Téměř tisíc fotografií představuje archiv Pražské Dvojky, která byla založená už v roce 1913. Obrázky představují pestré dění i zajímavý vývoj skautského oddílu od předválečných let až po současnost.

Historie nejstaršího skautského oddílu

Vedoucí střediska Jiří Vitinger považuje za dobrý nápad, že zpřístupnili archiv i veřejnosti. „Když už se tam podařilo všechny fotografie shromáždit, tak by bylo škoda, kdybychom je neukázali," přemýšlel Jiří Vitinger, zvaný Sumec. Výstava tak sdružila všechny současné i bývalé členy, kteří se jinak pravidelně potkávají vždycky 13. ledna.

Pražská Dvojka je nejstarším skautským oddílem v republice, který vznikl spojením družin Kamzíků a Jelenů. První tábor měli u Pelíškova mostu na Sázavě, kde si poprvé vyzkoušeli stanové podsady.

V roce 1914 po vypuknutí první světové války se oddíl zapojil do prací v Červeném kříži a pořádal ukázky skautského táboření. Po skončení války byl vedoucím Prokop Drtina, právník a pozdější ministr spravedlnosti.

Do vedení Dvojky se v roce 1927 dostal spisovatel Jaroslav Foglar, který měl přezdívku Jestřáb. Jeho přičiněným se rozrostla činnost oddílu. Budují klubovny a tábory, pořádají náročné dobrodružné výpravy, odehrávají první hry v uličkách staré Prahy. Tábory dostávají své názvy, zavádí se bodovací systém a vznikají dlouhodobé hry. Oddílová tábořiště získávají jména a plní se Modrý život podle knihy Přístav volá.

Tím, že se Jaroslav Foglar řídil i podle svých knih, tak se oddíl lišil od ostatních, které byly organizovány v celorepublikovém svazu. Ve vedení nakonec setrval dlouhých šedesát let. Jeho tradice pokračuje ve Dvojce, i když jeho typické bobříky dnes už skauti nedrží.

Stále udržují Foglarovu tradici

„Existuje tu určitá tradice. Chodíme na podobná místa, hrajeme stejné hry a dodržujeme myšlenku skautingu. Snažíme se ale také přizpůsobit se novým technikám," vysvětlil Jiří Vitinger. Chlapci  z oddílu tak například točili a stříhali video.

Když oddíl zakázali nacisté, fungovali skrytě. Po nástupu komunismu byli rozpuštěni a fungovali jako modelářská hlídka Aeroklubu nebo pod Sokolem. Na konci 50. let přijímají název Hoši od Bobří řeky a pořádají tábory ve Vysokých Tatrách.

S výjimkou krátkého obnovení Junáka v roce 1968 se Dvojka mohla naplno přihlásit ke skautingu až po Sametové revoluci. Od roku 1992 táboří v Novohradských horách a funguje s dalšími oddíly ve skautském středisku Dvojka Praha.

Místo zmíněných Foglarových bobříků dnes skauti dodržují zkoušku tří orlích per. Jde o etapovou zkoušku, která je rozdělená na tři části po 24 hodinách. „První den se musí být o hladu, pak mlčet a nakonec být o samotě. Hlad se dá celkem zvládnout, ale s tím mluvením je to horší," vysvětluje Jiří Vitinger, protože většina skautů neuspěje. Stačí jenom, aby mu kamarád podal sirky a on zdvořile odpověděl děkuji. Nicméně všechny úkoly jsou nastaveny tak, aby je všechny děti zvládli v pořádku.

Na výstavě se setkaly dva kurátorské výběry, které sestavili členové surrealistické skupiny Nadace R.V. Blažek a Milan Žaloudek, který je dlouholetým členem a bývalým vedoucím Pražské Dvojky. Návštěvníci se mohou těšit na historickou i výtvarnou hodnotu snímků.

Výstavu Stoleté album pořádá skautské středisko Dvojka Praha za podpory Skautského institutu a Nadačního fondu Rychlé šípy Jaroslava Foglara. Fotografie budou  v Café Lajka zpřístupněny až do 13. ledna příštího roku.