Telegramy, dopisy, dokumenty, ale i fotografie, svačiny či drobné předměty přepravovala léta v metropoli unikátní síť potrubní pošty. Dnes je to 110 let, co začala sloužit veřejnosti.
V Londýně byla první
Princip přenášení předmětů pomocí stlačeného vzduchu vynalezl Denis Papin v 18. století. První pneumatickou potrubní poštu vybudovali v Londýně v roce 1853.
„Princip je jednoduchý, stačí potrubí, vzduchotěsné pouzdro a kompresor. Přenos zprávy probíhal tak, že na straně odesílatele dmychadlo foukalo vzduch, který před sebou tlačil kapsli s dopisem k adresátovi,“ řekl Vlastimil Sršeň z firmy Telefónica O2, která pražskou potrubní poštu provozovala.
Červené schránky po celé metropoli
V roce 1887 dorazila rychlá pneumatická pošta i do Prahy. Ministerstvo pošt a telegrafu ji zkoušelo pro služební účely celých 12 let. Plný provoz s přepravou telegramů a zásilek začal fungovat 4. března 1899.
Jak potrubní pošta funguje?
Ocelové roury potrubí mají vnitřní průměr 65 milimetrů, hliníkové pouzdro má vnější průměr 50 milimetrů a délku 215 milimetrů. Pracovní tlak vzduchu v potrubí je 0,4 až 0,6 atmosfér.V jednom pouzdře šlo přepravovat náklad o hmotnosti až 3kg a mohlo se pohybovat rychlostí až 36 km/h.
Celková délka potrubí, které je skryto přibližně jeden metr pod úrovní terénu, je úctyhodných 55 kilometrů.
Pražská potrubní pošta měla v ulicích vlastní nápadně červeně natřené poštovní schránky, jejichž obsah byl každých 20 minut vybírán a rozesílán. První linky spojovaly hlavní poštu v Jindřišské ulici s poštovním úřadem na Malém náměstí, který sídlil v domě U Rottů, a s telegrafním úřadem na Malé Straně.
Potrubí vede třemi mosty
Do sítě byla v roce 1901 zapojena pošta na Královských Vinohradech, v roce 1920 pošta na Pražském hradě a v roce 1925 poštovní úřad na Smíchově. Sít potrubní pošty byla postupně rozšiřována o další pošty a 14 soukromých účastníku, zejména bank. Systém využívala i Česká tisková kancelář pro rozesílání zpráv a fotografií do redakcí deníků.
Do současné podoby a rozsahu byla potrubní pošta dobudována v letech 1927 až 1932. Má hvězdicovité uspořádání, z ústředny se paprskovitě rozbíhají jednotlivé trasy. Potrubí prochází i třemi pražskými mosty, Legií, Mánesovým a Hlávkovým.
Zkáza velké vody
Pražskou potrubní poštu má na starosti Telefonica O2, což je dáno tradicí, neboť vždy patřila k telegrafní, dnes telekomunikační technologii. Její služby využívalo ještě na konci 20. století přes dvacet firem, některé banky i Česká pošta.
„Nyní již není síť aktivně využívána, je pouze udržována v provozuschopném stavu. To trvá od roku 2002, kdy byla během povodní zatopena. Strojní část sítě byla postupně zprovozněna, ale nedošlo k celkové prověrce všech vedení,“ popisuje situaci mluvčí Telefonicy O2 Martin Žabka. Podle něj Telefónica O2 zvažuje možnosti dalšího využití sítě.
Nemocniční pošta v Motole
Do vlastní potrubní pošty rády investují velké sklady, banky, nemocnice nebo supermarkety. Příkladem může být nemocnice v Motole, její potrubní pošta je řízena počítačem, páky a ventily nahradily LCD displeje a membránové klávesnice. S její pomocí se mezi odděleními nemocnice přepravují rentgenové snímky, operační dokumenty i vzorky krve.