Dům v přírodní rezervaci bude menší

Zhruba osmdesát obyvatel Prahy 4 se včera dostavilo na zasedání svého zastupitelstva. Se zásadním cílem. Zcela stopnout výstavbu bytového domu v přírodní rezervaci Podolský profil na Kavčích horách a obytného souboru ve starém Braníku.

Nepovedlo se ani jedno. Přesto občané jisté dílčí úspěchy zaznamenali. Rozhodování předcházela vášnivá debata mezi politiky a zástupci veřejnosti.

Dům na Kavčích horách bude z vůle zastupitelů nikoliv pětipatrový, jak by si přál developer, nýbrž „jen“ dvoupatrový, vysoký deset metrů.

Komplex čtyř sedmipatrových domů o 415 bytech a 3000 metrech čtverečních komerční plochy v Braníku musí „změnit tvář.“ Zastupitelé totiž nesouhlasili s předkládanou podobou projektu.

Diskuse na téma Kavčí hory se táhla zhruba dvě hodiny. Návrhy obyvatel Prahy 4 i opozice na úplné zamítnutí stavby investora Prominecon Group však padly pod stůl. Respektive se o nich vůbec nehlasovalo.

Věc půjde k soudu

„I nadále odmítáme jakoukoliv výstavbu v přírodní rezervaci. Dnes se ukázalo, že záležitost může rozhodnout jedině soud. A my se na něj obrátíme,“ zhodnotil Jaroslav Trubka, správce bývalého zahradnictví na Kavčích horách, který před více než rokem na kauzu upozornil.

Podle starosty Prahy 4 Pavla Horálka (ODS) ale radnice udělala mnoho pro to, aby případná zástavba na Kavčích horách co nejméně poškozovala okolí. „Ve smlouvě o směně pozemků na Kavčích horách za pozemky v Parku Družba jsme si vymínili to, že jakékoliv stavební práce podléhající stavebnímu povolení musí být schváleny městskou částí,“ ujistil Horálek. Je podle něj možné od smlouvy odstoupit, ale údajně by to bylo pro radnici nevýhodné. Horálek navrhoval raději regulovat zástavbu a odstoupit v případě, že by investor podmínky neplnil.

„V případě odstoupení by investor zaplatil Praze 4 jeden milion korun,“ doplnil mluvčí radnice Prahy 4 Michal Sochor.

Opoziční zastupitelé navrhovali větší omezení chystané zástavby i úplné odmítnutí stavby. Zastupitelka Iva Kotvová (SZ) žádala, aby byla maximální výška budovy místo deseti metrů jen sedm. Chtěla také snížit maximální zastavěnost pozemku z 30 na 20 procent. Koaliční zastupitelé ale o jejím návrhu ani nehlasovali. Stejně tak se postavili i k návrhu zastupitele Petra Štěpánka (SZ) na zamítnutí stavby a odstoupení od smlouvy na směnu pozemků.

Desítky lidí proti

Proti zástavbě na zasedání zastupitelstva protestoval mimo jiné také bezprostřední soused budoucí bytovky Vavřinec Bodenlos.

„Podle mého názoru zastupitelé chytrou formulací nakonec umožní pětipatrový záměr. Stačí upravit stávající terén a zasadit do terénu tři patra navíc. Je mi to líto. Zničí tím unikátní místo,“ reaguje Bodenlos. Byl jedním

z těch, kteří proti plánu developera podepsali petici. Celkem se k ní připojilo 1200 lidí.

Podle obyvatelky Heleny Květové i některých opozičních zastupitelů byla směna pozemků nevýhodná a radnice tím přišla minimálně o 30 milionů korun. „Směnu schválili všichni zastupitelé

v minulém volebním období až na jednoho. Včetně zastupitelů za Stranu zelených, kteří proti zástavbě nyní protestují,“ zdůraznil v zákulisí Sochor.

„Měli jsme k dispozici znalecký posudek, podle kterého měly pozemky na Kavčích horách přibližně stejnou hodnotu, jako ty v parku Družba na Pankráci. Relevanci posudku jsem předali k přezkoumání,“ dodal Horálek.

Sídliště v Braníku má problém

O něco lépe na včerejším zastupitelstvu dopadli obyvatelé Braníka, protestující proti zamýšlenému Obytnému souboru Braník.

„Zničil by tvář starého Braníka, zhoršil by životní prostředí jeho obyvatel, ohrozil by nedalekou mateřskou školku. Jen několik dní stačilo k tomu, aby se pod petici proti výstavbě podepsalo několik stovek lidí,“ shrnula Adéla Gjuričová z občanského sdružení Náš Braník.

„Lokalita starého Braníka v ohybu Jižní spojky je již nyní nadlimitně zatížená hlukem a exhalacemi. Není možné ji zatížit ještě víc nákladní stavební dopravou,“ upozornila zastupitelka Prahy 4 Alžběta Reichertová (SZ).

„Doporučili jsme podrobit projekt studii dopadů na životní prostředí. Za samosprávu však můžeme prosadit pouze regulaci,“ konstatoval starosta Horálek na fóru.

„Nejvíce nám vadí, že bylo minulou radou městské části doporučeno navýšení koeficientu zastavěnosti. Doporučujeme nejprve provést studii dopadů na životní prostředí a až poté rozhodovat o navýšení koeficientu zastavěnosti,“ požádal zastupitele David Borecký z občanského sdružení Náš Braník.

Osud obytného souboru Braník je i po včerejším jednání zastupitelů nejasný. Po dlouhé diskusi odmítli jeho předkládanou podobu.

Zdůvodněno to bylo nedávným rozhodnutím Městského soudu v Praze v případě mrakodrapů na Pankrácké pláni. Společnost ECM je nesmí postavit z důvodu možného zatížení životního prostředí v místě, kde jsou již nyní překračovány limity exhalací a hluku.

„Totéž se týká i Braníka. Už dnes jsou tam limity vysoce překračovány. Pokud by se začalo stavět, situace by se značně zhoršila,“ vysvětlila Adéla Gjuričová.

Čtěte také: Lidé nechtějí ničení přírodní památky ani nové sídliště