna z vodárenských věží je však dodnes pro město velmi důležitá. Vodojem na vrchu Děvíně v Radlicích postavili v letech 1977–1980 podle návrhu autora slavného ještědského vysílače Karla Hubáčka. „Není to ale klasický vodojem, ale vyrovnávací věž,“ upozorňuje na rozdíl Jásek. Děvínská věž má za úkol vyrovnávat tlak ve vodovodním potrubí, aby při přetížení nepraskalo.

První vodovod byl v Praze postaven už za Karla IV.

Historie pražských vodojemů sahá až do poloviny 14. století. Tehdy stavbou Staroměstské vodárny začal provoz prvního veřejného vodovodu.

První vodovody v karolinské Praze měly formu otevřených koryt či vodovodních řadů vyrobených z různých materiálů, od dřeva přes kámen či pálenou hlínu až po olovo.Vodní přivaděče fungovaly na principu samospádu, čili využívaly gravitační síly a nepotřebovaly čerpací techniku.

Vodovody byly soukromé

Vodovody pro Pražský hrad, Vyšehrad, Strahovský klášter či Zbraslavský klášter byly soukromé a zpočátku veřejnosti nesloužily. Výhradně městu začal sloužit až novoměstský vodovod v druhé polovině 14. století. Nárůst počtu obyvatel Prahy i větší nároky na hygienu vedly k velkému rozmachu vodárenství.

V průběhu novověku vyrůstaly nové vodní věže, jinde se využívaly pro umístění nadzemních nádrží části opevnění, často se stavěly další gravitační vodovody. Řada těchto zajímavých staveb sloužila až do 19. století.

Většina moderních vodárenských věží vznikla až s dalším pokrokem techniky na konci 19. století. Většina z nich stojí dodnes, ale Prahu již vodou zásobují moderní vodárny Káraný a Želivka, v případě potřeby i Podolská vodárna.

Autor: Petr Kupec

3.8.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nový přístřešek v tramvajové zastávce Nad Havlem
2

Nad Havlem chtěli lidé budku u zastávky, jejich úsilí mělo úspěch

Miloš Zeman a Karel Srp starší. Ilustrační foto.
5

Dle očekávání: Karel Srp v radě ÚSTR nezasedne. Kvůli členství v KSČ

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Co je pro někoho stará veteš, jinému poslouží. Zaklínadlo zní: Re-Use

Praha – Pomoci vdechnout nový život starým věcem mají takzvaná Re-Use centra, která umožní nacházet uplatnění pro starší, avšak stále funkční či využitelné předměty. Ty by jinak kvůli své nemodernosti skončily v odpadu. Po vzoru Vídně nebo třeba Budapešti začíná magistrát hledat vhodné prostory pro spuštění pilotního projektu – dobře dostupnou krytou halu. Či více hal: buď pro otevření hlavního Re-Use centra, nebo několika center menších.

Na ozdravné pobyty pro děti ze smogových oblastí půjde 40 milionů

Praha - Na ozdravné pobyty dětí, žijících ve smogových oblastech, půjde 40 milionů korun z Národního programu Životní prostředí. Žádat o ně mohou školy, školky a nově i dětské skupiny, a to od 4. září. Oproti dřívějším dotacím je nyní podmínkou, aby byl pobyt spojený s ekologickou výchovou. V dnešní tiskové zprávě to sdělilo ministerstvo životního prostředí.

Ztraceným lidem v lesích pomohou záchranné tabulky

Praha - Body záchrany. Tak se jmenují destičky se speciálním kódem, s jehož pomocí hasiči či záchranáři lehce lokalizují člověka v nouzi. V pražských lesích jich nově přibylo 29.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení