Celý víkend se veřejným prostorem nese zvěst, že pranici mezi ČSSD a hnutím ANO vyhráli lidovci, protože právě oni získali nejvíc senátních křesel, samostatně pět a v kombinaci s dalšími subjekty ještě čtyři. Nejzřetelnějšími vítězi jsou ale muži a ženy, jež nespojuje stranická příslušnost: Jan Horník, Tomáš Jirsa, Jaroslav Větrovský, Petr Holeček, Michael Canov, Jaromír Strnad, Anna Hudečková a částečně Tomáš Czernin a Jaromíra Vítková. Prvních šest lidé znají jako své boty, neboť jsou jejich starosty, poslední dva jsou místostarostové, takže na radnicích jsou také jako doma. Spojuje je dlouholetá péče o nejbližší okolí každého občana v domovské obci či městě. Tahle rovnice funguje spolehlivě, což potvrzuje i suverénní vítězství lidoveckého starosty Vsetína Jiřího Čunka v krajských volbách. Avšak i liberecký Martin Půta nastartoval svoji hejtmanskou kariéru coby starosta Hrádku nad Nisou.

Kouzlo Starostů a nezávislých

Je pochopitelně otázka, zda kouzlo místních oblíbenců bude fungovat i za rok ve sněmovních volbách. Petr Gazdík jako šéf STAN si po uplynulých dvou volebních víkendech jistě přeje, aby to tak bylo, ovšem spoléhat na to nemůže. Do dolní komory jsou lidé zvyklí volit osvědčené partaje nebo nově vzniklá hnutí jako celek. V případě lidovců, ČSSD nebo ODS dají hlas programu, ideovému či hodnotovému zaměření. Pokud se rozhodnou pro ANO, budou to fanoušci Andreje Babiše. Starostové a nezávislí pevné ideové zakotvení nemají, nejsou nalevo, ani napravo. Spojenectví s konzervativní TOP 09 je přece jen nějak definovalo, ale tento svazek skončil, a tak je těžké říct, zda bude ve štábu sympaťáků ze STAN za rok stejně veselo jako letos. V této souvislosti je třeba vyseknout poklonu Kalouskově TOP 09, která opět dokázala do Senátu nabídnout výrazné individuality. Za všechny jmenujme jasného vítěze v Praze 6 Jiřího Růžičku, ředitele Gymnázia Jana Keplera. Jeho je třeba zmínit i proto, že právě v tomto pražském obvodě přišlo k urnám nejvíc lidí – 23,2 procenta.

Druhá rána pro Sobotku

Těžký úder na solar plexus utržila ČSSD, která po regionálních projela i volby senátní. V jejích barvách neuspěl politický matador Zdeněk Škromach, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, filozof Václav Bělohradský, ale ani obhájkyně mandátu Dagmar Terelmešová nebo slavný hokejista Jiří Šlégr. Což je politická katastrofa, neboť na voliče, zdá se, nefunguje nikdo, pokud se oblékne do oranžového dresu. „Máme rok do voleb do Poslanecké sněmovny a pro mne je klíčové, abychom se zabývali celkovým zlepšením fungování ČSSD," řekl suše (jak jinak) předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka v reakci na debakl posledních hodin.

Je jasné, že v Lidovém domě se bude muset měnit úplně všechno, manažeři, strategie, tváře. Pokud v centrále ČSSD rychle něco nevymyslí a místo toho se začnou hádat, dopadnou jako ODS před třemi roky. Krutý výsledek senátního hlasování mimo jiné zrcadlí i počínání špiček strany v týdnu po krajských volbách. Ty místo frontální podpory stranických kandidátů běhaly na Hrad a v médiích se předháněly v tom, jak všechnu volební bídu co nejbrutálněji hodit na předsedu. Což neznamená, že Bohuslav Sobotka nemá máslo na hlavě, má ho tam plné žejdlíky. Minimálně proto, že se nedokázal zbavit neloajálních a obskurních figur, s nimiž by se například Miloš Zeman nepáral ani půl dne. Nebo proto, že nechal Zdeňka Škromacha blábolit z bazénku o vzplanutých ohních proti přistěhovalcům. Moudrý národ na podobné plky nenaletěl, neboť žádného živého uprchlíka na Hodonínsku ani nikde jinde neviděl. Naštěstí neocenil ani primitivní kuchařské spoty, ať už vařečku třímal Zdeněk Škromach s Michalem Haškem nebo Václav Bělohradský za asistence Bohuslava Sobotky a Matěje Stropnického.

Babišova první prohra

Sobotkovci musejí zpytovat svědomí a babišovci narovnávat spadlý hřebínek. Víkend totiž i jim přinesl prohru jako hrom. Ze 14 postupujících uspěli jen tři, starosta, ředitel hvězdárny a šéf nemocnice. Andrej Babiš řekl, že se o senátní volby moc nezajímal. To je fakt, na poslední chvíli se angažoval jen na Táborsku, kde zazdil Jana Mládka, když ho označil za „politického parazita", čímž naznačil, jak noblesní kampaň nás v dalších dvanácti měsících čeká. Starostu Větrovského sice pošoupnul do Senátu, ale Mládka z ministerského křesla nevyštípal, protože premiér by musel politicky zešílet, aby po takovém faulu Mládka z vlády vyhodil. Nikoho asi nepřekvapilo, že firemní expert Babiš přišel hned v sobotu s jednoduchým receptem: Zrušme Senát, je zbytečný a lidi nezajímá. Jinak řečeno, nedokázal jsem vyhrát (doslova Babiš uvedl: „Senát moc neumíme."), tak pryč s tím. Notovat si v tom jistě bude s prezidentem Zemanem, který horní komoru také nemá rád. Přesto i Andrej Babiš by mohl najít ve skončeném hlasování mnohá ponaučení. Například to, že úspěch na dostihovém závodišti nebo divadelních prknech vstup do Senátu nezajišťuje. Nebo že je podivné, když místopředseda hnutí Jan Volný pár minut po uzavření volebních místností očekává úspěch 10 kandidátů, aby nakonec slavili jen tři. O to víc, že zastupuje region, kde se Babišovu hnutí notoricky nedaří. Dvakrát na Plzeňsku zvítězilo, avšak nemá primátora ani hejtmana. A jejich senátní kandidátka vůbec nepostoupila do druhého kola. Zkrátka nikdo se tam s nimi nebaví. Vlastně se potvrdilo, že Babiš musí vítězit K.O., neboť dohody jemu a jeho lidem příliš nejdou. Naopak v nich jsou mistry lidovci. Možná proto letos brali nejen tolik senátních křesel, ale také pozic v krajských radách.

Štika, nebo žralok

Čeká nás zajímavý rok, během něhož může jedna tradiční strana spáchat sebevraždu vzájemným osočováním a bazénkovými vylomeninami, druhá vyrůst návratem k tradičním pravicovým hodnotám bez kmotrů a přikrádání a třetí vzkvétat díky drobné práci a klidné síle. Uvidíme, zda se Andrej Babiš v tomto rybníku bude chovat jako štika, nebo jako žralok, který sice nejdříve všechny pohltí, ale sám pak pojde hladem.