Stavba nové linky vyjde na 5,8 miliardy korun, dalších 200 milionů bude stát zkušební provoz v prvním roce jejího fungování. Investorem jsou Praha a městská Pražská vodohospodářská společnost. Veškeré náklady půjdou z městské pokladny, evropské peníze se magistrátu získat nepodařilo. Podle radní pro životní prostředí Jany Plamínkové se Praha stále pokouší najít dodatečné finanční zdroje.

Průběh stavby podle Plamínkové ovlivní okolí Císařského ostrova jen minimálně. „Čtyři pětiny vytěžené zeminy se budou odvážet po vodě na skládku u Mělníka, po silnici tedy bude jezdit opravdu jenom několik aut denně," vysvětlila. V místě stavby probíhaly už před zahájením některé přípravné práce.

Problémem, kvůli kterému musí Praha do čistírny investovat miliardy, je množství dusíku ve vyčištěné vodě. Podle přijaté evropské regulace by nemělo přesáhnout deset miligramů na litr vody, v současnosti se však ÚČOV pohybuje na hodnotách 15 až 20 miligramů. „Stát se zavázal, že celá republika bude takzvanou citlivou oblastí, jinak bychom mohli čistit na 20 miligramů. Nechtěli jsme ale, aby špinavá voda chodila od nás do Německa, jsme vlastně takovým evropským rozvodím," uvedla k tomu radní pro životní prostředí Jana Plamínková.

Protahováním začátku stavby Praha riskovala, že jí inspekce ministerstva životního prostředí udělí pokutu ve výši až milionu korun denně. Ministerstvo Praze udělilo výjimku do konce roku 2017, stavba nové vodní linky však bude trvat třicet měsíců a ani po jejím vybudování se Praha do limitů nevejde. „Nová vodní linka situaci zlepší, ale abychom plnili limity, bude potřeba ještě zrekonstruovat starou linku," vysvětlila Plamínková. Praha by se však podle ní i tak měla vyhnout sankcím, protože dohlížející orgány uvidí jasnou snahu ze strany města k napravení situace.

Troja chce přístup pro veřejnost

Nová vodní linka bude celá zastřešená a celková plocha její střechy bude činit pět a půl hektaru. V budoucnu se proto se střechou počítá nikoliv jako s pouhým průmyslovým areálem, skrytým za plotem, ale jako s volně přístupnou plochou, která by měla zapadat do celkové koncepce ostrova.

Císařský ostrov by totiž v blízké budoucnosti měl projít komplexní proměnou, která by z něj měla udělat přívětivější místo pro veřejnost. V současnosti je i kvůli přítomnosti čistírny celý ostrov z velké části zarostlý, zanedbaný a pro veřejnost nepřístupný. Institut plánování a rozvoje (IPR) proto na jaře vypsal soutěž, ve které týmy architektů, krajinářů a dopravních expertů soutěžily o nejlepší projekt revitalizace ostrova.

Nová vodní linka představuje stěžejní součást plánů na novou úpravu celé lokality. Ty jsou momentálně v přípravné fázi a mohly by zasáhnout i do začínající stavby. Projekt, který v červnu IPR vybral jako model pro přípravu finálního řešení, totiž počítá například s tím, že vodní linka nebude zasypaná zeminou. To však jde proti plánům dodavatelských firem, které chtějí celou stavbu přikrýt hlínou.

Ke stavbě nové vodní linky má výhrady vedení Troji, podle kterého má projekt rezervy z hlediska veřejné přístupnosti ostrova. „Před rokem jsme napsali soupis připomínek, protože návrh úplně nezohledňoval naše požadavky, třeba aby plocha byla veřejně přístupná," uvedl místostarosta Troji Tomáš Drdácký s tím, že stavba zabírá asi osm hektarů uprostřed ostrova, takže je podle něj zásadní, aby co nejméně omezovala jeho prostupnost pro pěší a cyklisty.

Návrh úprav nové vodní linky

Tým, který připravil vítěznou studii revitalizace ostrova, podle Drdáckého v současnosti připravuje návrh úprav nové vodní linky, který by měl odevzdat do konce října. „Teď se řeší, jestli bude jejich návrh proveditelný. Bude záležet, jak se k tomu postaví město, investor a zhotovitel," doplnil s tím, že město přislíbilo, že v průběhu stavby bude možné provést na nové vodní lince dílčí úpravy.

Podle slov Plamínkové je však velmi obtížné v současné fázi ze strany města na projektu něco měnit a záleží spíš na vstřícnosti ze strany dodavatelských firem.

Důvodem je fakt, že celá stavba probíhá ve speciálním režimu, který se nazývá Žlutý FIDIC. U nás zatím nepříliš častý způsob zadávání zakázek v praxi znamená, že hlavní dodavatel stavby zároveň připravuje projektovou dokumentaci. Zadavatel, v tomto případě město, dodá jenom základní zadání, jako je účel stavby, její rozsah a podobně.

Dodavatel tak nese zodpovědnost za dokončení v termínu a dodržení rozpočtu; výhodou je, že si nemůže účtovat žádné vícepráce. Nevýhodou je naopak to, že město nemá příliš páky k tomu, nějak výrazně do podoby stavby zasáhnout.

Čtěte také: Pohledem Miroslava Bobka:  Budoucnost pro Císařský ostrov, naděje pro zoo