Boj cyklistů o místo v automobilovém provozu v metropoli sílí. Vedení Prahy zveřejnilo, že se v letošním roce má vybudovat 16,8 kilometrů cyklostezek a 5,9 kilometrů cyklopruhů.

Podle sdružení, která cyklistiku v hlavním městě podporují, jsou ale souhrnné počty tras a stezek trochu zavádějící. „Do těchto údajů jsou zahrnuty také okrajové části Prahy. Nikdy nevíte, kolik kilometrů je z tohoto údaje v centru města nebo v místech, kde bydlí hodně lidí, a kolik je vybudováno na okrajích Prahy,“ sdělil Deníku Michal Křivohlávek z občanského sdružení AutoMat, které jízdu na kole ve městě podporuje.

Zaklínadlo: potíže s pozemky

Technická správa komunikací v současnosti na Rašínově a Podolském nábřeží dokončila dopravní značení nové společné stezky pro pěší a cyklisty, která měří 350 m.

Hlavním důvodem, proč město otevírá pro cyklisty a pěší pouze několikasetmetrové úseky, jsou problémy s vlastníky pozemků. „Je složité získávat pro tyto účely pozemky a vykupovat je pro město,“ zmínil už dříve jednu z komplikací, která brání v širší výstavbě stezek pro milovníky jízdy na bicyklu. „Vždycky takové výmluvy slyším, když se na magistrátu ptáme, jak daleko jsou různé stavby. Zajímavé je, že když se staví velké investorské stavby, problémy s pozemky nejsou,“ sdělil Křivohlávek. Podle něj chybí v oblasti budování stezek větší aktivita a politická vůle.

Sesedni z kola

Typickým příkladem politicky nepřístupného jednání je značka s nápisem „cyklisto, sesedni z kola“, která je umístěna na vjezdu z Nádražní ulice na pěší zónu u Anděla. „Už pět let se snažíme, aby Praha 5 tuto značku odstranila. Auta na pěší zónu vjet smějí, ale cyklista musí kolo vést,“ stěžoval si Vojtěch Hrabal z hnutí Oživení.

Sám ale vidí zlepšení v tom, že investoři nových staveb byli magistrátem donuceni s cestami pro cyklisty a pěší ve svých plánech počítat. „Tento obrat nastal poté, co na Štěfánikově mostě nebyly po jeho otevření namalované pruhy pro cyklisty,“ vzpomněl si Hrabal.

Stojany u metra

V souvislosti se zahájením provozu trasy metra C z Ládví do Letňan byly vyznačeny vyhrazené jízdní pruhy pro cyklisty v ulici Beladova. Na křižovatce nových ulic Beladova a Listova jsou v ulici Beladova obousměrně v čele jízdních pruhů vyznačeny prostory pro cyklisty. „Součástí mobiliáře všech nových stanic metra jsou i stojany na kola,“ sdělil Deníku Petr Štěpánek (SZ), radní pro životní prostředí.

Že ne vždycky investor a město na cyklisty myslí, dokládá příklad ulice Střelničné. Mezi stanicemi metra Ládví a Prosek se postavila široká komunikace, která má několik pruhů, ale pás pro cyklisty na ní chybí.

Trasy pro cyklisty v číslech

Rok 2008: 18,29 km cyklotras, 16,81 km cyklostezek a 5,94 km cyklopruhů. V únoru letošního roku byla otevřena cyklostezka ve Svépravicích (Horní Počernice) v délce cca 1 km. Nový cyklopruh na Černém Mostě vznikl v rámci stavby mimoúrovňového křížení ulice Chlumecká.

Rok 2007: 49,39 km cyklotras, 19,55 km cyklostezek a 0,7 km cyklopruhů. Dokončena cyklotrasa Staroměstské náměstí - Pohořelec, která je součástí páteřní cyklotrasy A15. Délka hotové trasy je přibližně 3 km a vede ze Staroměstského náměstí Kaprovou ulicí, přes Mánesův most a Klárov, dále ulicemi Chotkovou, Mariánské hradby, Jelení, Keplerova, Pohořelec.

Proč se u nás nejezdí jako v Hamburku?

Bicykl patří ve městech západní Evropy k běžným dopravním prostředkům, které lidé využívají pro cestu do práce. Na městských tepnách jsou vyznačené pruhy pro cyklisty a lidí, kteří na kolo sednou, je nesrovnatelně více než v Praze.

„Někteří lidé se cítí ohrožení v pražském městském provozu, který je poměrně divoký,“ sdělil Deníku Michal Křivohlávek ze sdružení AutoMat, které cyklistiku v metropoli propaguje. Podle něj v metropoli fungují cyklostezky ze čtyř směrů, a to na sever, jih, jihozápad a jihovýchod. „Z Libně se dá dojet až k Rudolfinu, z Palackého náměstí na Zbraslav, na tuto trasu se napojují cesty z Chodova a z Lužin,“ vyjmenoval fungující trasy Křivohlávek.

Podle něj ale stále chybí propojení Koněvovy ulice s Jarovem, Vinohradské třídy se Strašnicemi a Vinohrady. Podobně nepříliš funkční je trasa vedoucí z Vinohrad podél Botiče ve směru na Záběhlice a Hostivař.

Třímetrový zákon

Pražským cyklistům příliš nepomáhá ani silniční zákon. „Podle něj musí být silnice pro automobily široká tři metry, teprve zbytek šířky může být vymezen cyklistům,“ vysvětlil Deníku Vojtěch Hrabal z cyklistické sekce hnutí Oživení.

Německo takový problém nemá. „Klidně vezmou metr ze silnice široké 3,5 metru. Pak autům zbývají na průjezd 2,5 metru. Jede-li po silnici nákladní vůz, automaticky se počítá s tím, že zabere část pruhu pro cyklisty,“ vysvětlil praxi z Německa Hrabal. V Česku ale tento způsob budování cyklopruhů před zákonem neobstojí.