Aktuální rozhodnutí ministerstva spravedlnosti o kompenzaci nemajetkové újmy navazuje na loňský výrok Ústavního soudu ČR, podle něhož byla tehdy ještě Dupová neoprávněně držena za mřížemi. To bylo před dvěma roky; konkrétně od 19. července 2010 do 27. prosince. Ústavní soudci vyhověli její stížnosti, když poukazovala na fakt, že rozhodnutí o prodloužení pobytu za mřížemi přijal soud nezákonně. Celkově tato aktivistka strávila v cele déle než rok – vazba na ni byla uvalena po zadržení v říjnu 2009.

Mladou ženu, považovanou za jednu z vůdčích postav české ultrapravicové scény, nezákonně držel ve vazbě Městský soud v Praze. Ústavní soud napadl jeho odůvodnění, podle něhož aktivistce přitížilo, že si dopisovala s dalšími lidmi vystupujícími jako příznivci krajní pravice. Ústavní soudci ale takový argument použitý při rozhodnutí o prodloužení vazby odmítli. Vedení korespondence není nic nezákonného – a toto právo nelze nikomu bezdůvodně upírat. Městský soud se nezajímal o obsah dopisů; spokojil se s konstatováním, že adresáti i pisatelé mají punc extrémistů. Vazební rozhodnutí s tímto argumentem by přitom mělo opodstatnění jedině v případě, kdyby obsahem korespondence byla příprava trestného činu.

Spáchaný zločin? Soud žádný neodhalil

Problematické je v případě Michaely Rodové-Dupové nejen její věznění, ale z pohledu paragrafů vyznívá zvláštně i samotná kauza, v níž byla (a stále ještě je) trestně stíhána. V jejím rámci bylo z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka obžalováno celkem osm lidí. Bublina údajné propagace neonacismu a pořádání extremistických akcí ale splaskla letos 17. října – po vlekoucím se soudním jednání, kdy si kauzu postupně předávaly tři trestní senáty. Všech osm osob Obvodní soud pro Prahu 1 zprostil obžaloby. Pro nedostatek důkazů – přičemž soudkyně Dana Šindelářová se důrazně ohradila proti detektivům z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, kteří případ vyšetřovali. Podle soudu poslali obžalované pro skutky, u nichž nelze prokázat spáchání trestných činů.

Kauza se soudu jeví jako zpackaná a obžaloba podložená zcela nedostačujícími důkazy. „Práce kvapná – málo platná," prohlásila soudkyně na adresu elitních kriminalistů. Jimi dodané důkazy prý u soudu neměly šanci obstát, i kdyby advokáti za své klienty vůbec nebojovali. A dokonce i kdyby na svou obhajobu nic neřekli ani samotní obžalovaní.

Případ ale není uzavřen. Ještě se jím bude zabývat odvolací senát Městského soudu v Praze. Státní zástupkyně Zdeňka Galková podala odvolání bezprostředně po vynesení verdiktu. Pokud by odvolací senát zprošťující verdikt pravomocně potvrdil, lze očekávat další spory týkající se zákonnosti uvalení vazby i policejních zákrokůz října 2009.

Údajné prohřešky Michaely Rodové-Dupové

4. prosince 2008 se v centru Prahy měla zapojit vylepování samolepek propagujících právně neexistující hnutí Národní odpor, údajně sdružující české neonacisty – společně s dalšími lidmi spjatými s rozpuštěnou Dělnickou stranou Patrikem Vondrákem, Petrem Fryčem, Richardem Langem a Filipem Vávrou

V roce 2009 se měla podílet na organizování shromáždění v Jihlavě, svolaného na 6. červen údajně k poctě vojáků německého wehrmachtu padlých za druhé světové války a vzdání cti příslušníkům SS. Akci, oficiálně ohlášenou jako vzpomínkový pochod k uctění obětí druhé světové války, hned po jejím začátku ukončil zástupce magistrátu. Vedle Rodové byli za její organizování stíháni Vondrák s Langem známí už z předchozího případu a dále Milan Hroch, Martin Václavek a Daniel Zavadil

V únoru 2009 měla v Srbech na Kladensku pořádat koncert ultrapravicových kapel pro příznivce white power (= bílá síla) music

Měla organizovat vytvoření a zprovoznění webových stránek Resistance Women Unity – údajné ženské sekce Národního odporu