VYBRAT REGION
Zavřít mapu

OBRAZEM: Vzpomínka na zahájení Pražského povstání - největší bojové akce v protektorátu

Praha -Bylo nutné těsně před příchodem Sovětů riskovat zničení Prahy? Historik Stanislav Kokoška v rozhovoru tvrdí, že bez povstání bybyly ztráty mnohem větší.

5.5.2009
SDÍLEJ:
Fotogalerie
12 fotografií

Pietní vzpomínka na oběti bojů u budovy Českého rozhlasu u příležitosti 64. výročí začátku Pražského povstání se konala stejně jako loni i letos z důvodu rekonstrukce historické budovy na Vinohradské třídě u vchodu do Českého rozhlasu z Římské ulice.Foto: DENÍK/Jiří Koťátko

Tisíce padlých na české i německé straně, stovky zničených nebo poškozených budov, z nichž mnohé stály v samém centru Prahy a měly nesmírnou historickou hodnotu.

I to přineslo Pražské povstání, od jehož vypuknutí si dnes připomínáme 64 let.

Bez rozkazu, spontánně

Povstání začalo na sklonku 2. světové války, 5. května roku 1945. „Nikdo k tomu nedal rozkaz, lidé začali odporovat okupantům spontánně, protože nechtěli čekat, až nás někdo osvobodí, chtěli se o osvobození zasadit sami,“ říká historik Vojtěch Šustek a dodává: „Nikdo samozřejmě nevěděl, jak to dopadne, ale Pražané si s Němci chtěli vyřídit veškeré příkoří, které museli tolik let snášet. Lidé chtěli setřást ponížení, které se v nich za ty roky nakumulovalo. Šlo o jakési završení všech dosavadních odbojových činností.“

Na povstání se z počátku aktivně podíleli hlavně četníci, sokolové a příslušníci protektorátního vojska. K nim se později přidávali obyčejní občané a do Prahy také dorazili někteří partyzáni s dostatečnými bojovými zkušenostmi.

Na rozdíl od toho, co se později několik desítek let tvrdilo, neměl na povstání téměř žádný vliv komunistický odboj. „Komunistický odboj nebyl v té době vůbec významný, ostatně odboj obecně byl na sklonku války ve velmi špatném stavu, na rozdíl od situace z přelomu 30. a 40. let,“ líčí historik Stanislav Kokoška.

Úřadujte už jenom česky!

Již několik dní před vypuknutím povstání se čeští úředníci pražského magistrátu připravovali na převzetí moci. Jedním z podnětů povstání se stalo oznámení vydané 4. května protektorátní vládou o zrušení nařízení týkající se dvojjazyčného úřadování, dvojjazyčných nápisů a zákazu vyvěšování československých vlajek. Byl vydán pokyn, aby se na úředních budovách vyvěsily vlajky a úřadovalo se jen v českém jazyce.

Již téhož dne se na mnohých místech v Praze začaly odstraňovat nenáviděné německé nápisy, 5. května revoluční vlna zasáhla celou Prahu. Ze zasedacího sálu pražské radnice byla odstraněna busta Hitlera a na Staroměstském náměstí se shromažďovali jásající Pražané.

Ještě před polednem hlásil městský pouliční rozhlas: „Českoslovenští občané: Hitlerovo Německo je rozdrceno. Třetí říše přestala existovat! Pryč s válkou! Všichni ihned zastavte práci! Stojíme neochvějně za československou vládou!“

První mrtví u Týnského chrámu

Když však chtěli zástupci národního výboru pozdravit občany z balkonu radnice, zahnala je zpátky do budovy střelba německých kulometů z bloků domů u Týnského chrámu. Na dlažbě Staroměstského náměstí zůstali ležet první mrtví a ranění. Němečtí vojáci dali jasně najevo, že se se ztrátou Prahy nehodlají smířit.

Nastaly těžké pouliční boje, jen během první noci vyrostlo po metropoli téměř 2000 barikád. Jejich obránci měli k dispozici většinou pouze pušky, lehké kulomety, granáty a pancéřové pěsti, kterými se jim dařilo ničit německé obrněné vozy a někdy i tanky.

Němci nasadili i letadla

„Němci šli do bojů s velkou razancí, nasadili i tanky a letadla. Mnozí si do poslední chvíle nepřipouštěli, že je konec. Někteří iracionálně vraždili civilní obyvatelstvo, pravděpodobně ze msty a v zuřivosti, většina ale chtěla pouze do amerického zajetí,“ popisuje povstání Šustek. Nejtěžší boje v centru Prahy se odehrávaly kolem bašt povstalců, na Staroměstském náměstí a okolo rozhlasu na Vinohradech.

Pražské povstání řečí čísel

Pouličních bojů se zúčastnily desetitisíce Pražanů. Největší střetnutí se odehrála na Trojském mostě, v Krči, na Pankráci a na Smíchově. Přesné ztráty na lidských životech v průběhu povstání nelze zjistit, odhaduje se, že v Praze zahynulo 1700 Čechů, na území dnešní velké Prahy to bylo okolo 3000 českých obyvatel. Němců padlo přibližně 1100.

Na českém a moravském venkově – v 37 městech a 240 obcích – zahynulo přibližně dalších 8000 občanů, přičemž v počtu obětí jsou zahrnuti jak lidé, kteří bojovali proti okupantům, tak i nacisty povražděné civilní osoby.

Povstání skončilo 9. května příjezdem Rudé armády, ještě několik dní však byla Praha čištěna od fanatických německých odstřelovačů, kteří se zabarikádovali ve vyšších patrech budov či ve střechách a stříleli sovětské vojáky i české civilisty v ulicích.

Autor odborných publikací a historik Stanislav Kokoška o Pražském povstání Deníku řekl:

Kdyby povstání nepropuklo, ztráty by byly mnohem větší

Autor řady odborných publikací o 2. světové válce, například knihy Praha v květnu 1945, a historik Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Stanislav Kokoška vysvětluje některé nejasnosti okolo mýty opředeného Pražského povstání.

Jak povstání vlastně začalo?

Vypuklo spontánně, bez toho, že by k němu dal někdo nějaký rozkaz. Také se dá říci, že vypuklo i jaksi omylem. Mezi Pražany kolovaly pověsti o konci války a zhroucení Německa. Jenže to ještě zcela poraženo nebylo.

Nebylo tedy povstání zbytečné? Nebylo by lepší počkat na osvobození Prahy blížící se rudou armádou?

Zbytečné určitě nebylo. Němci potřebovali Prahu jako komunikační křižovatku, přes kterou by se jejich vojska stahovala směrem k americkým pozicím. Z Prahy měl vzniknout obranný obvod, který by němečtí vojáci bránili co nejdéle, aby umožnili ústup svým jednotkám z východní fronty. Kdyby nedošlo k povstání, o Prahu by se nejspíš sváděly boje s Rudou armádou. Byly by vyhozeny do povětří všechny pražské mosty, a mnohé budovy by byly zničeny. Ztráty na životech by také určitě byly ještě větší.

Jak to, že Němci povstání okamžitě nezlikvidovali nasazením své vyspělé a početné vojenské techniky?

Technická převaha má v městských bojích omezený význam. Zde rozhoduje pěchota a k povstalcům, kterých bylo již první den ve zbrani dvanáct tisíc, se přidávali další a další. Kromě centra města v linii od Karlína po Staroměstské náměstí největší boje probíhaly na Pankráci a také v Holešovicích, kde měli Pražané proti sobě oddíly zbraní SS. Zde se rovněž odehrály největší excesy na civilním obyvatelstvu, kdy příslušníci SS často bezdůvodně vraždili i ženy a děti. Němci také nebrali povstalce do zajetí, ale rovnou je popravovali. Někteří Češi si později na oplátku vylévali zlost na zajatých Němcích, například na náměstí Republiky nebo na Václavském náměstí, ale to se jednalo spíše o individuálnízločiny.

Autor: Jan Piroch

5.5.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jaromír Vejvoda.

Před 115 lety se narodil kapelník Jaromír Vejvoda, autor polky Škoda lásky

Ilustrační foto

Většina stran zatím neví, kdo bude v Praze jejich volebním lídrem

Zoo Praha odstartovala 86. sezonu. Slavnostní zahájení se neslo v retro stylu

Praha - V sobotu 25. března zahájila Zoo Praha 86. sezonu, která potrvá až do 28. září. Celá akce probíhala v retro stylu, odkazujícím na přivítání 25-ti miliontého návštěvníka v roce 1975. Právě 70. léta byla pro pražskou zoo, kterou tehdy vedl ředitel Zdeněk Veselovský, velmi úspěšná, a to i v celosvětovém měřítku. V letošní sezoně Zoo Praha přivítá již 60-ti miliontého návštěvníka!

AKTUALIZOVÁNO

Tělo kardinála Vlka bylo uloženo do hrobky ve sv. Vítu

Praha - Tělo zesnulého kardinála Miloslava Vlka bylo dnes po církevních obřadech uloženo do arcibiskupské hrobky v katedrále sv. Víta. Obřadu přihlíželo přes 2000 lidí. Pohřeb ukončil poslední rozloučení s kardinálem, který zemřel před týdnem ve věku 84 let.

AKTUALIZOVÁNO

Pohřeb kardinála Vlka: rozloučit se přišly stovky lidí i členové vlády

Praha - V katedrále sv. Víta na Pražském hradě začala v sobotu po 11.00 hodin zádušní mše za zesnulého kardinála Miloslava Vlka. Poslednímu rozloučení s ním přihlíží věřící, kteří katedrálu zcela zaplnili. Někteří lidé sledují bohoslužbu z nádvoří a náměstí před Hradem, kde jsou velkoplošné obrazovky. Ty jsou i v samotném chrámu, kromě přenosu obřadu na nich lidé viděli fotografie a dokumenty z Vlkova života. V minulých dvou dnech se s emeritním pražským arcibiskupem a českým primasem přišly rozloučit tisíce lidí. Po skončení mše bude kardinálovo tělo uloženo do arcibiskupské hrobky v katedrále.

AKTUALIZOVÁNO

Okruh jednoho kilometru uzavřel nález pozůstatků z války

Praha – Nečekaný rozruch přinesl v pátek odpoledne archeologický průzkum v Letňanech – na staveništi mezi ulicemi Škarvadova a Kadečkové. Ve výkopu byl nalezen předmět, který připomíná leteckou pumu. Přivolaný policejní pyrotechnik před třetí odpoledne vymezil nebezpečnou zónu 500 metrů kolem místa nálezu – tedy kruh o kilometrovém průměru.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies