VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ředitel technického muzea skončil

Letná - Generální ředitel Národního technického muzea Horymír Kubíček řekl dva týdny před svým odvoláním Deníku: Návštěvníci se mohou těšit na jiné muzeum.

20.8.2010
SDÍLEJ:

Národní technické muzeum v PrazeFoto: Deník/Vít Šimánek

Náročná stavební rekonstrukce hlavní budovy Národní technického muzea (NTM) v Praze byla sice ukončena již před dvěma lety, ale muzeum zůstává pro veřejnost uzavřeno. Důvodem je instalace sbírek a jejich nová koncepce. Již na podzim by se však měly otevřít první expozice, celé muzeum pak v příštím roce. Rozhovor o nové etapě v historii muzea nám poskytl tehdy ještě generální ředitel Horymír Kubíček. Deník tak dnes přináší zřejmě jeden z posledních rozhovorů, které ve své funkci poskytl.

Co nového čeká návštěvníky muzea, pokud jde o expozice?

Především je novinkou to, že nechceme jen vystavovat exponáty, ale chtěli bychom vyprávět příběh. Životní příběh osobností, které jsou spjaty buď s vystaveným předmětem, nebo s celou expozicí.

Například v nové expozici architektury a stavitelství je pasáž věnovaná architektu Národního divadla Josefu Zítkovi. Vystavený stůl, na němž se rodily plány divadla, to už je příběh sám o sobě. Ale je tu ještě další příběh, a to těch vlastních plánů. Byly uloženy v archivu v Karlíně a při povodni v roce 2002 jako spousta jiných poškozeny vodou. Díky metodě včasného zmrazení a pak postupné obnovy dokumentů se je podařilo zachránit. Dokonce razítka a podpisy na nich ani nejsou rozmazané. Mimochodem těch dokumentů čeká na rozmrazení ještě asi dvacet kubíků.

Přinášejí tyto materiály ještě dnes nějaká překvapení?

Jistě, to je součást badatelské práce. Příklad z téže expozice: Známý konstruktivistický kostel sv. Václava ve Vršovicích od architekta Josefa Gočára z let 1927 až 1929 byl v původních plánech navržen s barevnou povrchovou úpravou. To může být překvapením pro ty, kdo znají jeho definitivní dnešní podobu, kdy má barvu betonové šedi.

Trendem ve světových muzeích je možnost prohlédnout si některé exponáty z blízkosti, či se jich dokonce dotýkat. Někdy bývá takto upravena i speciální expozice pro nevidomé. Přijde NTM s něčím takovým?

Přímo s něčím takovým ne, ale budeme mít na chodbách, ve vestibulu a v dalších veřejně přístupných prostorech některé exponáty, které určitě přitáhnou pozornost nejen malých návštěvníků. Bude to například motocykl BMW 750, na němž policisté provázeli prezidenta Václava Havla při jeho prvních oficiálních cestách. Nebo se nám podařilo zajistit skříň tramvaje z roku 1912, která je po rekonstrukci nejen dokladem tehdejšího technického umu, ale i výtvarného cítění. To bude určitě velké lákadlo pro děti.

Muzeum má v názvu slovo národní, přesto tu najdeme i předměty jiné než české výroby. Jakým hlediskem se řídíte při jejich výběru?

Jde nám zase o souvislosti. Vystavujeme to, co se u nás vyrábělo a nemuselo to být vždy z českých rukou. Takovým příkladem je proslulý třímístný motocykl Čechie – Bömerland, který zkonstruoval Němec Albin Liebisch v Krásné Lípě. Nebo tu máme vystaven automobil značky Jaguar, tedy britský výrobek. Ale jde o vůz, který byl k nám dovezen jako první a zakoupil si ho pro sebe pražský zástupce firmy. Tedy opět příběh…

Za minulého režimu byly některé osobnosti české vědy a techniky takříkajíc tabu. Chlubili jsme se Tatrou, ale nesmělo se mluvit o Ledwinkovi, mluvilo se o české karosářské škole, ale o jejím čelném představiteli Sodomkovi se opět mlčelo. Hodlá NTM dluh v tomto směru dohnat?

Ano, nepochybně. A vlastně již dohání. Píšeme o těchto lidech ve sbornících z mezinárodních odborných konferencí. Takovým příkladem je sborník o české technice za druhé světové války, který přináší pro širší veřejnost řadu neznámých faktů. Je tam například podrobně popsána historie vývoje proslulého československého motocyklu zvaného pérák, který byl vyvíjen za války tajně a ukrýván před nacisty.

Podobně tomu bylo u automobilu Aero Minor II, který se proslavil i na sportovním poli, ale ani o něm se v pozdějších letech nesmělo moc mluvit. Takových případů i z pozdější doby je mnohem více.

Původně se mělo muzeum otevírat již loni, zbytek expozic letos. Harmonogram se trochu opozdil, jak to tedy bude s otevíráním?

Rozhodně chceme letos otevřít první expozice. Půjde o prvních šest projektů, ale přesné datum ještě říci nedokáži. Už ale dnes mohu návštěvníkům slíbit, že v muzeu uvidí více než kdykoli v jeho dosavadní historii. Navíc budova byla zrekonstruována do původního stavu, takže veřejnost bude mít například možnost uvidět schodiště, jež bylo po řadu let utajeno – sloužilo totiž ministerstvu vnitra. Pro stejné účely bylo vyčleněno celé jedno patro, které se po roce 1989 uvolnilo pro nové expozice.

Pozornosti příchozích neuniknou ani další změny na interiéru budovy – například obložení stěn ve vstupní hale, na něž se při stavbě za války již nedostalo, bylo dokončeno podle původních plánů. Kompletně bychom chtěli mít muzeum otevřené v příštím roce. Návštěvníky mohu ujistit, že se mohou těšit na trochu jiné muzeum.

Ministr kultury Jiří Besser včera odpoledne odvolal ředitele Národního technického muzea (NTM) Horymíra Kubíčka. Jako důvod uvedl nesprávné zacházení s veřejnými prostředky. Jak uvedl ministrův tajemník Stanislav Brunclík, Kubíček údajně fakturoval muzeu honoráře, na které neměl nárok.
„Máme vážná podezření, že se v muzeu nenakládalo s veřejnými prostředky tak, jak by se s nimi nakládat mělo,“ řekl Brunclík. Dodal, že v současné době probíhá interní audit, který doprovázejí zástupci organizace Transparency International.
Vedení muzea po Kubíčkovi prozatím převzal statutární zástupce ředitele Oldřich Rambousek. Odvolaný ředitel Kubíček s důvody odvolání, o nichž se dozvěděl z médií, nesouhlasí. „Mají-li být důvodem špatné hospodářské výsledky a špatná práce, předpokládám, že audit, který u nás začíná, potvrdí, že práci děláme poctivě a transparentně. Ušetřili jsme při výběrových řízeních mnoho milionů korun a muzeem žijeme,“ vyjádřil se Kubíček.
Historie dlouhá 100 let
Technické muzeum bylo v Praze založeno již v roce 1908. Po otevření v roce 1910 sídlilo v provizorních prostorách ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech.
První stálé výstavy (expozice) muzea byly otevřeny dva roky po jeho založení. Šlo o expozice strojírenství, vodárenství, sklářství, letectví, textilního průmyslu, cukrovarnictví, geodézie, dopravy, sociální politiky a ochrany zdraví při práci, elektrotechniky, stavitelství a architektury, polygrafie a fotografie, hornictví a hutnictví.
Muzeum se postupně rozrůstalo a brzy se dostalo do prostorové tísně. Vedení muzea se rozhodlo postavit novou, vlastní budovu na Letné, kde by bylo možno představit mnohem větší počet sbírkových předmětů. Budova byla dokončena roku 1941, byla však záhy obsazena německou okupační správou. Sbírky byly ze Schwarzenberského paláce vystěhovány a přesunuty do budovy Invalidovny v Praze-Karlíně.
Po skončení války a uvolnění budovy se sbírky začaly postupně přesouvat na Letnou. Předpokládalo se, že v této moderní budově vzniknou kvalitní moderní expozice. Zejména prostorná hala umožňovala konečně vystavit i rozměrné železniční, silniční a letecké dopravní prostředky. Práce na vybudování nových expozic však postupovaly pomalu. Muzeum se navíc muselo vypořádat se značným omezením, protože velkou část budovy zabraly jiné instituce a na expozice zbyla sotva třetina prostor.
Po roce 1989 byly pro činnost muzea postupně uvolněny všechny prostory a v roce 1995 se uskutečnila jeho dílčí, v letech 2006 až 2008 pak celková rekonstrukce.

Autor: Jan Horák

20.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Křišťálová Lupa 2017

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Předseda Senátu Milan Štěch.
AKTUALIZOVÁNO
13

Prezidentské volby proběhnou 12. a 13. ledna

Vysněné dětské postele

Dětský pokoj potřebuje pořádnou postel. Ale obyčejné postele jsou plné nesplněných dětských snů. Zkuste splnit nějaké ty sny i vysněnou postelí.

KRÁTCE: Doubravka vyroste do konce září

Praha - První pražská veřejně přístupná rozhledna po 25 letech se brzy otevře veřejnosti. Doubravka XIV. z pera architekta Martina Rajniše vyroste do konce září v lesoparku Čihadla na Černém mostě.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Kde rodit? Dilema i pro Pražanky

Praha - Některým středočeským nemocnicím podstatně přibývají klientky z Prahy. Na druhou stranu jsou i velké pražské nemocnice cílem pro mnoho rodiček ze Středočeského kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení