Ulice má název podle vodních mlýnů, které zde stály již od 14. století. Jednopatrový Vávrův dům je původní obytnou částí jednoho z nich. Jeho renesanční základy jsou dodnes patrné v suterénu. Po barokní přestavbě byl dům upravován ještě v roce 1834 klasicistně. Pojmenování Vávrův získal podle majitele z počátku 20. století. Předtím, od počátku 19. století, však patřil zámožnému mlynáři Václavu Michalovici, který sbíral umělecké předměty a byl i známým mecenášem. Přátelil se s malířem Josefem Navrátilem, tehdy nejznámějším pražským dekorativním malířem, který bydlel v nedaleké Dlouhé ulici a na přání svého přítele vyzdobil jeho dům řadou maleb. Kromě velkých romantických obrazů lze v saloncích spatřit i šestnáct výjevů z historických legend a her, například Libušino poselstvo Přemyslu Oráčovi, Oldřich a Božena nebo Lazebnice Zuzana převážející Václava IV. přes Vltavu. Malby patřící k posledním Navrátilovým nástěnným malbám v Praze se zachovaly do dneška. V 50. letech byly restaurovány a další obnova je čeká patrně v brzké době.

První československé muzeum

„Poštovní muzeum bylo zřízeno už 18. prosince 1918. Památky z dějin poštovnictví měly dokládat samostatnost a svébytnost českého a slovenského národa. Symbolický význam mělo i to, že v týž den byla vydána i první československá poštovní známka, známé „Hradčany” podle návrhu Alfonse Muchy,“ říká kurátor sbírek muzea Martin Jahoda.

Zpočátku se muzeum soustředilo na sbírkovou činnost, jejímž cílem bylo zpřístupnění stálé expozice. Ta byla otevřena až po deseti letech, 17. listopadu 1928, v přízemních místnostech Karolina, historické budovy Univerzity Karlovy v Praze. Univerzita však potřebovala sály pro vlastní účely, a tak se muzeum záhy stěhovalo, aby v roce 1933 otevřelo své nové prostory v bývalém klášteře sv. Gabriela v Holečkově ulici na Smíchově. Tam muzeum přečkalo protektorát, ale po roce 1948, muselo svou činnost výrazně zredukovat: dějiny poštovnictví se novému politickému vedení země nehodily moc do krámu, a tak byla v prosinci 1953 v muzeu otevřena pouze stálá expozice poštovních známek. Plnohodnotný rozvoj muzea nastal až v polovině šedesátých let, kdy bylo vytvořeno pracoviště muzea pro dokumentaci historie poštovnictví a dosud nezpracované sbírky se dočkaly prvního odborného roztřídění. Zároveň se podařilo získat budovu bývalého opatství cisterciáckého kláštera v jihočeském městečku Vyšší Brod, kde byla v červenci 1976 zpřístupněna rozsáhlá expozice dějin poštovnictví v českých zemích a na Slovensku, od roku 1526 až do současnosti. „Je tam mimo jiné umístěna rozsáhlá sbírka kočárů, která zahrnuje takové skvosty, jako luxusní šlechtický kočár, v němž se Jan Adolf II. Schwarzenberg zúčastnil korunovace britské královny Viktorie,“ říká kurátor.

Do mlýna před 23 lety

Do památkově chráněného domu na Novém Městě se muzeum přestěhovalo v srpnu 1988. „Zde ve Vávrově domě je především expozice známkové tvorby, jsou tu evropské, československé a české známky z 19. a 20. století. Najdete tu i ukázky korespondence a různých dopisních potřeb. V prvním patře se vždy po dvou měsících střídají krátkodobé výstavy,“ vysvětluje Martin Jahoda.

Zajímavostí je rozhodně sbírka telefonních seznamů od počátku osmdesátých let 19. století až do současnosti. „Lze v nich dohledávat adresy různých lidí a to bylo vydatně využíváno v devadesátých letech při restitucích,“ říká Martin Jahoda.

Většina návštěvníků však do budovy na Nových mlýnech chodí za známkami. Muzeum vlastní například unikátní osmdesátikusový blok novinových známek z poloviny 19. století, jenž se ale vzhledem ke své hodnotě běžně nevystavuje. „Jsou to první novinové známky světa, které byly zavedeny v Rakousku,“ doplňuje výklad kurátor Jahoda. V roce 1971 se blok stal terčem krádeže ještě v budově muzea na Smíchově. Naštěstí se ho podařilo získat zpět a od té doby je chráněn speciálními opatřeními.

Z pozdějších rarit muzeum vlastní například aršík známek vydaných v roce 1991 poštovní správou Kuvajtu na počest zemí, jež se podílely na jeho osvobození. Na aršíku je i česká vlajka. V další místnosti jsou například rydla, jimiž rytci zhotovují štočky pro tisk známek. Jsou tu i tiskové desky první československé známky, takže teoreticky vzato, by se hned mohly vytisknout další.

„Takových unikátů je tu více. K tomu máme bohatý listinný archiv a knihovnu, která je k dispozici badatelům i veřejnosti. Připočteme-li k tomu salonky s malbami Josefa Navrátila a netušené výhledy na Prahu, pak se nelze divit, že nás často navštěvují i zahraniční turisté.“ Těm domácím kurátor Jahoda doporučuje návštěvu muzea v brzké době, protože možná již v dubnu začne restaurace Navrátilových maleb a vyzdobené místnosti – kde jsou mimo jiné krásná kachlová kamna – budou proto uzavřeny. Zbytek expozic však bude otevřen dál. Sbírka Poštovního muzea byla v roce 2002 zapsána do Centrální evidence sbírek Ministerstva kultury ČR jako součást kulturního dědictví České republiky.

Čtěte také: Muzeum, jež ukazuje i historii domácností